48/1961 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení o poskytování některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení občanům, kteří se účastní přípravy k obraně Československé socialistické republiky

Poslední dostupné znění: 1961-05-021979-12-31 · 1 znění v historii →

§ 1

Občanům, kteří se účastní přípravy k obraně Československé socialistické republiky (dále jen „účastníci“), se poskytují dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení v rozsahu a za podmínek, jež jsou uvedeny v dalších ustanoveních této vyhlášky; pokud z nich nevyplývá odchylná úprava, platí pro poskytování těchto dávek obecné předpisy o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

§ 2

(1) Příprava k obraně Československé socialistické republiky (dále jen „příprava“) zahrnuje brannou, tělesnou a zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní obraně a ostatní potřebnou přípravu; organizují ji dobrovolné organizace, především Svaz pro spolupráci s armádou, Československý svaz tělesné výchovy, Československý červený kříž, Československý svaz požární ochrany, dále státní orgány, školy, hospodářské a jiné organizace.
(2) Za účast na přípravě se považuje účast na takové akci, která je předem organizována a označena jako příprava a je též tak prováděna.

§ 3

Z důvodu účasti na přípravě se poskytují:
1. preventivní a léčebná péče podle předpisů o ní vydaných;*)
2. z nemocenského pojištění lázeňská péče, nemocenské a pohřebné v rozsahu a za podmínek stanovených v § 4;
3. z důchodového zabezpečení dávky podle ustanovení §§ 34, 35, 37 a 38 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 41/1958 Sb. a zákona č. 17/1959 Sb. (dále jen „zákon o sociálním zabezpečení“).*)

§ 4

(1) Lázeňská péče, nemocenské a pohřebné podle této vyhlášky se poskytují, jestliže úraz, onemocnění nebo úmrtí nastalo při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní; přímou souvislost onemocnění s účastí na přípravě ověřuje lékařská poradní komise.**)
(2) Lázeňská péče se účastníku poskytuje obdobně podle předpisů platných pro zaměstnance.
(3) Nemocenské náleží účastníku při pracovní neschopnosti, vznikla-li následkem úrazu nebo onemocnění při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní. Poskytuje se po dobu, po kterou účastník z důvodu této pracovní neschopnosti pozbyl aspoň z podstatné části zdroje své obživy nebo po kterou se z tohoto důvodu podstatně zvýšily jeho životní náklady, a to při pracovní neschopnosti pro nemoc nejdříve od osmého dne, při pracovní neschopnosti pro úraz (nemoc z povolání) již od prvého dne pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba se však počítá vždy od počátku pracovní neschopnosti.***)
(4) Nemocenské se poskytuje za pracovní dny; činí 16 Kčs za pracovní den.
(5) Pohřebné náleží pozůstalým po účastníku jako při úmrtí zaměstnance.

§ 5

Má-li účastník ze svého jiného nemocenského pojištění (zabezpečení) nárok na dávky nebo plnění stejného nebo obdobného druhu jako v § 4, popřípadě na další dávky nebo plnění, zůstává tento nárok nedotčen; dávky podle § 4 pak již nenáleží. Jestliže takový účastník utrpěl při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní úraz (nemoc z povolání), posuzuje se to pro účely nemocenského pojištění jako pracovní úraz při činnosti, ze které je jinak pojištěn.

§ 6

(1) Jestliže se účastník přípravy stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění, které vznikly při výkonu povinností v rámci stanoveného programu přípravy, náleží mu invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod ve výši určené podle § 34 zákona o sociálním zabezpečení.
(2) Jestliže se účastník přípravy stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s účastí na přípravě za jiných okolností, než jak je uvedeno v odstavci 1, náleží mu invalidní nebo částečný invalidní důchod ve výši určené podle § 35 zákona o sociálním zabezpečení.
(3) Zemřel-li účastník následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní, náleží pozůstalým po něm dávky podle §§ 20 až 25 zákona o sociálním zabezpečení vyměřené z důchodu, který by účastníku náležel podle předchozích odstavců; to platí obdobně pro pozůstalé po poživateli důchodu poskytovaného podle předchozích odstavců.

§ 7

Pojistné na úhradu nákladů spojených s prováděním této vyhlášky se neplatí.

§ 8

(1) Účastník, který utrpěl úraz nebo onemocněl při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní, je povinen ohlásit to bez prodlení složce, která organizovala přípravu; to platí obdobně pro pozůstalé po takovém účastníku.
(2) Složka, která organizuje přípravu, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle této vyhlášky, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do osmi dnů po provedeném šetření odboru sociálního zabezpečení příslušného okresního národního výboru s výstižným vylíčením.
(3) Účastníci, kteří jsou pojištěni podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, uplatňují nárok na dávky nemocenského pojištění u orgánu, který provádí jejich pojištění. Ostatní účastníci jej uplatňují u okresní odborové rady příslušné podle jejich bydliště, popřípadě u Pražské odborové rady, jestliže mají bydliště na území hlavního města Prahy.

§ 9

(1) Zrušena je vyhláška č. 11/1952 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o zabezpečení účastníků branné výchovy při úrazu a nemoci.
(2) Ode dne účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti pro příslušníky civilní obrany ustanovení vyhlášky č. 238/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení dobrovolných požárníků, příslušníků civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže, dárců krve, členů Horské služby a spolupracovníků pečovatelské služby.

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. května 1961.