(1) Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění; uvnitř tohoto území se zřizují ochranná pásma podle zvláštních předpisů.^*)

(2) Hranice území zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění vyplývají z územních plánů; jinak určí tuto hranici podle skutečného stavu souvislého zastavění okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem, pokud jde o silnice, a místní národní výbor, pokud jde o místní komunikace. Národní výbor přitom přihlédne k tomu, zda souvislé zastavění je po obou stranách komunikace stejně daleko, či zda se omezuje zcela nebo zčásti jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(3) V silničních ochranných pásmech je zakázáno:

(4) Omezení podle předchozího odstavce se nevztahují na součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na označníky zastávek, stanice a čekárny hromadné veřejné dopravy, na čerpací stanice pohonných hmot, na telekomunikační a energetická vedení, na znaky bodů veřejného vyměřování a mapování a na stavby a zařízení sloužící obraně státu, pokud jsou umístěny tak, aby nezhoršovaly bezpečnost a plynulost silničního provozu a neztěžovaly provádění údržby komunikace.

(5) Výjimky z omezení podle odstavce 3 uděluje orgán, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace. Výjimku lze povolit jen v odůvodněných případech a nebudou-li tím ohroženy obecné zájmy, zejména zájmy dopravní. Při povolování výjimek u silnic je třeba také dbát toho, aby se souvisle zastavěná část obce nerozšiřovala obestavováním silnic, aby přípojky cest a vjezdy na pozemky byly soustřeďovány a umísťovány tak, aby odbočováním na pozemky a vyjížděním z nich byla průběžná doprava co nejméně rušena (tj. na přehledných místech a v nejmenším počtu); jde-li o okolí úrovňových křižovatek nebo území na vnitřní straně oblouku o poloměru 500 m a menším, lze povolit jen postavení takového předmětu, který nezhorší rozhled (např. sloup nebo stožár).

(6) Při povolování výjimek je možno stanovit, že vlastník (uživatel) odstraní stavbu, zařízení nebo porost v silničním ochranném pásmu, kdykoliv toho bude v obecném zájmu třeba, a to bez nároku na náhradu. Výše náhrady podle § 11 odst. 3 zákona se stanoví obdobně podle předpisů o vyvlastnění.

(7) Jde-li o činnost v silničním ochranném pásmu, k níž je také třeba povolení (souhlasu) podle zvláštních předpisů, nelze toto povolení (souhlas), s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, vydat bez udělení výjimky z omezení platného v silničních ochranných pásmech.

a) provádět stavby a stavební práce vyžadující rozhodnutí o přípustnosti stavby, umísťovat jiné předměty (např. pomocné stavby, přenosné objekty a stánky, přenosná nebo pojízdná zařízení, skládací ploty),

b) provádět na objektech, postavených před určením silničního ochranného pásma a určených k postupnému odstranění, takové úpravy, které mohou prodloužit jejich životnost (dobu trvání),

c) provádět takové zemní úpravy, jimiž by se úroveň terénu zvýšila na více než 50 cm nad úroveň vozovky komunikace nebo snížila o více než 50 cm pod úroveň vozovky,

d) zřizovat bez povolení přípojky cest a vjezdy na sousední nemovitosti,

e) hospodařit v lesích způsobem odporujícím zásadám předem dohodnutým s orgánem, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace,

f) v okolí úrovňových křižovatek silnic s jinými pozemními komunikacemi a s drahami a na vnitřní straně oblouků silnic o poloměru 500 m a menším je též zakázáno vysazovat nebo obnovovat stromy nebo keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnou dopravu.