Všeobecná ustanovení
Návrh na celní řízení
Provedení celního řízení

(1) Celní řízení provádí celnice, které bylo dovážené nebo vyvážené zboží dodáno.

(2) Při dopravě zboží z ciziny může pohraniční celnice odmítnout provést celní řízení, jestliže nejde o řízení poukazovací, prováděním řízení by byla rušena doprava nebo pravidelný chod celní služby a na cestě do místa určení nebo v jeho blízkosti je jiná celnice.

(3) Ústřední celní správa může s ohledem na způsob dopravy a provádění celní kontroly povolit, aby určité druhy vyváženého zboží byly projednávány pohraničními celnicemi.

(1) Celním účastníkem je ten, kdo má zboží u sebe nebo kdo je má sice u někoho jiného, avšak dokladem (vyplacenou přepravní listinou, konosamentem, skladním listem apod.) celnici prokáže, že může se zbožím nakládat v rozsahu potřebném k provedení celního řízení, zejména že je může k tomuto řízení dodat celnici a dát je podrobit celní prohlídce.

(2) Při projednávání zboží ze záznamního oběhu v cizině do volného oběhu v cizině je celním účastníkem ten, kdo předloží doklad o propuštění zboží do záznamního oběhu v cizině.

(3) O tom, koho dopravní podnik užije při dopravě zboží k obstarávání úkolů, s nimiž je celní řízení nutně spojeno, platí, že byl dopravním podnikem k celnímu řízení zmocněn.

(1) Celní řízení se provádí zpravidla na celništi; celništěm jsou místnosti a prostory, které určí celní správa v dohodě s orgány a podniky veřejné dopravy.

(2) Celní řízení se provádí mimo celniště, vyžaduje-li to povaha zboží nebo povaha celního řízení nebo usnadní-li se tím doprava nebo je-li to jinak naléhavé a neruší-li se tím pravidelná celní služba.

(4) O nakládání se zbožím dopravovaným od celnice na místo určení k provedení celního řízení platí obdobně ustanovení o poukazování (§ 32 a násl.).

(3) Žádá-li celní účastník, aby bylo celní řízení provedeno mimo celniště, je povinen zároveň oznámit celnici přibližné množství zboží a jeho druh podle obchodního nebo obvyklého pojmenování a navrhnout dobu, kdy má být celní řízení provedeno.

j) druh celního řízení,

i) zemi určení při vývozu,

ch) zemi původu při dovozu,

(1) Návrh na celní řízení se podává zpravidla ústně. Orgány celní správy mohou však k zajištění správného provedení celního řízení požadovat, aby návrh byl podán písemně na předepsaném tiskopise.

(2) Celní účastník je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dozorem zjistit údaje potřebné pro návrh. Celní účastník může měnit návrh na celní řízení, dokud ještě nebylo započato s celní prohlídkou. Po tomto okamžiku až do projednání zboží může celní účastník měnit návrh jen pokud jde o druh celního řízení.

(3) Návrh na celní řízení se musí vztahovat na celou zásilku a musí obsahovat tyto údaje:

r) seznam připojených dokladů.

h) označení druhu a povahy obalů podle pojmenování v tárovém sazebníku, a nejsou-li v něm jmenovány, podle obvyklého pojmenování,

g) cenu zboží přepočtenou na Kčs podle středního kursu uvedeného v kursovním lístku Státní banky československé, je-li údaj o ceně potřebný k provedení navrženého celního řízení,

f) označení druhu a povahy zboží podle pojmenování v celním sazebníku; patří-li pod označení celního sazebníku více druhů zboží, je třeba uvést zboží též podle pojmenování obvyklého v obchodě,

e) množství zboží podle měřítek stanovených celním sazebníkem, jakož i podle měřítek uvedených v dovozním nebo vývozním dokladu,

d) počet, druh, značky a čísla nákladových kusů,

c) jméno a sídlo odesílatele a příjemce,

b) jméno a sídlo celního účastníka,

a) jméno a sídlo celního zájemce,

p) odůvodnění požadovaného celního osvobození,

o) celnici, jíž má být zboží dodáno (v poukazovacím řízení),

n) lhůtu k dodání zboží (v poukazovacím řízení),

m) druh jistoty za celní náhradu a její výši (v záznamním oběhu, v poukazovacím řízení, v uskladňovacím řízení),

l) lhůtu k zpětnému vývozu po případě k zpětnému dovozu (v záznamním oběhu),

k) účel dovozu nebo vývozu (při projednávání do záznamního oběhu),

(4) U zavazadel může cestující navrhnout, aby celní řízení bylo provedeno podle výsledku celní prohlídky.

(1) Návrh na celní řízení musí být doložen doklady potřebnými k provedení celního řízení, zejména předepsanými v předpisech celních, devizových, o zákazech a omezeních dovozu, vývozu a průvozu zboží nebo v jiných předpisech souvisících s celním řízením (např. mezinárodní nebo prvotní celní prohláška, seznam zboží, přepravní doklad, účet, devizový doklad, povolení, osvědčení, nebo jiný obdobný doklad).

(2) V mezinárodní (prvotní) celní prohlášce musí být označen odesílatel a příjemce zásilky, země původu, země určení, počet, značky a čísla nákladových kusů, druh obalu, množství a druh zboží podle pojmenování v obchodě obvyklého a cena zboží. Pokud mezinárodní nebo prvotní celní prohláška není připojena k přepravní listině, je dopravní podnik povinen vystavit náhradní celní prohlášku. Místo mezinárodních (prvotních) celních prohlášek lze předložit seznam zboží vystavený odesílatelem nebo průpis přepravní listiny, obsahují-li všechny údaje stanovené pro mezinárodní (prvotní) celní prohlášku.

(5) Má-li být zjištěn obsah zásilky, je celní účastník povinen provést všechny úkony nutné k otevření zásilky. Prohlídka obsahu zásilky (vnitřní celní prohlídka) musí být konána tak, aby se nepoškodilo zboží ani obal. Touto celní prohlídkou se zjistí druh, množství a po případě jakost zboží. Přitom celnice kontroluje správnost údajů v předložených dokladech.

(1) Celnice především zjistí, je-li návrh na celní řízení úplný a doložen předepsanými doklady. Není-li tomu tak, vyzve celnice celního účastníka, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí, návrh doplnil nebo doložil scházejícími doklady. Nevyhoví-li celní účastník výzvě a brání-li vady návrhu provedení řízení, celnice návrh odmítne a pokud je to třeba, učiní na náklad a nebezpečí celního účastníka vhodné opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím; zejména může uložit zboží v celním skladišti, v provozním skladišti nebo mimo celní skladiště.

(2) Na základě úplného a řádně doloženého návrhu provede celní orgán prohlídku zboží. Celní účastník je povinen připravit zboží k prohlídce podle pokynu celnice, podávat potřebná vysvětlení a strpět odebrání vzorků potřebných pro celní řízení. Nesplní-li celní účastník tuto povinnost, učiní celnice obdobné opatření jako při odmítnutí návrhu (odstavec 1).

(3) Provádí-li se v cestovním styku celní řízení jen podle výsledku celní prohlídky a zjistí-li se při této prohlídce zboží záludně ukryté, má se za to, že zboží mělo být odňato celní kontrole.

(4) Celní prohlídka se může omezit podle druhu navrženého celního řízení na zjištění množství zboží (hrubá váha, počet kusů apod.), a je-li zboží zabaleno, na počet nákladových kusů, jejich značky, čísla a druh obalu, po případě na zjištění, zda celní závěra je neporušena (vnější celní prohlídka).

(6) Celnice může omezit prohlídku na tolik nákladových kusů, kolik uzná za nutné, aby se mohla s dostatečnou jistotou přesvědčit o obsahu zásilky (namátková prohlídka); na výběr těchto kusů celní účastník vliv nemá. Nákladové kusy nemusí být otevřeny, jestliže se zboží projednává podle hrubé nebo čisté váhy zjištěné srážkou táry a nemá-li celnice nebo jiný příslušný orgán státní správy pochybnosti o obsahu jednotlivých nákladových kusů. Celnice označí v celním dokladu nebo v průvodní listině nákladové kusy, které byly podrobeny vnitřní prohlídce. Též v cestovním styku je možno prohlížet zavazadla cestujících namátkově.

(7) Vzorek smí celnice odebrat jen v přítomnosti celního účastníka a jen v nutném množství. Obsah nákladových kusů nemá tím být porušen. Vzorky se zpravidla nevracejí; celní účastník si však může vyhradit vrácení nespotřebovaných vzorků. Celní správa neodpovídá za poškození nebo zničení vzorků, pokud k poškození nebo zničení došlo při jejich zkoušení.

(2) Jakmile budou splněny podmínky rozhodnutí, propustí celnice zboží do navrženého oběhu (ukončí celní řízení), a to zpravidla tím, že vydá doklad o provedeném celním řízení. Dokud doklad není vydán, nesmí být zboží z celniště nebo z místa, kde se projednává, přemístěno, nedá-li k tomu celnice výjimečně souhlas.

(3) Celnice může výjimečně povolit, aby bylo s dováženým zbožím nakládáno určitým způsobem již před skončením celního řízení, vyžaduje-li to obecný zájem a není-li nebezpečí, že se tím porušuje dovozní plán.

(4) Orgán celní správy se může novou celní prohlídkou po případě jiným vhodným způsobem přesvědčit, zda celní řízení bylo provedeno v souladu s celními předpisy.

(1) Podle výsledku prohlídky zboží a se zřetelem k předloženým dokladům a k podanému vysvětlení celnice projedná zboží, tj. rozhodne, zda zboží propustí do navrženého oběhu, za jakých podmínek (např. že zboží bude použito k určitému účelu nebo že jím bude nakládáno určitým způsobem) a pro koho.

(1) Dokud není celní řízení skončeno, není celní správa povinna vydat zboží ani prokuratuře, ani soudu, ani jinému orgánu, pokud není o vydání žádáno k účelům trestního řízení.

(3) Je-li celnici známo, že ten, komu má být zboží propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, je omezen v právu volně nakládat se svým majetkem, vydá mu celnice zboží pouze se souhlasem orgánu, který omezení nakládání s majetkem nařídil.

(2) Jestliže celnice vydala zboží před skončením celního řízení, je prokuratura, soud nebo orgán, jemuž bylo vydáno, povinen zařídit dodání zboží celnici k provedení celního řízení dříve, než je vydá oprávněnému.

(1) Návrh na celní řízení musí být podán do 48 hodin po dodání zboží celnici; tuto lhůtu může celnice ze závažných důvodů prodloužit. Nepodá-li celní účastník návrh na celní řízení ve stanovené nebo v prodloužené lhůtě nebo nedoplní-li neúplný návrh nebo scházející doklady ve lhůtě, kterou mu celnice zároveň určí, učiní celnice na jeho náklad a nebezpečí vhodné opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím (§ 18 odst. 1).

(2) Nepodá-li celní účastník řádný návrh ani do dalších 3 dnů, podléhá-li zboží rychlé zkáze, jinak do dalších 30 dnů po uplynutí lhůty zmíněné v odstavci 1, celnice prodá zboží podle předpisů o dražbách mimo exekuci nebo je odevzdá k takovému prodeji okresnímu národnímu výboru. Celnice může třídenní a třicetidenní lhůty prodloužit nebo zkrátit; o prodeji (odevzdání k prodeji) zboží, jakož i o prodloužení nebo zkrácení lhůty, vyrozumí celního účastníka. Z výtěžku dražby se uhradí především dražební náklady, pak náklady spojené s úschovou a dopravou, clo a dávky, po případě celní náhrada. Zbytek výtěžku se vyplatí tomu, kdo prokáže, že byl celním účastníkem; nestane-li se tak do roka po prodeji zboží, připadne tento zbytek státu.

g) jiné příslušníky cizích států, mající diplomatický statut,

f) příslušníky rodin osob uvedených pod a) až e),

e) přednosty efektivních konzulárních úřadů cizích států působících v Československé socialistické republice (generální konzuly, konzuly a vicekonzuly), pokud jsou konzulárními úředníky z povolání a nejsou československými občany,

d) cizí diplomatické zástupce působící mimo území Československé socialistické republiky, cestují-li do ní nebo jí projíždějí,

c) předsedy a členy cizích delegací na diplomatické konference svolávané do Československé socialistické republiky a o jiné osoby požívající diplomatických a konzulárních výsad a imunit podle mezinárodního práva,

(7) Diplomatická pošta (zásilky) zasílaná ministerstvem zahraničních věcí nebo československými zastupitelskými úřady se propustí při dovozu nebo vývozu bez celní prohlídky za předpokladu, že obsahuje jen listiny a jiné předměty určené pro služební účely. Pošta musí být doprovázena seznamem, jejž vyhotovilo a razítkem opatřilo ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad, který ji odesílá a který podepsala osoba k tomu zmocněná. V seznamu musí být uveden počet kusů a druh obalu. Jednotlivé kusy pošty musí být opatřeny adresou úřadu nebo orgánu, jemuž jsou určeny, a pečetí úřadu, který poštu odesílá, a musí souhlasit se seznamem co do počtu kusů a druhu obalu.

(6) Celní prohlídce nepodléhá zapečetěná diplomatická pošta, kterou veze kurýr týmž dopravním prostředkem, kterým cestuje. Diplomatická pošta může obsahovat pouze diplomatické listiny nebo předměty určené pro úřední potřebu mise. Kurýr se musí vykázat seznamem, jejž vyhotovil a razítkem opatřil úřad, který diplomatickou poštu odesílá. V seznamu musí být uveden počet kusů diplomatické pošty a druh obalu; jednotlivé kusy a druhy jejich obalů musí souhlasit se seznamem. Totéž platí o zapečetěné diplomatické poště (v zásilkách) dopravované jinak než kurýrem; v seznamu, který poštu doprovází, musí být však uvedena též adresa úřadu nebo orgánu, jemuž je pošta určena.

(5) Od celní prohlídky se dále upouští v případech, ve kterých to ústřední celní správa povolila vydáním zvláštní propustky nebo jiným způsobem, nebo u osob, které se vykáží propustkou vydanou ministerstvem zahraničních věcí nebo československým zastupitelským úřadem v cizině podle směrnic dohodnutých s ústřední celní správou.

(4) Osvobození od celní prohlídky se nevztahuje na případy, kdy jsou vážné důvody k domněnce, že zavazadlo obsahuje předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán.

(3) Osvobození od celní prohlídky se týká též zavazadel osob jmenovaných v odstavcích 1 a 2, jejichž doprava se děje v časové souvislosti s cestou těchto osob, a to i když jsou dovážena nebo vyvážena jiným dopravním prostředkem, než kterým tyto osoby cestují.

(2) Za podmínek vzájemnosti a z důvodů mezinárodní zdvořilosti se upouští od celní prohlídky při cestách z ciziny a do ciziny, jde-li o

(1) Od celní prohlídky se upouští při cestách do ciziny a z ciziny u presidenta republiky, předsedy a místopředsedů Národního shromáždění, u předsedy vlády, místopředsedů vlády, u ministrů, u předsedy, místopředsedů a pověřenců Slovenské národní rady a u členů průvodu těchto osob. Od celní prohlídky se upouští dále u poslanců Národního shromáždění a Slovenské národní rady, u náměstků ministrů, u velvyslanců, vyslanců a generálních konzulů Československé socialistické republiky, u generálů v činné službě a u předsedů krajských národních výborů. Od celní prohlídky se upouští též u rodinných příslušníků všech těchto osob, cestují-li s nimi společně.

b) šéfy cizích diplomatických misí pověřených v Československé socialistické republice (velvyslance, vyslance, chargés d'affaires) a členy diplomatického personálu těchto misí (rady, tajemníky, atašé aj.),

a) hlavy cizích států, předsedy vlád cizích států a jejich náměstky, členy vlád cizích států, předsedy a náměstky předsedů zákonodárných sborů cizích států a členy jejich průvodu,

h) diplomatické kurýry cizích států.