(1) Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přibere se k tomu vždy znalec z oboru psychiatrie.

(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, též ve zvláštním oddělení nápravného zařízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

(3) Shledá-li znalec u obviněného příznaky nasvědčující jeho nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, vysloví se zároveň o tom, zda je jeho pobyt na svobodě nebezpečný.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pro trestný čin přechovávání omamné nebo psychotropní látky pro vlastní potřebu je klíčové množství převyšující běžnou dávku obvyklého konzumenta, přičemž tyto hodnoty jsou o…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Hradci Králové nesprávně posoudil škodu u trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, neboť škoda vzniká pouze zpronevěrou, nikoli zakrýváním…

  • I. Neexistuje žádný ústavní předpis, který by vyžadoval,

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného J. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci je zjevně neopodstatněné a odmítl jej. Obviněný byl uznán vinným zločinem loupež…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že obviněný J. K. se dopustil pokusu zločinu vraždy ve stavu zmenšené příčetnosti, která byla nejméně spoluzaviněna jeho předchozí závislostí na alkoholu. Soud zrušil předchozí

  • Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze, který překvalifikoval čin obviněného z pokusu vraždy na těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jednání obviněnéh…

Zobrazit všech 199 rozhodnutí →