(1) Hlavním nástrojem řízení hospodářské a kulturní výstavby je státní plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet. Na jejich základě stanoví národní výbory pro svůj obvod plán hospodářské a kulturní výstavby a rozpočet za úseky jimi řízené.

(2) Státní plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet stanoví směry, tempo a proporce rozvoje hospodářství řízeného národními výbory a hlavní úkoly v kulturní výstavbě.
Přitom státní plán stanoví jednotlivým krajským národním výborům takové základní úkoly, které je nutné splnit k zabezpečení proporcionálního rozvoje celého národního hospodářství. Objem investičních i ostatních materiálových a finančních prostředků a počty pracovníků se stanoví jednotlivým krajským národním výborům souhrnně za všechna odvětví řízená národními výbory; v nezbytné míře se stanoví všem nebo jen některým krajům odděleně pro některá odvětví nebo jejich části.
Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně a vůči podnikům a organizacím, které řídí.

(3) Každý národní výbor vypracuje vlastní plán a rozpočet, v němž stanoví - při dodržení ukazatelů státního plánu a rozpočtu - podrobněji proporce a úkoly v rozvoji hospodářské a kulturní výstavby jím řízené. Při vypracování a zajišťování plánů a rozpočtů sleduje hledisko komplexního rozvoje národního hospodářství na svém území a podle pořadí naléhavosti potřeb a místních podmínek samostatně rozhoduje o použití prostředků pro investiční výstavbu i ostatních materiálových a finančních prostředků a pracovních sil. Usiluje přitom o nejvyšší hospodárnost.

(4) Vláda soustavně prověřuje, jak národní výbory plní plánované úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti. Činí opatření potřebná k řádnému zajištění úkolů národních výborů. Obdobně postupuje i národní výbor vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně a vůči podnikům a zařízením, které jsou mu podřízeny.