Část I
Plánování a správa dálnic, silnic a místních komunikací
§ 1
Plánování rozvoje dálnic a silnic
(k § 2 odst. 2 zákona)
(1) Plán rozvoje dálnic a silnic vypracovává ministerstvo dopravy a spojů v úzké spolupráci s národními výbory a v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.
(2) Plán rozvoje dálnic a silnic obsahuje zejména zásady silniční politiky a studie, stanovící na základě nezbytných technicko-ekonomických podkladů přibližnou mapovou polohu pro budoucí dálniční a nejdůležitější silniční trasy. Schválený plán tvoří podklad pro zpracování a projednání směrných územních plánů; studie tvoří podklady pro zpracování podrobných územních plánů.
(3) Pro stavby dálnic a důležité stavby silnic, které se mají uskutečnit v období následujícího plánu rozvoje dálnic a silnic, se vypracovávají samostatné studie, pokud jich je třeba ještě před vypracováním a projednáním tohoto plánu. Samostatné studie, vypracované obdobně podle odstavce 1, jsou též podkladem pro územní plánování.
§ 2
Plánování rozvoje místních komunikací
(k § 2 odst. 2 zákona)
(1) Plány rozvoje místních komunikací jsou zásadně součástmi územních plánů sídlišť (obcí); jejich sestavování, projednávání a schvalování se řídí předpisy o územním plánování.
(2) Plán rozvoje místních komunikací pro území obce, která nemá územní plán sídliště, vypracovává a schvaluje po projednání s dotčenými orgány a organizacemi místní národní výbor, který také zajišťuje jeho plnění. Orgán územního plánování používá těchto plánů jako podkladů pro vypracování územních plánů, popřípadě pro vydávání územních rozhodnutí.
(3) Rozsah plánu rozvoje místních komunikací se řídí velikostí a hospodářským významem obce; plány rozvoje místních komunikací obsahují však vždy studie, stanovící na základě nezbytných technicko-ekonomických podkladů přibližnou mapovou polohu pro budoucí trasy místních komunikací.
§ 3
Výkon investorské činnosti pro dálnice, silnice a místní komunikace
(k § 2 odst. 1 zákona)
(1) Investorskou činnost pro dálnice vykonává ministerstvo dopravy a spojů, popřípadě prostřednictvím jemu přímo podřízené organizace.
(2) Investorskou činnost pro silnice I. třídy (§ 5) vykonávají krajské národní výbory; investorskou činnost pro silnice II. a III. třídy vykonávají okresní národní výbory.
(3) Investorskou činnost pro místní komunikace vykonávají místní národní výbory.
(4) Je-li akce výstavby, přestavby nebo úpravy silnice nebo místní komunikace v územních obvodech více národních výborů, vykonávají investorskou činnost zúčastněné národní výbory v úzké spolupráci.
§ 4
Správa dálnic, silnic a místních komunikací a dozor nad nimi
(1) Správa dálnic a dozor nad nimi náleží ministerstvu dopravy a spojů, popřípadě jemu přímo podřízené organizaci; rozhodování o náhradách podle § 6 odst. 2 a § 15 zákona a vydávání rozhodnutí o přípustnosti stavby podle § 16 zákona přísluší však okresním národním výborům.
(2) Správa silnic a dozor nad nimi náleží okresním národním výborům, které tyto úkoly vykonávají buď přímo nebo prostřednictvím jim podřízených organizací silničního hospodářství; krajským národním výborům však přísluší:
a) povolování přeprav zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů po silnicích, pokud přesahují územní obvod jednoho okresu,
b) povolování uzavírek a nařizování objížděk na silnicích I. třídy,
(3) Správa průjezdních úseků silnic (§ 6 odst. 1) a dozor nad nimi ve městech s místní tramvajovou nebo trolejbusovou dopravou náleží městským národním výborům.
(4) Správa místních komunikací a dozor nad nimi náleží místním národním výborům, které vykonávají tyto úkoly přímo, popřípadě též prostřednictvím jim podřízených organizací.
(5) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje v úzké spolupráci s národními výbory zejména:
a) stanovení zásad silniční politiky a rozvoje silničního hospodářství,
b) uspořádání nebo vybavení silniční sítě podle zájmů obrany státu,
c) rozhodování o zařazení místní nebo účelové komunikace do silniční sítě a o vyřazení silnice z této sítě,
d) určování silnic do tříd a určování návrhových prvků silnic,
e) vedení ústřední evidence silnic a místních komunikací a ústředního pasportu silnic.
Část II
Užívání a ochrana dálnic, silnic a místních komunikací
§ 5
Silniční síť
a) silnice I. třídy, které mají význam pro mezinárodní nebo celostátní dopravu; označují se čísly od 1 do 99,
b) silnice II. třídy, které mají význam pro dopravu mezi okresy; označují se čísly od 100 do 999,
c) silnice III. třídy, které mají místní význam; označují se čtyřmístnými až pětimístnými čísly podle čísel nejbližší silnice II., výjimečně i I. třídy.
§ 6
Průjezdní úseky silnic
(k § 4 odst. 1 zákona)
(1) Průjezdním úsekem silnice se rozumí úsek silnice vedoucí v území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění; hranice tohoto území se určí obdobně jako u silničních ochranných pásem (§ 16 odst. 2). Šířkou průjezdního úseku je šířka vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků (trávníků apod.); prochází-li v obci silnice s příkopy (svahy, zdmi, tarasy), je šířka průjezdního úseku určena ohraničením silničního tělesa (§ 10 odst. 1). Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu, odlišeného od okolního povrchu vozovky druhem nebo materiálem vozovky, popřípadě plochými rigoly a není-li ani jich, šířka pruhu, odpovídajícího šířce vozovky s krajnicemi v přilehlé volné trati.
(2) Organizace silničního hospodářství udržuje průjezdní úsek silnice v rozsahu odpovídajícím způsobu údržby přilehlé volné trati; údržbu přesahující tento rozsah zajišťuje místní národní výbor.
§ 7
Zařazení místní nebo účelové komunikace do silniční sítě a vyřazení silnice z této sítě
(k § 4 odst. 2 zákona)
(1) Místní nebo účelové komunikace anebo jejich části se zařadí do silniční sítě, jestliže jich je třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména k dosažení její souvislosti anebo k připojení obce na silniční síť. Rozhodnutí vydává ministerstvo dopravy a spojů po projednání s dotčenými národními výbory všech stupňů, popřípadě s dosavadním vlastníkem (uživatelem) komunikace.
(2) Silnice nebo její část se vyřadí ze silniční sítě, jestliže jí není třeba k účelnému uspořádání této sítě, zejména v důsledku jiné investiční výstavby anebo změny dopravních poměrů. Rozhodnutí vydává ministerstvo dopravy a spojů po projednání s dotčenými národními výbory všech stupňů a s orgány vojenské správy.
(3) Vyřazená silnice nebo její část může být
a) zařazena jako místní komunikace do sítě místních komunikací dotčené obce,
b) převzata jako účelová komunikace do správy, užívání a udržování socialistickou organizací, která ji může využít,
c) využita jako silniční pomocný pozemek pro účely silničního hospodářství nebo
d) zrušena, nemůže-li být využita žádným ze způsobů uvedených pod písmeny a) až c); v takovém případě musí být podle povahy věci přiměřeným a hospodárným způsobem rekultivována.
§ 8
Sítě místních komunikací
(1) Síť místních komunikací pro území obce tvoří obecně přístupné a užívané pozemní komunikace, nezařazené do silniční sítě, které
a) jsou na území zastavěném nebo určeném k souvislému zastavění,
b) vzájemně spojují dvě obce (sídliště), popřípadě části obce (sídliště u závodů) nebo osady a jsou pro toto spojení dopravně významné,
c) spojují obec se železniční stanicí, železniční zastávkou, letištěm nebo přístavem, pokud jako účelové komunikace neslouží převážně provozu nebo správě těchto zařízení,
d) spojují obec se hřbitovem.
(2) Místní národní výbor může zařadit do sítě místních komunikací účelové komunikace, které
a) spojují obec se silnicí nebo s místní komunikací anebo
b) zpřístupňují veřejnosti veřejná památková místa nebo rekreační oblasti (např. rybníky, turistické hotely, autocampingová zařízení, rozhledny).
(3) Při rozhodování o zařazení účelové komunikace do sítě místních komunikací vychází místní národní výbor ze současného stavu a posoudí účelnost zařazení vždy podle místních poměrů, zejména podle toho, kdo komunikaci udržuje, do jaké míry je veřejně užívána a jak je pro toto užívání komunikačně potřebná.
(4) Místní národní výbor vyřadí místní komunikaci nebo její část ze sítě místních komunikací, jestliže jí není třeba k účelovému uspořádání této sítě, zejména v důsledku jiné investiční výstavby nebo změny dopravních poměrů anebo ukáže-li se, že slouží výlučně jako účelová komunikace.
(5) Vyřazená místní komunikace nebo její část může být
a) převzata jako účelová komunikace do správy, užívání a udržování socialistickou organizací, která ji může využít,
b) využita jako silniční pomocný pozemek nebo
c) zrušena, nemůže-li být využita žádným ze způsobů uvedených pod písmeny a) a b); v takovém případě musí být podle povahy věci přiměřeným a hospodárným způsobem rekultivována.
(6) Vzejdou-li v jednotlivých případech rozpory v tom, zda pozemní komunikace nebo její část náleží do sítě místních komunikací, popřípadě zda komunikace má být zařazena do sítě místních komunikací nebo z ní vyřazena, rozhodne okresní národní výbor.
§ 9
Rozdělení místních komunikací
a) místní komunikace I. třídy, mezi něž patří hlavní městské komunikace vyhovující technicky všem druhům dopravy (např. komunikace, po nichž je též vedena hromadná veřejná doprava, sběrné, výpadové a jiné zvláště významné městské komunikace),
b) místní komunikace II. třídy, mezi něž patří ostatní městské komunikace a komunikace na venkově, pokud jsou vybudovány a vyhovují všem druhům provozu motorovými vozidly (např. méně významné ulice, hlavní komunikace na vesnici),
c) místní komunikace III. třídy, mezi něž patří ostatní místní komunikace, pokud jsou alespoň omezeně přístupné provozu motorovými vozidly (např. cesty),
d) místní komunikace IV. třídy, které nejsou ani omezeně přístupné provozu motorovými vozidly (např. stezky, pěšiny, samostatné cyklistické stezky, samostatné chodníky, schody).
§ 10
Součásti dálnic, silnic a místních komunikací
(1) Silniční těleso je ohraničeno vnějšími hranami silničních nebo záchytných příkopů a rigolů, svahů silničních náspů a zářezů nebo vnějšími hranami paty opěrných zdí a tarasů anebo vnějšími hranami koruny obkladních a zárubních zdí, popřípadě vnějšími hranami zářezů nad těmito zdmi. Obdobně je ohraničeno těleso dálnice nebo místní komunikace.
(2) Součástmi dálnic, silnic a místních komunikací jsou zejména mosty (nadjezdy), propustky, tunely, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, silniční svahy, silniční pomocné pozemky, příkopy a jiné úpravy k odvádění vody (např. dešťové vpusti, rigoly, trativody), zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, staniční a hraniční kameny, zásněžky, silniční stromoví, odpočívky, odstavné pruhy a staniční plochy hromadné veřejné dopravy, dopravní značky a zařízení (s výjimkou světelných znamení sloužících k řízení dopravy a stanovišť dopravních orgánů), zásobníky a skládky údržbových hmot, ochranné a zelené pásy a ostrůvky.
(3) Součástmi silnic a místních komunikací jsou též přívozy, jakož i chodníky a cyklistické stezky přilehlé k silničnímu tělesu.
(4) Součástmi místních komunikací jsou též veřejná parkoviště a obratiště, zařízení pro zabezpečení a zajištění přechodů, podchody a přechodové lávky.
(5) Kanalizace je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod s komunikace.
(6) O součástech průjezdních úseků silnic v obcích platí ustanovení odstavců 2, 3 a 5 s těmito odchylkami: součástmi průjezdních úseků nejsou chodníky, zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů a stromoví, i když je na tělese průjezdního úseku.
(7) Součástmi silnic a místních komunikací nejsou zejména hráze vodních nádrží a rybníků, po nichž komunikace probíhá, můstky a přejezdy na sousední pozemky a jiné nemovitosti, označníky zastávek, stanice a čekárny hromadné veřejné dopravy, autobusová nádraží, úrovňové přejezdy drah bez závor ve vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejové pásy městské dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, zvláštní tělesa drah, trolejová vedení, nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, veřejná osvětlení, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení všeho druhu, čerpací stanice pohonných hmot a meliorační zařízení.
(8) Dopravní značky a zařízení zřizují a udržují organizace silničního hospodářství po dohodě s dopravním inspektorátem. Dopravní značky na přejezdech zřizuje drážní podnik, který je odevzdává do údržby organizace silničního hospodářství; do údržby náleží též vyznačení změn podjezdné výšky u trolejového vedení elektrizované železniční trati. O druhu, úpravě a umístění dopravních značek a zařízení platí jinak zvláštní předpisy.
§ 11
Obecné užívání dálnic, silnic a místních komunikací
(1) Uživatel nesmí dálnici, silnici nebo místní komunikaci poškozovat, opotřebovávat nad obvyklou míru nebo znečišťovat, zejména při opravě nebo obsluze vozidla anebo při nakládání, dopravě a skládání nákladu. Je zakázáno používat zařízení nebo činit taková opatření, která jsou s to poškodit, opotřebit nad obvyklou míru nebo znečistit komunikaci, např. při brzdění, při užívání ostruh na kolech traktorů nebo při užívání pásových vozidel bez předepsaného technického vybavení.
(2) Uživatel nesmí rozjíždět nebo jinak porušovat hromádky udržovacích hmot, seškrabaného bláta a smeteného písku nebo prachu na krajnicích.
(3) Silniční příkopy a svahy je dovoleno přejíždět jen přes můstky nebo rampy, které musí vlastníci (uživatelé) sousedních pozemků udržovat v naprostém pořádku a čistotě. Vypouštění splašků a odpadů do silničních příkopů a rigolů je zakázáno; vypouštění vody je dovoleno jen na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu.
(4) Na dálnicích, silnicích a na místních komunikacích I. nebo II. třídy je dále zakázáno:
a) pasení dobytka na příkopech a svazích,
b) vjíždění s neočištěnými vozidly a pracovními stroji z míst nesloužících veřejnému provozu,
c) otáčení zemědělských pracovních strojů při polních pracích.
(5) Používání saní je dovoleno jen na silnicích a místních komunikacích, pokud jsou pokryty dostatečně silnou sněhovou nebo ledovou vrstvou; za těchto podmínek mohou též vozidla opatřená pneumatikami používat řádně napjatých sněhových řetězů a u tažných zvířat může být použito podkov s ostrými zuby nebo s ostrozubými hmatci.
§ 12
Uzavírky a objížďky
(1) Provoz na dálnicích, silnicích a místních komunikacích I., II. a III. třídy může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka, zejména v těchto případech:
a) při provádění prací na komunikacích,
b) při zvláštním užívání komunikace,
c) při živelní pohromě,
d) k zajištění bezpečnostních opatření,
e) vyžaduje-li toho nezbytně stav komunikace nebo její ochrana.
(2) Národní výbor je povinen pečovat, aby uzavírka byla omezena vždy na nejkratší možnou dobu. Při dlouhodobých uzavírkách dálnic a silnic je třeba dbát toho, aby objížďka byla co nejvýhodnější a aby odpovídala požadavkům plynulé a bezpečné dopravy.
(3) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce vydává
a) jde-li o silnice I. třídy, krajský národní výbor,
b) v ostatních případech orgán, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace; týká-li se uzavírka nebo objížďka územních obvodů více národních výborů, vydávají dotčené národní výbory společné rozhodnutí.
(4) Žádost o povolení uzavírky, popřípadě nařízení objížďky musí obsahovat zejména přesné označení místa, důvod a dobu trvání uzavírky a navrženou trasu objížďky; musí být podána nejméně dva týdny přede dnem zamýšleného uzavření. Má-li být uzavírka nebo objížďka časově nebo místně rozšířena, je nutno podat novou žádost a vydat nové rozhodnutí.
(5) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce se vydává po dohodě s dopravním inspektorátem a po projednání
a) s dotčenými místními národními výbory,
b) s vojenskou správou,
c) s provozovatelem hromadné veřejné dopravy, jde-li o komunikaci, na níž je tato doprava pravidelně provozována, popřípadě s jinými velkými provozovateli silniční dopravy, jichž se uzavírka obzvláště dotýká.
(6) Rozhodnutí o uzavírce, popřípadě o objížďce musí být ihned oznámeno okresní inspekci požární ochrany, vhodným způsobem zveřejněno a uzavírka i objížďka označena předepsaným způsobem. Při označení uzavírky je nutno uvést též dobu jejího trvání. Jde-li o uzavírku silnic, určených k přepravě zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů, oznámí příslušný národní výbor svoje rozhodnutí všem krajským národním výborům.
(7) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů apod.) musí být ohrožené místo neprodleně uzavřeno a označeno alespoň provizorním způsobem.
§ 13
Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací
(1) Ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace I., II. nebo III. třídy je třeba povolení. Takovým užíváním je zejména:
a) přeprava zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo váha přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,*)
b) umísťování zařízení nebo předmětů na dálnici, silnici nebo místní komunikaci I. nebo II. třídy, zejména prodejních, reklamních nebo zábavních,
c) skládání jakýchkoli věcí na dálnici, silnici nebo místní komunikaci I. nebo II. třídy, nemají-li být neprodleně odstraněny,
d) pořádání podniků, umísťování věcí a zařízení (např. hospodářských, kulturních, zábavních, skladů, prodejen, užívání tlampačů) v přímém okolí dálnice nebo silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, popřípadě provozním ruchem jimi vyvolaným mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
e) hnaní stád dobytka po silnici nebo místní komunikaci I. nebo II. třídy,
f) vláčení kmenů nebo jiných předmětů, jimiž by mohla být silnice nebo místní komunikace poškozena,
g) zřizování nadzemních a podzemních vedení všeho druhu, pokud jejich umísťování na silničních pozemcích není dovoleno zvláštními předpisy.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) uděluje povolení po vyjádření dopravního inspektorátu a vždy též v součinnosti s drážními orgány, dotýká-li se povolovaná doprava železnice,
Dotýká-li se povolovaná doprava trolejového vedení elektrizované železniční trati nebo trolejového vedení městské kolejové, popřípadě trolejbusové dráhy, je dopravce povinen vyžádat si ještě povolení k dopravě od vlastníka (uživatele) tohoto zařízení.
Dotýká-li se povolovaná doprava trolejového vedení elektrizované železniční trati nebo trolejového vedení městské kolejové, popřípadě trolejbusové dráhy, je dopravce povinen vyžádat si ještě povolení k dopravě od vlastníka (uživatele) tohoto zařízení.
a) krajský národní výbor, v jehož územním obvodu zvláštní užívání začíná, jde-li o dopravu po silnicích přesahující územní obvod jednoho okresu,
b) v ostatních případech orgán, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 písm. a) musí být podána nejméně týden předem a musí obsahovat:
a) účel, rozsah a dobu dopravy, zda se bude opakovat apod.,
b) návrh dopravní trasy,
c) druh, typ, popřípadě poznávací značku vozidel, jichž má být použito,
d) údaje o vzdálenosti, počtu, tlaku a rozvoru náprav, a rozměrech pneumatik a o nejmenším poloměru otáčení vnějších kol vozidla,
e) vyznačení (náčrt) vozidla (soupravy) s umístěním nákladu a jeho rozměrů.
(4) V povolení podle odstavce 1 písm. a) může být nařízen zejména směr, způsob a doba povolené dopravy, rychlost jízdy, doprovod pomocníků dopravních inspektorátů a opatření k zajištění ostatního provozu, vozovky, mostů nebo železničních přejezdů; povolení musí mít řidič u sebe.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. b) až g) uděluje povolení orgán, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace, a to po vyjádření okresního dopravního inspektorátu.
§ 14
Stavební stav a povaha dálnic, silnic a místních komunikací
(1) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení a povrch, podélné nebo příčné vlny, četné výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, mostů a propustků a vybavení komunikace z hlediska bezpečnosti dopravy (dopravní značky a zařízení, bezpečnostní a ochranná zařízení apod.).
(2) Povahou dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumějí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný sklon vozovky a její šířka, směrové oblouky, podélné sklony a zakružovací poloměry nivelety, druh vozovky apod.) a začlenění komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška apod.).
§ 15
Ochrana dálnic, silnic a místních komunikací
Provozovatelé výroben a staveb a vlastníci (uživatelé) nemovitostí v sousedství dálnic, silnic a místních komunikací nesmějí tyto komunikace a provoz na nich ohrožovat, zejména při
(k § 10 zákona)
(k § 10 zákona)
a) těžbě dříví a jeho spouštění po svazích,
b) provozu pil a skládek dřeva,
c) těžbě kamene, písku a hlíny,
d) podzemních pracích,
e) stavební činnosti,
f) zemědělské činnosti,
g) úpravách vodních toků a zasahování do vodních poměrů.
§ 16
Silniční ochranná pásma
(1) Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění; uvnitř tohoto území se zřizují ochranná pásma podle zvláštních předpisů.*)
(2) Hranice území zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění vyplývají z územních plánů; jinak určí tuto hranici podle skutečného stavu souvislého zastavění okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem, pokud jde o silnice, a místní národní výbor, pokud jde o místní komunikace. Národní výbor přitom přihlédne k tomu, zda souvislé zastavění je po obou stranách komunikace stejně daleko, či zda se omezuje zcela nebo zčásti jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.
(3) V silničních ochranných pásmech je zakázáno:
a) provádět stavby a stavební práce vyžadující rozhodnutí o přípustnosti stavby, umísťovat jiné předměty (např. pomocné stavby, přenosné objekty a stánky, přenosná nebo pojízdná zařízení, skládací ploty),
b) provádět na objektech, postavených před určením silničního ochranného pásma a určených k postupnému odstranění, takové úpravy, které mohou prodloužit jejich životnost (dobu trvání),
c) provádět takové zemní úpravy, jimiž by se úroveň terénu zvýšila na více než 50 cm nad úroveň vozovky komunikace nebo snížila o více než 50 cm pod úroveň vozovky,
d) zřizovat bez povolení přípojky cest a vjezdy na sousední nemovitosti,
e) hospodařit v lesích způsobem odporujícím zásadám předem dohodnutým s orgánem, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace,
f) v okolí úrovňových křižovatek silnic s jinými pozemními komunikacemi a s drahami a na vnitřní straně oblouků silnic o poloměru 500 m a menším je též zakázáno vysazovat nebo obnovovat stromy nebo keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnou dopravu.
(4) Omezení podle předchozího odstavce se nevztahují na součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na označníky zastávek, stanice a čekárny hromadné veřejné dopravy, na čerpací stanice pohonných hmot, na telekomunikační a energetická vedení, na znaky bodů veřejného vyměřování a mapování a na stavby a zařízení sloužící obraně státu, pokud jsou umístěny tak, aby nezhoršovaly bezpečnost a plynulost silničního provozu a neztěžovaly provádění údržby komunikace.
(5) Výjimky z omezení podle odstavce 3 uděluje orgán, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace. Výjimku lze povolit jen v odůvodněných případech a nebudou-li tím ohroženy obecné zájmy, zejména zájmy dopravní. Při povolování výjimek u silnic je třeba také dbát toho, aby se souvisle zastavěná část obce nerozšiřovala obestavováním silnic, aby přípojky cest a vjezdy na pozemky byly soustřeďovány a umísťovány tak, aby odbočováním na pozemky a vyjížděním z nich byla průběžná doprava co nejméně rušena (tj. na přehledných místech a v nejmenším počtu); jde-li o okolí úrovňových křižovatek nebo území na vnitřní straně oblouku o poloměru 500 m a menším, lze povolit jen postavení takového předmětu, který nezhorší rozhled (např. sloup nebo stožár).
(6) Při povolování výjimek je možno stanovit, že vlastník (uživatel) odstraní stavbu, zařízení nebo porost v silničním ochranném pásmu, kdykoliv toho bude v obecném zájmu třeba, a to bez nároku na náhradu. Výše náhrady podle § 11 odst. 3 zákona se stanoví obdobně podle předpisů o vyvlastnění.
(7) Jde-li o činnost v silničním ochranném pásmu, k níž je také třeba povolení (souhlasu) podle zvláštních předpisů, nelze toto povolení (souhlas), s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, vydat bez udělení výjimky z omezení platného v silničních ochranných pásmech.
§ 17
Šíře silničních ochranných pásem
(1) Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami, vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti
a) 100 m kolmo od osy přilehlé vozovky dálnice,
b) 25 m kolmo od osy vozovky silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. třídy,
c) 18 m kolmo od osy vozovky silnic III. třídy,
d) 15 m kolmo od osy vozovky místních komunikací II. třídy; u silnic a místních komunikací se dvěma oddělenými vozovkami se tyto vzdálenosti měří od osy přilehlé vozovky.
(2) V okolí úrovňových křižovatek silnic s jinými pozemními komunikacemi a s drahami jsou hranice silničních ochranných pásem určeny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami rozhledových trojúhelníků.*) Jestliže by však takto určené silniční ochranné pásmo bylo užší než silniční ochranné pásmo určené podle předchozího odstavce, platí i pro okolí úrovňových křižovatek ustanovení předchozího odstavce.
§ 18
Silniční pomocné pozemky
(1) Silniční pomocné pozemky se zřizují podél všech dálnic, silnic a místních komunikací I., II. a III. třídy mimo souvisle zastavěné území obcí. Silniční pomocný pozemek může být zřízen i ve vhodných stavebních mezerách.
(2) Má-li být silniční pomocný pozemek zřízen na pozemcích, jež jsou součástí zemědělského (lesního) půdního fondu, je k jeho stanovení třeba souhlasu s vynětím součásti ze zemědělského (lesního) půdního fondu podle předpisů o ochraně zemědělského (lesního) půdního fondu.
(3) Pokud nebyla šíře pruhu silničního pomocného pozemku již stanovena, má činit 60 cm po obou stranách vnějšího okraje tělesa dálnice, silnice nebo místní komunikace; větší šíře může být stanovena, jestliže je jí výjimečně třeba pro důležité účely správy nebo údržby komunikace anebo výstavby telekomunikačních nebo energetických vedení a nebudou-li tím ohroženy zájmy zemědělské výroby. Hranice silničního pozemku se osazují mezníky.
(4) Silniční pomocné pozemky slouží zejména pro
a) zajištění místa pro skládání silničních údržbových hmot a materiálů, získaných při čištění komunikace,
b) zajištění místa pro skládku zásněžek na léto a výsadbu trvalých zásněžek v podobě živých plotů,
c) zajištění přístupu ke svahům silničních náspů a zářezů z vnější strany,
d) ochranu svahů silničních náspů a zářezů před poškozováním při zemědělském obdělávání sousedních pozemků,
e) zajištění prostoru k umísťování nadzemních a podzemních vedení všeho druhu,
f) pěstování silničního stromoví, pokud tomu nebrání využití k účelům uvedeným pod písmeny a) až e).
§ 19
Silniční stromoví
(1) Výsadbu silničního stromoví je nutno provádět podle těchto zásad:
a) stromoví nesmí být vysazováno na silničních krajnicích, nýbrž jedině na silničních pomocných pozemcích,
c) přednostně musí být vysazovány ovocné stromy; okrasné stromy a keře je zapotřebí vysazovat tam, kde nejsou podmínky pro ovocné stromoví a kde to vyžaduje ráz krajiny,
b) volbu druhů a odrůd je zapotřebí provádět se zřetelem k místním, půdním a klimatickým podmínkám a s ohledem na budoucí vzrůst stromoví,
d) na úsecích pokud možno nejdelších je vhodné vysazovat stejné druhy a odrůdy stromoví.
(2) Okresní národní výbory rozhodují podle místních podmínek o postupném odevzdání silničního ovocného stromoví do bezplatného užívání socialistickým zemědělským závodům, které pečují o jeho výsadbu a ošetřování a o sklizeň ovoce podle zásad předem dohodnutých s organizací silničního hospodářství; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne okresní národní výbor.
(3) O výsadbu a ošetřování silničního stromoví, které nebylo odevzdáno do bezplatného užívání socialistickým zemědělským závodům, pečují organizace silničního hospodářství, na průjezdních úsecích silnic v obcích a na místních komunikacích organizace určené místním národním výborem.
(4) Organizace, jíž náleží péče o silniční stromoví, je povinna provádět jeho vyvětvování k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu; jiné organizace jsou oprávněny provádět vyvětvování silničního stromoví jen po předchozím projednání s organizací, jíž náleží péče o toto stromoví a za jejího odborného dohledu.
Část III
Stavba dálnic, silnic a místních komunikací a jejich styk s okolím
§ 20
Stavba
(1) Veškeré změny konstrukce tělesa komunikace v místech, kde jsou uložena podzemní vedení všeho druhu, musí být předem projednány se správci (vlastníky) těchto vedení tak, aby bylo možno s těmito pracemi koordinovat úpravy dotčených vedení. Při změnách nebo ohrožení bodů veřejného vyměřování a mapování je nutno stavební práce předem projednat s příslušným ústavem geodézie a kartografie.
(2) Rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadují kromě novostaveb a přestaveb silnic, místních komunikací a mostů též jejich úpravy, při nichž je šířka zásahů do sousedních pozemků větší než 1 m na jedné straně nebo výškový rozdíl nové trasy oproti původní činí více než 0,5 m, a to v obou případech v souvislé délce alespoň 50 m; sem spadají i úpravy, při nichž se mění podjezdná výška na mimoúrovňových křižovatkách s jinými komunikacemi nebo vedeními o více než 0,1 m. Zjistí-li národní výbor, že s ohledem na povahu prací, obecný zájem nebo oprávněné zájmy jiných osob (organizací) je zapotřebí vydat rozhodnutí o přípustnosti stavby i u menších úprav, opatří si nutnou dokumentaci pro zahájení stavebního řízení.
(3) Úpravy silnic a místních komunikací v souvisle zastavěném území obcí vyžadují projednání s vlastníky (uživateli) sousedních nemovitostí, jestliže se při nich zasahuje do sousedních pozemků nebo mění výškové uspořádání trasy na krajnicích o více než 10 cm oproti původnímu stavu; projednání vyžadují vždy úpravy, jimiž se jakýmkoliv způsobem mění výškové uspořádání trasy na krajnicích s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky.
(4) Při rozhodování o přípustnosti stavby silnice, popřípadě místní komunikace, které se mají křižovat s drahou, rozhodne okresní, popřípadě místní národní výbor společně s dopravním správním úřadem, který se přitom řídí ustanoveními zákona o drahách a prováděcích předpisů k němu vydaných.
§ 21
Styk s drahami
(k § 18 odst. 2 zákona)
(1) Výjimku ke zřízení úrovňové křižovatky s drahou lze povolit pouze v případech, stanovených ve zvláštních předpisech.*)
(2) Provedení výstavby mimoúrovňové křižovatky dálnice, silnice nebo místní komunikace s drahou náleží investorovi akce později realizované, pokud není stanoveno dohodou jinak. Po dokončení výstavby přísluší správa nadjezdu pozemní komunikace nad drahou orgánu, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace, správa nadjezdu dráhy nad pozemní komunikací drážnímu podniku.
(3) Drážní podnik je povinen udržovat v řádném stavu silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Šířka komunikace na přejezdu má odpovídat šířce přilehlých úseků pozemní komunikace; kde tomu tak není, musí být přejezd při rekonstrukci přiměřeně rozšířen.
(4) U silnic a místních komunikací I. a II. třídy musí drážní podnik dále zajistit
a) takovou úpravu přejezdu a přilehlých úseků pozemní komunikace, aby najíždění silničních vozidel bylo plynulé,
b) taková opatření na přejezdech v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky pozemní komunikace,
c) takové umístění drážních zařízení, aby tato nebránila nutnému rozhledu uživatelů pozemní komunikace a nezasahovala do prostoru nad její vozovkou do výše 5 m (netýká se trolejového vedení); zařízení, která neodpovídají těmto požadavkům, musí být při rekonstrukci přemístěna. Zlepšení rozhledu u strážních domků je nutno zajistit alespoň odstraněním neprůhledných plotů a vysokých porostů.
(5) Na místních komunikacích užších než 5 m a používaných pro těžké zemědělské stroje musí být na přejezdu zachován volný prostor nad vozovkou alespoň 2,5 m na obě strany od osy místní komunikace.
§ 22
Styk s vedeními všeho druhu
(k § 18 odst. 3 zákona)
(1) Křižovatky dálnic, silnic a místních komunikací s vedeními všeho druhu musí být zpravidla provedeny kolmo k ose pozemní komunikace; tyto křižovatky je nutno soustřeďovat a tím jejich počet omezovat.
(2) Nově zřizovaná podzemní vedení všeho druhu, vedená ve směru trasy silnice nebo místní komunikace, musí být umístěna v ulicích podle zvláštních předpisů,*) v ostatních případech pod silničními pomocnými pozemky; pokud tento pozemek není zřízen, pod vnějšími hranami příkopů, zelenými pásy nebo chodníky, výjimečně též pod nezpevněnými krajnicemi. Umístění nového vedení pod vozovkou nebo zpevněnou krajnici lze povolit jen v odůvodněných případech v souvisle zastavěném území obcí.
(3) Postupné přemísťování nevyhovujících vedení musí být prováděno v rámci jejich plánovaných rekonstrukcí, pokud nejde o ojedinělé závažné překážky silničního provozu, které musí být odstraněny urychleně; o tom, co je závažnou překážkou silničního provozu, rozhoduje dopravní inspektorát.
(4) Při výstavbě vedení všeho druhu je nutno především využívat tunelování. Výkopy v tělese dálnice, silnice nebo místní komunikace lze provádět jen na základě předchozího povolení orgánu, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace; pokud je k provedení výkopových prací nutno vydat rozhodnutí o přípustnosti stavby, je toto povolení součástí rozhodnutí o přípustnosti stavby. Veškeré výkopové práce musí být prováděny ve vzájemné časové koordinaci a podle stanovených podmínek. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, není zapotřebí předchozího povolení, ale provedení prací musí být neprodleně ohlášeno, aby mohly být stanoveny podmínky uvedení do původního stavu.
(5) Po skončení výkopových prací musí být komunikace neprodleně navrácena do původního stavu a bezvadným způsobem upraven zejména její povrch. Správce (vlastník) vedení je povinen dát řádně a bezodkladně opravit všechny poruchy na povrchu komunikace, vzniklé výkopovými pracemi, i když se projeví dodatečně. Jestliže se porucha obnoví, je správce (vlastník) vedení povinen dát ji znovu opravit; neučiní-li tak ani ve lhůtě, stanovené mu orgánem, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace, je tento orgán oprávněn dát poruchu odstranit na náklad správce (vlastníka) vedení.
(6) Ustanovení předchozího odstavce zavazují správce (vlastníka) vedení po dobu 18 měsíců od skončení výkopových prací.
Část IV
§ 23
Účelové komunikace
(1) Účelovými komunikacemi jsou zejména polní a lesní cesty, příjezdné cesty k závodům, staveništím, lomům, dolům, pískovnám a jiným objektům a cesty v uzavřených prostorech nebo objektech.
(2) Účelové komunikace v uzavřených prostorech a objektech jsou neveřejnými cestami; jiné účelové komunikace může prohlásit neveřejnými místní národní výbor na návrh vlastníka (uživatele) dotčené komunikace.
(3) Výkon dozoru nad veřejnými účelovými komunikacemi náleží místním národním výborům.
(4) O právních poměrech účelových komunikací, zejména o jejich vztazích k sousedství, platí obecné předpisy.
Část V
Ustanovení společná a závěrečná
§ 24
Chodníky
(1) Chodníky v zastavěném území obcí jsou vždy ve správě místních národních výborů, a to buď jako součást místní komunikace nebo jako samostatné místní komunikace. Vlastník nebo uživatel přilehlé nemovitosti je však povinen zajistit, aby chodník byl řádně a včas čištěn (především odstraňováním nečistot, smetí a sněhu) a při náledí posypáván.
(2) Investor výstavby průjezdního úseku silnice zahrne do projektu a rozpočtu stavby i výstavbu přilehlých chodníků; správu vybudovaného chodníku převede po skončení akce na místní národní výbor.
§ 25
Zrušují se §§ 12 až 15 vyhlášky ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. I., o zastavovacím plánu, o povinnostech místních národních výborů při výstavbě obcí, o ochranných pásmech a o vyvlastnění.
§ 26
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.