(1) Prostředky ze základního mzdového fondu se uvolňují do výše přepočteného základního mzdového fondu organizace.

(2) Přepočteným základním mzdovým fondem organizace je plánovaný základní mzdový fond všech pracovníků organizace přepočtený stanoveným poměrem (přepočítacím koeficientem) k plnění ukazatele a procentem plnění počtu pracovníků, zásadně však do 100 % (vyšším procentem jen se souhlasem ústředí banky).

(3) Přepočítací koeficient při překračování ukazatele musí být vždy nižší, než odpovídá zvýšenému podílu růstu mezd na růstu produktivity práce podle normativu. Přitom se přihlíží k tomu, aby byly zvýhodněny organizace, které přijaly do plánu vyšší úkol, než stanovila směrnice nadřízeného orgánu.
Při splnění ukazatele na 100 % a při neplnění ukazatele se přepočítává základní mzdový fond stejným poměrem, jakým je plněn ukazatel (přepočítací koeficient se rovná 1).
Organizaci, která přijala do plánu vyšší úkol, než činí směrnice nadřízeného orgánu, stanoví se při neplnění ukazatele přepočítací koeficient nižší než 1, avšak vyšší než odpovídá zvýšenému podílu podle normativu. Tohoto zvýhodněného přepočítacího koeficientu lze však použít jen, pokud je dodrženo rozpětí mezi růstem produktivity práce a růstem průměrných mezd podle směrnice nadřízeného orgánu.

(4) Ukazatele, přepočítací koeficienty a podrobnosti způsobu přepočtu základního mzdového fondu stanoví banka v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci. Banka může po dohodě s orgánem nadřízeným organizaci povolit v odůvodněných případech přepočet základního mzdového fondu podle plnění plánu výkonů (bez přihlédnutí k plnění plánu pracovníků).