(2) Zaměstnanci v zahraničí náleží nemocenské nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz již neposkytuje funkční plat, popřípadě mzda. Poskytování zahraničního přídavku, popřípadě jiných příplatků uvedených v § 2 odst. 4 není na újmu nároku na nemocenské. Podpůrčí doba*) se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti.