(1) Veškeré změny konstrukce tělesa komunikace v místech, kde jsou uložena podzemní vedení všeho druhu, musí být předem projednány se správci (vlastníky) těchto vedení tak, aby bylo možno s těmito pracemi koordinovat úpravy dotčených vedení. Při změnách nebo ohrožení bodů veřejného vyměřování a mapování je nutno stavební práce předem projednat s příslušným ústavem geodézie a kartografie.

(2) Rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadují kromě novostaveb a přestaveb silnic, místních komunikací a mostů též jejich úpravy, při nichž je šířka zásahů do sousedních pozemků větší než 1 m na jedné straně nebo výškový rozdíl nové trasy oproti původní činí více než 0,5 m, a to v obou případech v souvislé délce alespoň 50 m; sem spadají i úpravy, při nichž se mění podjezdná výška na mimoúrovňových křižovatkách s jinými komunikacemi nebo vedeními o více než 0,1 m. Zjistí-li národní výbor, že s ohledem na povahu prací, obecný zájem nebo oprávněné zájmy jiných osob (organizací) je zapotřebí vydat rozhodnutí o přípustnosti stavby i u menších úprav, opatří si nutnou dokumentaci pro zahájení stavebního řízení.

(3) Úpravy silnic a místních komunikací v souvisle zastavěném území obcí vyžadují projednání s vlastníky (uživateli) sousedních nemovitostí, jestliže se při nich zasahuje do sousedních pozemků nebo mění výškové uspořádání trasy na krajnicích o více než 10 cm oproti původnímu stavu; projednání vyžadují vždy úpravy, jimiž se jakýmkoliv způsobem mění výškové uspořádání trasy na krajnicích s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky.

(4) Při rozhodování o přípustnosti stavby silnice, popřípadě místní komunikace, které se mají křižovat s drahou, rozhodne okresní, popřípadě místní národní výbor společně s dopravním správním úřadem, který se přitom řídí ustanoveními zákona o drahách a prováděcích předpisů k němu vydaných.