§ 1
Čl. 1
(1) Roční rozpočet národního výboru je základním finančním plánem národního výboru.
(2) Roční rozpočet národního výboru musí být vyrovnán.
§ 2
<var>Čl. 2</var>
Na podkladě pětiletých plánů a v souladu s ročními plány rozvoje sestavují národní výbory roční rozpočty a roční finanční plány, které zpřesňují a dále rozvíjejí finanční zabezpečení úkolů pětiletých plánů v jednotlivých letech pětiletky, aktivně ovlivňují plány rozvoje a účinně působí:
a) na zajištění komplexního, dlouhodobého a proporcionálního hospodářského a kulturního rozvoje krajů, okresů, měst a obcí,
b) na vytváření a efektivní využívání materiálových a finančních zdrojů,
c) na neustálý rozvoj výroby a placených služeb pro obyvatelstvo,
d) na nepřetržitý vzestup rozvoje hmotné a kulturní úrovně pracujících a na zabezpečení zdravotní a sociální péče o občany,
e) na neustálý růst, zvelebování a ochranu národního majetku.
§ 3
Čl. 3
(1) Roční rozpočet kraje (hlavního města Prahy) zahrnuje roční rozpočet krajského národního výboru (národního výboru hlavního města Prahy) a roční rozpočty okresů (obvodních národních výborů v Praze).
(2) Roční rozpočet okresu zahrnuje roční rozpočet okresního národního výboru, jakož i roční rozpočty místních, městských, popřípadě obvodních národních výborů.
§ 4
Čl. 4
(1) Ve směrnicích pro sestavení pětiletého plánu rozvoje (dále jen „směrnice vlády“) stanoví vláda pro jednotlivé krajské národní výbory na pět let dopředu:
a) základní ekonomické úkoly na úseku finančního hospodaření,
b) druhy přímých příjmů národních výborů,
c) příděl z ústředního rozpočtu nebo odvod do ústředního rozpočtu pro jednotlivá leta pětiletky a podmínky pro poskytnutí přídělu nebo provedení odvodu.
(2) Národní výbory vyššího stupně stanoví na podkladě směrnic vlády politickohospodářské směrnice pro sestavení pětiletých plánů rozvoje národních výborů nižšího stupně. Stejně postupují národní výbory vůči organizacím, které řídí.
§ 5
Čl. 5
(1) Jestliže národní výbor ve svém návrhu pětiletého plánu bude plánovat vyšší přímé příjmy, než které byly předpokládány při stanovení směrnic vlády, může o stejnou částku zvýšit výdaje.
(2) Vláda upraví příděl z ústředního rozpočtu nebo odvod do ústředního rozpočtu anebo ostatní ukazatele podle čl. 4, jestliže
a) to umožňuje dosažená úroveň národního hospodářství,
b) to vyžaduje další rychlejší rozvoj národního hospodářství,
c) je to třeba z celostátních zájmů nebo
d) se změní podmínky, za kterých byly ukazatele směrnic vlády stanoveny.
(3) Obdobně postupují národní výbory vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně.
§ 6
Čl. 6
(1) Vláda vydá na jednotlivá leta pětiletky opatření k sestavení ročního plánu rozvoje (dále jen „opatření vlády“).
(2) Na podkladě opatření vlády stanoví národní výbory vyššího stupně politickohospodářské směrnice pro sestavení návrhů ročních plánů a ročních rozpočtů národních výborů nižšího stupně. Stejně postupují národní výbory vůči organizacím, které řídí.
§ 7
Čl. 7
(1) Jestliže národní výbor ve svém návrhu ročního rozpočtu
bude mu z tohoto zvýšení ponechán procentní podíl. O zbytek navrhovaného zvýšení se sníží příděl z ústředního rozpočtu. Výše tohoto procentního podílu bude stanovena předem v opatření vlády a v politickohospodářských směrnicích národního výboru vyššího stupně.
a) zvýší své přímé příjmy (kromě příjmů hospodářských organizací) plánované v pětiletém plánu, zpřesněném opatřením vlády nebo politickohospodářskými směrnicemi národního výboru vyššího stupně, nebo
b) zlepší saldo příjmů a výdajů hospodářských organizací,
(2) Jestliže národní výbor ve svém návrhu ročního rozpočtu dosáhne úspor na výdajích plánovaných v pětiletém plánu, zpřesněném opatřením vlády a politickohospodářskými směrnicemi národního výboru vyššího stupně, může těchto úspor použít ke zvýšení jiných výdajů.
§ 8
<var>Čl. 8</var>
Jestliže národní výbor při plnění ročního rozpočtu dosáhne v souladu se zájmem společnosti vyšších přímých příjmů nebo úspor na výdajích, než které byly rozpočtovány, bude mu ponechán na podkladě ročních komplexních rozborů procentní podíl na nadplánových příjmech a úsporách na výdajích zaslouženě dosažených. Výše tohoto procentního podílu bude stanovena předem v opatření vlády a v politickohospodářských směrnicích národního výboru vyššího stupně. Využití finančních prostředků získaných dosažením vyšších přímých příjmů nebo úsporami na výdajích během plnění ročního rozpočtu je nutno zabezpečit především z vlastních materiálových zdrojů národních výborů.
§ 9
<var>Čl. 9</var>
Základním zdrojem finančních prostředků je socialistická výroba. Předpokladem pro získání vyšších přímých příjmů národními výbory je, aby neustále zabezpečovaly zvyšování výroby a rozvoj placených služeb obyvatelstvu a získávaly tak vyšší přímé příjmy. Přitom vyšší přímé příjmy nesmí být získávány na úkor kvality výrobků nebo služeb, předražováním, nežádoucí orientací na rentabilnější služby či výroby nebo jiným způsobem, který je v rozporu se zájmem společnosti. Všechny přímé příjmy získané v rozporu se zájmem společnosti budou odčerpány a odvedeny do ústředního rozpočtu.
§ 10
<var>Čl. 10</var>
Místní národní výbory dvou nebo více obcí mohou sdružovat své prostředky k výstavbě zařízení, která budou sloužit občanům těchto obcí.
§ 11
Čl. 11
(1) Národní výbory stanoví v rámci úkolů a prostředků určených státním plánem rozvoje národního hospodářství normativy podnikové hmotné zainteresovanosti podnikům, které řídí a ve kterých jsou předpoklady pro zavedení obecného způsobu financování.
(2) Krajské národní výbory dbají, aby normativy byly stanoveny tak, že budou zachovány správné proporce rozvoje jednotlivých hospodářských úseků a zabezpečeno hmotné krytí finančních zdrojů.
(3) Národní výbory všech stupňů zajišťují správné působení normativů podnikové hmotné zainteresovanosti a zabezpečují soulad mezi tvorbou finančních zdrojů, jejich správným užitím i materiálovým zajištěním.