(1) Celní řízení se provádí zpravidla na celništi; celništěm jsou místnosti a prostory, které určí celní správa v dohodě s orgány a podniky veřejné dopravy.

(2) Celní řízení se provádí mimo celniště, vyžaduje-li to povaha zboží nebo povaha celního řízení nebo usnadní-li se tím doprava nebo je-li to jinak naléhavé a neruší-li se tím pravidelná celní služba.

(3) Žádá-li celní účastník, aby bylo celní řízení provedeno mimo celniště, je povinen zároveň oznámit celnici přibližné množství zboží a jeho druh podle obchodního nebo obvyklého pojmenování a navrhnout dobu, kdy má být celní řízení provedeno.

(4) O nakládání se zbožím dopravovaným od celnice na místo určení k provedení celního řízení platí obdobně ustanovení o poukazování (§ 32 a násl.).