Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí celní zákon č. 36/1953 Sb.

(1) Působnost ve věcech celních vykonává ministerstvo zahraničního obchodu prostřednictvím ústřední celní správy, která je jeho zvláštní složkou; její organizaci upravuje statut tohoto ministerstva.

(2) Ústřední celní správě jsou přímo podřízeny celnice se svými odbočkami a celními hlídkami; odbočky a celní hlídky jsou organizačními složkami celnic.

(3) Celnice a jejich odbočky (dále jen „celnice“) jsou pohraniční a vnitrozemské; k pohraničním patří též ty, které byly podle mezinárodní smlouvy zřízeny na cizím státním území. Celní hlídky se zřizují u státních hranic.

(4) Celnice a celní hlídky zřizuje, zrušuje a jejich působnost vymezuje ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Celnicím přísluší

(2) Celním hlídkám přísluší dohlížet na přestup zboží přes státní hranice a na oběh zboží mezi hranicemi a pohraniční celnicí. Celní hlídky mohou být pověřeny obstaráváním dalších úkolů.

(1) Zvláštní předpisy stanoví, jak spolupůsobí orgány ministerstva vnitra při celním dohledu na dopravu zboží přes státní hranice a na jeho oběh a jaká mají přitom oprávnění a povinnosti.

(2) Národní výbory, prokuratury a soudy jsou povinny zařídit, aby zboží jimi zabavené, které nebylo v trestním řízení prohlášeno za propadlé nebo zabrané, bylo, pokud podléhá celní kontrole nebo celnímu řízení, dodáno celnici dříve, než bude vydáno oprávněnému.

(1) Zaměstnanci celní správy jsou na místech stanovených ústřední celní správou oprávněni v době výkonu služby nosit a užít zbraně.

(2) Zaměstnanec celní správy smí při výkonu služby užít zbraně při zachování potřebné opatrnosti za těchto podmínek:

(1) Pokud v jednotlivých celních řádech není k stanovení pracovní doby zmocněna celnice, stanoví pracovní dobu celnic ústřední celní správa.

(2) Zboží dopravované přes státní hranice musí být pohraniční celnici dodáno pokud možno tak, aby celní řízení bylo provedeno ještě v pracovní době. Celnice projednávají zavazadla, cestovní potřeby a ostatní věci cestujících včetně jejich dopravních prostředků, pokud v jednotlivých celních řádech není stanoveno jinak, v kterékoli denní nebo noční době.

(1) Dokud nebylo zboží dopravené z ciziny propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, může jím být nakládáno až po provedení celního řízení a jen s omezeními v tomto řízení uloženými. To platí obdobně i o zboží projednaném k vývozu, dokud toto zboží nepřestoupilo státní hranice a nebylo propuštěno do volného oběhu v cizině, jakož i o zboží, které je tuzemskem prováženo nebo které je přepravováno přes cizí státní území.

(2) Zbožím podle celních předpisů se rozumějí všechny hmotné předměty movité (např. též cestovní potřeby, peníze a listiny).

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva ustanovení o cle odchylná od celního sazebníku, platí ustanovení smluvní (smluvní clo).

(2) Staré, upotřebené nebo poškozené zboží podléhá clu jako zboží nové nebo nepoškozené, nestanoví-li tato vyhláška nebo celní sazebník jinak.

(3) Bylo-li zboží dopravené z ciziny poškozeno před tím, než bylo dodáno celnici k projednání do volného oběhu tak, že ho nemůže být použito k původnímu účelu, může celnice clo úměrně snížit.

(4) Jestliže zboží podlehlo zkáze nebo bylo úplně zničeno před propuštěním do volného oběhu, celnice od vyměření cla upustí.

(1) Zboží pocházející ze států, s nimiž bylo ujednáno smluvní clo, nebo ze států požívajících nejvyšších výhod vyclívá se podle smluvních sazeb.

(2) Za zboží pocházející z určitého státu se považují jeho přírodní suroviny, přírodní plodiny a výrobky zemědělské a průmyslové. Bylo-li však toto zboží dále podstatně zpracováno nebo zušlechtěno v jiném státě, považuje se za zboží pocházející z tohoto státu.

(3) Zboží tuzemského původu vracející se z ciziny, u něhož nebylo upuštěno od vybrání cla, projedná celnice podle smluvních sazeb.

(4) Navrhne-li celní účastník, aby zboží bylo vycleno podle smluvní sazby, je povinen uvést a prokázat zemi původu. K průkazu stačí zpravidla doklady zásilku doprovázející. Nepovažuje-li celnice takový průkaz za dostatečný, je celní účastník povinen prokázat správnost svého údaje jiným vhodným způsobem (účty, korespondencí apod.). Nemůže-li celní účastník podat průkaz ihned, vyměří celnice clo podle všeobecné celní sazby a stanoví přiměřenou lhůtu k předložení dokladů. Budou-li doklady ve stanovené lhůtě předloženy, celnice přeplatek vrátí.

(5) Ústřední celní správa může stanovit, že původ zboží má být prokázán osvědčením původu, které vydá příslušný cizozemský úřad.

(1) Od cla jsou osvobozeny cestovní potřeby cestujících s bydlištěm v cizině včetně členů posádek dopravních prostředků, pokud druh a množství těchto potřeb odpovídá stavu a osobním poměrům cestujícího a délce a účelu cesty.

(2) Za cestovní potřeby se považují všechny předměty určené k vlastní potřebě a k vlastnímu užívání za cesty nebo v tuzemsku nebo k výkonu povolání (např. oděv, prádlo, obuv, obvyklé osobní šperky, hodinky, a to i z drahých kovů, pracovní náčiní a nářadí, přístroje, nástroje včetně nástrojů hudebníků a jiných umělců, nápoje, potraviny a jiné poživatiny, léky, tabák a tabákové výrobky, kufry, aktovky, filmové a fotografické přístroje, lovecké zbraně, střelné zbraně pro osobní bezpečnost, náboje do zbraní, cestovní radiopřijímací a telefonní přístroje, přenosné psací stroje, přenosné diktafony, jízdní kola, též s pomocným motorem o obsahu válců do 50 ccm, dětské kočárky, vozíky pro nemocné, skládací a jiné sportovní čluny s výjimkou motorových a jiná sportovní výstroj).

(3) Za množství odpovídající délce a účelu cesty se považuje například nejvýše 200 cigaret nebo přiměřené množství jiných tabákových výrobků, 3 kg potravin různého druhu, 2 litry vína, 1 litr lihovin, 1/2 litru kolínské nebo jiné toaletní vody, 3 tucty fotografických desek nebo 3 svitky fotografického filmu, úzký kinofilm do délky 100 m, 1000 kusů loveckých nábojů brokových a 50 kusů loveckých nábojů do kulovnice.

(4) Není rozhodným, zda cestovní potřeby jsou nové nebo upotřebené. Od cla jsou osvobozeny i cestovní potřeby, které si cestující zasílá napřed nebo které jsou mu zasílány dodatečně. Při dovozu mohou být předměty větší ceny zapsány do zvláštního seznamu, který celnice potvrdí; seznam je pro jejich vývoz dokladem, že byly dovezeny.

(5) Cestovní potřeby nesmějí být v tuzemsku ani úplatně ani bezplatně zcizeny bez předchozího zaplacení cla.

(6) U cestujících s bydlištěm v tuzemsku, kteří se vracejí po dočasném pobytu v cizině, jsou osvobozeny od cla cestovní potřeby, které do ciziny vyvezli a jednotlivé předměty osobní potřeby, které si za pobytu v cizině opatřili z důvodů naléhavé nutnosti. Od cla jsou osvobozeny také spotřební předměty uvedené v odstavci 3 s výjimkou loveckých nábojů, drobné upomínkové předměty z cesty v cizině, jakož i drobné dárkové předměty. Při vývozu mohou být předměty větší ceny zapsány do zvláštního seznamu, který celnice potvrdí. Seznam je pro jejich dovoz dokladem, že byly vyvezeny.

(1) Od cla jsou osvobozeny stěhované svršky cizích státních příslušníků a členů jejich rodin, kteří se po trvalém pobytu v cizině stěhují k trvalému pobytu do tuzemska nebo k výkonu svého povolání, za předpokladu, že jejich množství je přiměřené potřebě stěhujících se osob a za podmínek dále uvedených.

(2) Stěhovanými svršky se rozumějí předměty, jichž stěhující se osoba užívala za svého pobytu v cizině k vlastní potřebě ve své domácnosti nebo k výkonu povolání (např. zařízení bytu, přístroje a nástroje, motorová a jiná vozidla, živá zvířata).

(3) Od cla jsou osvobozeny též spotřebitelné předměty, a to v množství přiměřeném průměrné jednoroční spotřebě.

(4) Pro přiznání celního osvobození není rozhodné, po jakou dobu byly stěhované svršky v cizině používány a zda mají známky upotřebení.

(5) Celní osvobození podle předchozích odstavců poskytuje se za podmínky, že od cla osvobozené předměty budou stěhujícími se osobami dále užívány nebo spotřebovány a že nebudou po dobu 5 roků ani úplatně ani bezplatně zcizeny bez předcházejícího povolení celnice a bez zaplacení cla.

(6) Stěhující se osoby jsou povinny předložit celnici dvojmo vyhotovený seznam stěhovaných svršků a prohlášení, že stěhované svršky jsou jejich vlastnictvím a že se stěhovanými svršky osvobozenými od cla nebudou nakládat způsobem, který by byl v rozporu s ustanovením odstavce 5. Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny dále prokázat, že byly v cizině hlášeny k trvalému pobytu a že se stěhují k trvalému pobytu v tuzemsku nebo k výkonu svého povolání.

(7) Nárok na celní osvobození přísluší jen pokud jde o svršky, které budou dovezeny do dvou let od přihlášení se stěhující osoby k pobytu v tuzemsku. Postupně dovážené stěhované svršky jsou osvobozeny od cla jen za podmínky, že při dovozu jejich první části budou celnici oznámeny všechny další svršky, pro které bude uplatňován nárok na celní osvobození. Lhůtu dvou let může celnice ze závažných důvodů prodloužit.

(8) V rozsahu a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích osvobozují se od cla stěhované svršky československých státních příslušníků, kteří se po trvalém pobytu v cizině stěhují k trvalému pobytu do tuzemska.

(9) Stěhované svršky československých státních příslušníků, kteří se vracejí z ciziny po skončení pracovního nebo služebního poslání, propustí celnice bez cla za obdobných podmínek uvedených v odstavcích 1 až 7, avšak v rozsahu určeném ústřední celní správou.

(1) Celní osvobození se vztahuje na všechny dovážené předměty, kterých osoby bydlící v tuzemsku nabyly dědictvím nebo odkazem.

(2) Okolnost, že jde o dědictví (odkaz), musí být celnici prokázána potvrzením úřadu, který pozůstalost projednal nebo seznamem zděděných (odkázaných) předmětů ověřeným tímto úřadem.

(3) Nárok na celní osvobození zanikne, nebudou-li zděděné (odkázané) předměty dovezeny do dvou let poté, kdy dědic (odkazovník) nabyl možnosti těmito předměty nakládat. Ústřední celní správa může tuto lhůtu ze závažných důvodů prodloužit.

(1) Od cla jsou osvobozeny předměty darované školám, vědeckým, uměleckým, kulturním, osvětovým, tělovýchovným, zdravotnickým, sociálním a jiným ústavům a organizacím k plnění jejich úkolů.

(2) Od cla jsou dále osvobozeny léky darované z ciziny v množství přiměřeném potřebě obdarovaného a členů jeho rodiny, bydlících s ním ve společné domácnosti.

(3) Od cla jsou osvobozeny též obvyklé svatební dary (s výjimkou motorových vozidel) zasílané osobami bydlícími trvale v cizině osobám bydlícím v tuzemsku u příležitosti uzavření sňatku. Svatební dary musí být dovezeny nejdéle do šesti měsíců od uzavření sňatku.

(4) Celnice může celní osvobození vázat na podmínku, že dovezené předměty nebudou po stanovenou dobu ani úplatně ani bezplatně zcizeny bez předchozího povolení celnice a bez zaplacení cla.

(1) Od cla jsou osvobozeny předměty dovážené k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, osvětovým, výcvikovým, vyšetřovacím a léčebným účelům pro výzkumné ústavy, školy, učiliště, kulturní a osvětová zařízení a jiné organizace, nemocnice a jiná zdravotnická zařízení.

(2) Celnici musí být předloženo prohlášení příjemce, že dovážené předměty budou jím používány k uvedeným účelům.

(1) Od cla jsou osvobozeny sklizeň a jiný užitek z pohraničních hospodářství, užitek a přichovaná mláďata domácích zvířat na těchto hospodářstvích, úlovek rybářů v pohraničních vodách, jakož i předměty denní potřeby pohraničních obyvatelů v pohraničním styku.

(2) Pohraničním hospodářstvím se rozumí hospodářství, jehož část leží poblíže hranic v tuzemsku a část poblíže hranic v sousedním státě.

(1) Celnice propustí bez cla rakve s tělesnými pozůstatky po předložení průvodního listu pro přepravu lidských mrtvol, vydaného československými zastupitelskými úřady. Tyto úřady oznámí vydání průvodního listu vstupní celnici; celnice uvědomí okresní národní výbor, do jehož obvodu má být rakev s tělesnými pozůstatky dopravena, že byla podrobena celnímu řízení.

(2) Od cla jsou osvobozeny též popelnice s tělesnými pozůstatky, rakve a popelnice zasílané k převozu tělesných pozůstatků, jakož i květinové ozdoby a ozdobné předměty zasílané u příležitosti pohřbu nebo zasílané na hroby.

(1) Od cla jsou osvobozeny neprodejné obchodní vzorky zboží, které nemají samostatné ceny a nejsou určeny pro obchod.

(2) Doveze-li někdo jako vzorky předměty, kterých je možno použít též jinak, může je pod celním dohledem přeměnit na neprodejné vzorky.

(3) Předměty, které podnik zahraničního obchodu nebo obchodní zastupitelství cizího státu dováží jako vzorky, jsou osvobozeny od cla, i když mají samostatnou cenu, nepřesahuje-li jejich množství míru obvyklou pro obchodní vzorky.

(1) Pohonné a mazací látky a jiné pomůcky nutné k provozu dopravního prostředku a na něm dovážené jsou osvobozeny od cla v množství přiměřeném spotřebě za cesty.

(2) Rozsah a podrobnější podmínky celního osvobození stanoví celní řády.

(1) Od cla jsou osvobozeny zpět dovážené obaly tuzemského původu, v nichž bylo vyvezeno zboží.

(2) Od cla jsou osvobozeny též upotřebené obaly, které jsou dováženy náhradou za tuzemské obaly téhož druhu, v nichž bylo vyvezeno zboží.

(1) Od cla jsou osvobozeny stavivo, provozní prostředky a předměty služební potřeby pro přípojové a průběžné tratě a přípojové stanice cizozemských železnic, stavivo pro úpravu hraničních řek prováděnou sousedním státem, zařízení a provozní prostředky pro cizozemské provozovatele letecké a silniční dopravy a pro cizozemské celní, pasové a jiné orgány umístěné podle mezinárodní smlouvy na československém státním území.

(2) Dopravní podniky nebo příslušné úřady jsou povinny předložit celnici osvědčení, že dovážené předměty jsou určeny k těmto účelům.

(1) Nárok na celní osvobození musí být uplatněn při podání návrhu na celní projednání dováženého předmětu. Důvod, o který se nárok opírá, musí být prokázán celnici při podání návrhu na celní řízení, popřípadě ve lhůtě stanovené celnicí.

(2) Rozhodovat o celním osvobození podle předcházejících ustanovení přísluší celnicím.

(3) Celní osvobození je vázáno na podmínku vzájemnosti. Pokud ústřední celní správa nestanoví jinak, předpokládá se zachovávání vzájemnosti ve styku se všemi státy.

(4) Neposkytuje-li některý stát celní osvobození v témže rozsahu, může ústřední celní správa pro dovoz z tohoto státu celní osvobození omezit nebo odepřít.

(1) Bylo-li zboží dovezeno zpět z ciziny v nezměněném stavu do tří let od jeho vývozu, protože prokazatelně s obchodu sešlo nebo protože prokazatelně zboží bylo vráceno jako nevyhovující, upustí celnice od vybrání dovozního cla a vývozní clo vrátí.

(2) Bylo-li zboží dovezené z ciziny vyvezeno v nezměněném stavu do jednoho roku od jeho dovozu, protože prokazatelně z obchodu sešlo nebo protože prokazatelně bylo zboží vráceno jako nevyhovující, vrátí celnice vybrané dovozní clo a upustí od vybrání vývozního cla.

(1) Celní dluh se platí hotově v československých penězích. Ministerstvo zahraničního obchodu může v dohodě s ministerstvem financí povolit placení celního dluhu též v některé cizí měně.

(2) Celní správa přijímá platby na celní pohledávky i před jejich splatností.

(3) Celnice mohou povolit odklad platby celního dluhu, který nepřevyšuje 20 000 Kčs a je zajištěn, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Státním organizacím mohou celnice povolit odklad platby celního dluhu bez zajištění nejdéle na dobu tří měsíců. Ve všech ostatních případech povoluje odklad platby ústřední celní správa.

(4) Z celního dluhu se platí úroky ve výši 2¹/₂ % za rok v těchto případech:

(5) Byla-li složena jistota za celní náhradu v hotovosti, úroky se neplatí.

(6) Podniky zahraničního obchodu a podniky veřejné dopravy nejsou povinny platit úroky podle odstavce 4 písm. a).

(7) Nezaplatí-li celní dlužník celní dluh v den splatnosti nebo v poslední den odkladu platby, je povinen platit úroky z prodlení ve výši 5 % za rok, a to za dobu od prvního následujícího pracovního dne až do dne zaplacení.

(8) Úroky a úroky z prodlení tvoří součást celní pohledávky.

(9) Přeplatek na cle se nevrátí, nečiní-li aspoň 5 Kčs.

(1) Rozhodnutí o projednání zboží do volného oběhu musí obsahovat též výrok o tom, zda zboží podléhá clu a o výši cla; celnice může však sdělit výši cla dodatečně, je-li celním zájemcem státní organizace a souhlasí-li s tím celní účastník.

(2) Projednává-li se zboží podmíněně bez cla nebo za snížené clo, vyměří se clo nebo rozdíl mezi plným a sníženým clem až po zmaření splnění stanovené podmínky.

(3) Podmíněně bez cla projednává se zboží osvobozené podmíněně od cla. Které jiné zboží se podmíněně projednává bez cla, jakož i které zboží se podmíněně projednává za snížené clo, stanoví celní sazebník.

(4) Clo ze zboží téhož sazebního čísla (položky) se nevyměří, nečiní-li více než jednu Kčs. Úhrnná částka celního dluhu se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru. Od vyměření celního dluhu se upouští, nečiní-li jeho úhrnná částka více než 5 Kčs.

(5) Nedoplatek na cle se nevyměří, nečiní-li aspoň 5 Kčs.

(1) Zboží se zařadí podle celního sazebníku nebo vysvětlivek k němu. Není-li zboží jmenováno v těchto předpisech a neobsahují-li tyto předpisy směrnice pro jeho zařazení, zařadí se jako zboží, jemuž se nejvíce podobá povahou, způsobem výroby nebo účelem, k němuž ho má být použito.

(2) Na návrh celního účastníka zařadí se zvlášť části zboží, které patří do různých čísel (položek) celního sazebníku a které jsou volně spojeny nebo tak rozloženy, že se při sestavení v celek jen volně spojují (např. fotografický přístroj v koženém pouzdře, skleněné láhve s kaučukovou zátkou, dětské hodinky spojené karabinkou s řetízkem). Není-li mechanická směs zařazena celním sazebníkem nebo vysvětlivkami do určitého sazebního čísla, vyclí se podle sazebního čísla, do kterého patří zboží, jehož váha ve směsi převládá.

(3) Měřítko, podle něhož se clo vyměřuje, je pro každý druh zboží stanoveno celním sazebníkem (cena, váha, kus apod.).

(1) Vyměřuje-li se clo podle ceny zboží, je základem skutečná cena zboží zvětšená o všechny výdaje spojené s nabytím zboží a s jeho dopravou na hranice Československé socialistické republiky (pojištění, výlohy za obal, komisi apod.). Nezapočítávají se však vnitřní daně postihující toto zboží v zemi původu nebo vývozu, od nichž bylo dovážené zboží osvobozeno nebo jež byly nebo budou vývozci vráceny. Cena obalu se nezapočítává do základu, projednává-li se obal odděleně od zboží a je-li účtován zvlášť. Skutečná cena zboží je cena, za kterou bylo zboží v zemi původu nebo v zemi vývozu za normálních obchodních okolností koupeno.

(2) Celní účastník je povinen cenu zboží (výdaje) prokázat účty, nákladními listy nebo jinými doklady. Cenu zboží (výdaje) musí přepočítat na československé peníze podle středního kursu uvedeného v kursovním lístku Státní banky československé.

(3) Neprokáže-li celní účastník cenu zboží, určí celnice jeho cenu sama, a to podle svých zkušeností nebo na náklad celního účastníka podle znaleckého posudku. To platí obdobně o určení výše výdajů spojených s nabytím zboží a s jeho dopravou na hranice.

(1) Vyměřuje-li se clo sazbou stanovenou podle váhy, bere se za základ váha hrubá, čistá nebo vlastní.

(2) Hrubá váha je váha zboží zabaleného, tj. váha zboží s obalem nutným pro jeho dopravu (dopravní obaly) a všemi ostatními obaly (vnitřní obaly).

(3) Čistá váha je váha zboží bez dopravního obalu.

(4) Vlastní váha je váha zboží bez jakéhokoliv obalu.

(5) Podle které váhy se clo vypočítává, stanoví u jednotlivých sazeb celní sazebník. Není-li u celních sazeb ničeho výslovně stanoveno, vypočítává se clo z váhy čisté s těmito výjimkami:

(6) Váha dopravního obalu je tárou.

(7) Je-li zboží uloženo v několika dopravních obalech, je tárou váha všech dopravních obalů, nestanoví-li tárový sazebník jinak.

(9) Je-li v jednom nákladovém kuse dováženo zboží, jež se má vyclít podle hrubé váhy zároveň se zbožím vyclívaným podle jiných měřítek (z ceny, z čisté váhy, za kus apod.), připočte se k jeho váze toliko poměrná část táry.

(8) Váha bezprostředních obalů kapalin a plynů patří k čisté váze zboží, a to i tehdy, projednává-li se obal odděleně podle své povahy. Dovážejí-li se kapaliny a plyny ve vozidlech nebo plavidlech zvlášť k jejich dopravě upravených (cisternách, tankových lodích apod.), připočte se k vlastní váze kapalin a plynů 18 % jako přirážka za táru, nestanoví-li tárový sazebník jinak.

(10) Pokud jde o ostatní zboží, patří k čisté váze zboží, s výjimkou váhy dopravních obalů, váha všech obalů. Je to váha obalů, podložek z papíru nebo lepenky, vložek, cívek apod., jež přímo chrání zboží nebo jež se zpravidla odevzdávají v maloobchodu kupci se zbožím.

(11) Váha se zjišťuje vážením. Od zjištění čisté váhy lze výjimečně upustit, bylo-li by zjištění čisté váhy tímto způsobem nesnadné a je-li čistá váha prokázána doklady a není pochybnosti o její správnosti. V ostatních zcela výjimečných případech lze zjistit čistou váhu zboží tárovou srážkou, stanovenou pro jednotlivé druhy zboží v tárovém sazebníku.

(12) Ústřední celní správa může povolit jiný způsob zjišťování váhy.

(1) Není-li výše táry pro obaly, v nichž se zboží dováží, stanovena v tárovém sazebníku, platí tyto tárové sazby: pro pytle 2 %, pro rohože 3 %, pro balíkové obaly 4 %, pro dřevěné kotouče 15 %, pro sudy lehké stavby ze železného plechu (drums) 25 %, pro ostatní železné sudy 35 %.

(2) Tyto sazby platí i při dovozu kapalin a plynů, které jsou uloženy nejen v obalech patřících v čisté váze zboží, ale nadto ještě v dopravních obalech.

(3) Obaly, v nichž se dováží zboží, jsou bez cla, nepatří-li k čisté nebo hrubé váze zboží, s nímž se vyclívají celní sazbou stanovenou na zboží. Obaly dovezené zvlášť jsou zbožím, které se vyclívá podle své povahy, nejde-li o vrácené obaly z vývozních zásilek.

(4) Přebalí-li se zboží, z něhož se vyměřuje clo podle hrubé váhy, před celním projednáním do jiných obalů, zjistí se váha původního obalu, která se rozdělí poměrně podle vlastní váhy přebaleného zboží. Zjištěná čistá váha zboží a poměrná část váhy původního obalu budou pak základem pro vyměření cla. Původní obaly se propustí bez cla, nemají-li povahu obalů uvedených v odstavci 6.

(5) Za obaly se považují všechny balicí prostředky, vložky, cívky apod., které chrání zboží při jeho dopravě nebo uložení před poškozením.

(6) Obaly se vyclívají samostatně podle své povahy, bude-li v nich dováženo jen malé množství zboží, takže je odůvodněná domněnka, že předmětem dovozu není zboží, nýbrž obal. Tomu tak bude zejména, má-li dovážené zboží menší cenu než obal nebo je-li dovážený obal naplněn jen částečně anebo je-li zboží dováženo v obalech, jichž se k dovozu tohoto zboží obvykle nepoužívá.

(7) Sláma, papír, tkaniny, prkna, pokrývky apod., které pokrývají podlahy nebo stěny vozidel, přikrývají zboží, oddělují různé části nákladu apod., se nepovažují za obaly a propustí se do volného oběhu bez cla.

(1) Právně závazný výklad o sazební příslušnosti zboží a o výši táry vydává ústřední celní správa na písemný dotaz; k dotazu je nutno připojit potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis.

(2) Každý dotaz se může týkat jen jednoho druhu zboží. V dotazu je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží nebo na výši táry, zejména tedy údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží. Dotazovatel musí dále sdělit, které celnice mají být o výkladu vyrozuměny; bylo-li zboží již vycleno, sdělí, u které celnice a do kterého sazebního čísla zboží bylo zařazeno nebo jaká tára byla přiznána. Není-li dotaz úplný a nebude-li ve stanovené lhůtě na vyzvání doplněn, ústřední celní správa odmítne výklad vydat.

(3) Ústřední celní správa si může vyžádat znalecký posudek na náklady dotazovatele, uzná-li, že je to k správnému posouzení věci třeba.

(4) Výklad váže celnice, které o něm byly vyrozuměny, dokud nebude nahrazen jiným výkladem nebo rozhodnutím nebo dokud se nestane bezpředmětným změnou celního sazebníku, vysvětlivek k němu nebo tárového sazebníku.

(1) Celní pohledávka může být vymáhána na celním dlužníku nebo na tom, kdo se zaručil za zaplacení celního dluhu.

(2) Celní pohledávky vymáhá okresní národní výbor a to na základě písemného rozhodnutí, jímž byla celní pohledávka vyměřena a které je opatřeno doložkou celnice o jeho vykonatelnosti. Jinak platí o vymáhání celních pohledávek obdobně předpisy o vymáhání daní.

(1) Jestliže by vybírání cla vedlo k tvrdostem, může být celní dluh zcela nebo zčásti prominut (clo vráceno). O prominutí celního dluhu (vrácení cla) rozhoduje celnice, nečiní-li více než 3000 Kčs, v ostatních případech ústřední celní správa.

(2) Zkazilo-li se nebo bylo-li úplně zničeno zboží dopravené podnikem veřejné dopravy, které již bylo propuštěno do volného oběhu, avšak nebylo tímto podnikem ještě příjemci dodáno, celnice celní dluh promine (clo vrátí).

(1) O řízení před orgány celní správy platí, pokud tato vyhláška nebo jiné předpisy vydané podle celního zákona nestanoví jinak, předpisy o správním řízení s výjimkami v odstavcích 2 až 5.

(2) Celnice rozhoduje zpravidla písemně. Rozhodne-li ústně, upozorní účastníka řízení, že může žádat do 15 dnů o písemné rozhodnutí; požádá-li účastník o ně, musí mu být doručeno.

(3) Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu.

(4) Odvolání nemá odkladného účinku. Celnice, proti jejímuž rozhodnutí bylo odvolání podáno, může povolit odkladný účinek, nebrání-li tomu obecný zájem a neztíží-li se tím výkon rozhodnutí.

(5) O odvolání rozhoduje s konečnou platností ústřední celní správa.