(2) Vlastník (uživatel) zemědělského pozemku je povinen dbát zásad správného obhospodařování půdy. Nedbá-li jich a hrozí-li tím nebezpečí znehodnocení pozemků, může mu odbor zemědělství rady okresního národního výboru po projednání s výkonným orgánem místního národního výboru, popř. na jeho návrh, uložit zejména:

a) provádět důsledně orbu, setbu, řádkování zemědělských kultur a vláčení po vrstevnicích na pozemcích o svažitosti od 10° výše a podle potřeby i na pozemcích o svažitosti nad 5°, aby se omezil povrchový odtok vody a zeslabil její erozívní účinek, odstraňovat sebrané kameny ohraničující rozdrobenou půdní držbu v horských oblastech a znemožňující obdělávání po vrstevnicích,

b) provádět podmítku ve směru vrstevnic, pokud možno ihned za kosou, do hloubky 5 až 8 cm nebo střední orbu do hloubky 15 až 18 cm (včasnou podmítkou se omezuje vysušování půdy a umožňuje se pohlcování dešťové vody) a podle místních podmínek osít pozemky ihned strniskovými pícninami buď ke krmným účelům nebo k zelenému hnojení,

c) ponechávat svahové půdy v hrubé brázdě pokud nejsou osety nebo osázeny, aby se zabránilo rychlému odtoku vody a odnášení půdy při tání sněhu a velkých srážkách,

d) provádět každoročně včas sklizeň sena, není-li trávní porost spásán, aby bylo zabráněno velkému povrchovému odtoku vody na přestárlých porostech,

e) usměrňovat na svažitých pozemcích pastvu podle druhu dobytka a stavu porostů, připustit na erozně ohrožené pastvině jen podstatně snížené obsazení dobytkem oproti normálnímu, aby mohla nastat rychlá obnova porostů (za normální obsazení se považuje 80 q ž. v. na 1 ha po dobu 4 až 6 dnů), připustit pouze regulovanou pastvu, provádět oplůtkové pastvy nebo pastvy usměrněné postupným spásáním dílců, nevypásat strmější polohy ovcemi a kozami, nýbrž pouze mladým dobytkem a jen po kratší dobu,

f) dbát u svahových půd na vhodné prostorové uspořádání kultur ve směru vrstevnic tak, aby se kultury odolnější proti erozi (luskovinoobilní směsky, jetelotravní směsky, vojtěška, dočasné louky) střídaly s kulturami méně odolnými (např. okopaninami), v polohách rovinných nebo mírně svažitých, ohrožovaných větrnou erozí, zřizovat kolmo na převládající směr větru protideflační pásy a střídat na nich plodiny méně odolné proti větrné erozi (např. okopaniny) s plodinami vysokými (kukuřicí, vojtěškou atd.), na lehkých půdách ohrožených větrnou erozí provádět orbu kolmo na převládající směr větru a ve zvlášť ohrožených oblastech provádět základní opatření ve spojitosti s ochrannými lesními pásy a přitom přihlížet k ohrožení vodní erozí,

g) scelovat pozemky do tvarově účelných celků s délkovým rozměrem ve směru vrstevnic (důležitá je i šířka obhospodařovaných pásů-honů, protože úměrně s délkou svahů roste i nebezpečí eroze), řídit se zásadou, že čím příkřejší svah, tím větší nebezpečí eroze a tím mají být pásy užší,

h) zřizovat v polohách značně ohrožených erozí buď dočasné nebo trvalé zádržné pásy v šířce 5 až 7 m mimo osevní postup, oseté vojtěškou, jetelotrávou, luskovino-obilní směskou, trávou,

i) zachovávat na svažitých půdách náchylných k erozi, zejména v horských a podhorských oblastech, stupně (meze), které mají důležitou protierozní funkci zmírňováním spádu,

j) dodržovat zásady správné agrotechniky jako nedílné součásti protierozních opatření, zejména vytvářet drobtovitou strukturu půdy správným obděláváním a hnojením a používat správných osevních postupů.