(1) Má-li dlužník peněžitou pohledávku vůči peněžnímu ústavu, jiné organizaci, občanu (dále jen „poddlužník“), oznámí národní výbor poddlužníkovi výši daňového nedoplatku a přikáže mu,^*) aby zaplatil pohledávku po její splatnosti a po právní moci příkazu do výše daňového nedoplatku národnímu výboru. Jde-li o pohledávku na účtu u peněžního ústavu, sdělí ústavu i označení a číslo účtu, z něhož má být daňový nedoplatek zaplacen, a číslo účtu národního výboru, na nějž má být převeden. Národní výbor zakáže současně dlužníku nakládat s pohledávkou do výše daňového nedoplatku, zejména ji vybrat. Doručením tohoto zákazu pozbývá dlužník právo nakládat s pohledávkou do výše daňového nedoplatku.