(1) V řízení o přečinu může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i v řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.

(2) Trestním příkazem lze uložit

a) nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců,

b) trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu,

c) domácí vězení do jednoho roku,

d) trest obecně prospěšných prací,

e) trest zákazu činnosti do pěti let,

f) trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,

f) trest zákazu držení a chovu zvířat do pěti let,

g) trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let,

i) peněžitý trest,

j) trest propadnutí věci,

k) vyhoštění do pěti let,

l) zákaz pobytu do pěti let,

m) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let.

(3) Trest obecně prospěšných prací a povinnost vykonat práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací při uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu mohou být trestním příkazem uloženy pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu nebo této povinnosti a o zdravotní způsobilosti obviněného, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu nebo této povinnosti. Trest obecně prospěšných prací a povinnost vykonat práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací při uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu lze uložit jen s přihlédnutím k této zprávě.

(4) Trest domácího vězení může být trestním příkazem uložen pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu. Trest domácího vězení je ukládán s přihlédnutím k této zprávě.

(5) Je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí počet denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení přesahovat jeden rok.

(6) Trestním příkazem lze

a) upustit od potrestání (§ 46 trestního zákoníku),

b) podmíněně upustit od potrestání s dohledem (§ 48 trestního zákoníku), nebo

c) uložit souhrnný a společný trest (§ 43 a 45 trestního zákoníku) a upustit od uložení souhrnného trestu (§ 44 trestního zákoníku), a to i když byl předchozí trest uložen rozsudkem.

(7) Trestní příkaz nelze vydat

a) v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena,

b) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření.

(8) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 11. 1999, čj. 2 T 57/99-112, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2000, čj. 9 To 18/2000-128, se zrušují.

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného M. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem je zjevně neopodstatněné a odmítl jej. Obviněný byl uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 6 porušil zákon, když v trestním příkazu rozhodl o povinnosti obviněné k náhradě škody, přestože v době trestního řízení probíhalo insolvenční řízení o…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného M. M. je zjevně neopodstatněné a odmítl jej. Obviněný namítal porušení zásady totožnosti skutku a překážku věci rozsouzené, neboť byl odsouzen za nadržová…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že při rozhodování o náhradě škody způsobené na majetku státu je nutné zohlednit, zda k nápravě nedošlo jiným způsobem, například zabráním výnosů z trestné činnosti. Dále dospěl…

  • Pokud krajský soud opomene doručit žalobu proti rozhodnutí správního orgánu žalovanému a vyzvat jej k vyjádření k žalobě, představuje tento postup jinou vadu řízení před soudem podle § 103 odst. 1 pís…

Zobrazit všech 309 rozhodnutí →