(2) Odbor zemědělství rady krajského, popř. okresního národního výboru je povinen přihlédnout při projednávání územních plánů a dokumentace staveb k dosahu řešení územního plánu nebo zamýšlené investiční výstavby na zemědělskou výrobu, zejména k úbytku hodnotné úrodné půdy v nejúrodnějších polních tratích, ke vlivu továrních exhalací, k možnosti umístění výstavby na pozemcích méně hodnotných, k objemu snížení zemědělské výroby a k jeho národohospodářskému dosahu ze stanoviska plnění úkolů státního plánu rozvoje zemědělské výroby a výkupu zemědělských výrobků, ke ztíženému obdělávání pozemků a k dosahu na organizaci zemědělské výroby. Přitom přihlédne ve spolupráci s odborem výstavby a vodního hospodářství rady příslušného národního výboru k tomu, zda bylo v jednotlivých případech šetřeno zásad ochrany zemědělského půdního fondu, jako např. zda bylo účelně využito dosavadních míst a stavebních mezer vhodných k zastavění, zda bylo provedeno účelné soustředění staveb a využito vertikální (vícepodlažové) výstavby, zda při zemědělské výstavbě je účelně využíváno dosavadních objektů a navazování nové výstavby na ně, není-li zemědělská výstavba neúčelně umísťována a rozptylována na úrodné půdě v polních tratích atd.; dále přihlédne ve spolupráci s ostatními zúčastněnými odbory k tomu, zda nejsou neodůvodněně překračovány šířky ochranných pásů. Podle možnosti navrhne etapové vydávání územního rozhodnutí, aby byla půda zemědělské výrobě odnímána postupně a mohla být co nejdéle zemědělsky využívána. Půjde-li o odnímání půdy ve větších územích (např. přehrady, letiště, povrchové doly apod.), vymezí odbory zemědělství rad okresních národních výborů v dohodě se správou těchto území plochy nezbytně nutné pro požadované účely a ostatní plochy, které budou využity pro zemědělskou výrobu.