(2) Za výkony provedené osobními vozidly pro cizí potřebu podle odstavce 1 má vlastník vozidla nárok na náhradu podle § 11, přičemž se použití osobního vozidla pro cizí potřebu posuzuje podle toho, jde-li o výkony, které vlastník vozidla provede

a) v rámci výkonů pro vlastní potřebu (dále jen „příležitostné použití“),

b) výlučně pro potřebu žadatele.