k vyhlášce č. 24/1962 Sb.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI

Oddíl první
Přípravné školení

(1) Před zkouškou musí uchazeč o lovecký lístek (dále jen „uchazeč“) projít přípravným školením.

(2) Přípravné školení se dělí na dvě části, teoretický kurs a praktickou přípravu.

(3) Přípravné školení provádí okresní výbor Československého mysliveckého svazu pro uchazeče, kteří mají bydliště v jeho obvodu. Přípravné školení se koná, jen přihlásí-li se nejméně 15 uchazečů. Přihlásí-li se méně než 15 uchazečů, rozhodne krajský výbor československého mysliveckého svazu, u kterého okresního výboru Československého mysliveckého svazu mohou uchazeči nastoupit do přípravného školení, popřípadě, že se zúčastní přípravného školení v příštím roce.

(4) Přihláška do přípravného školení se podává u okresního výboru Československého mysliveckého svazu, v jehož obvodu uchazeč bydlí, a to nejpozději do 30. listopadu.

(1) Teoretický kurs (dále jen „kurs“) se koná jako první část přípravného školení; je nutno jej ukončit nejpozději do konce března.

(2) Zahájení kursu oznámí okresní výbor Československého mysliveckého svazu uchazečům písemně. Dobu konání kursu je nutno stanovit po projednání s uchazeči tak, aby jejich většina mohla kurs řádně a pravidelně navštěvovat mimo svou pracovní dobu.

(3) V kursu se přednáší základní učební látka ze všech zkušebních předmětů (článek 11) podle učební osnovy po dobu 66 hodin; z nich připadá na jednotlivé skupiny zkušebních předmětů tento počet hodin: I. skupina - 4 hodiny, II. skupina - 13 hodin, III. skupina - 13 hodin, IV. skupina - 6 hodin, V. skupina - 10 hodin, VI. skupina - 14 hodin, VII. skupina - 6 hodin.

(4) Kurs se považuje za absolvovaný, zúčastní-li se uchazeč ze stanoveného počtu hodin kursu alespoň 54 hodin. Uchazeč musí však bezpodmínečně absolvovat výuku o praktické střelbě.

(1) Praktická příprava začíná ihned po skončení kursu a trvá do konce února následujícího roku.

(2) Účelem praktické přípravy je, aby uchazeči získali potřebné praktické znalosti. Okresní výbor Československého mysliveckého svazu proto přidělí uchazeče ještě před skončením kursu jako pomocníky mysliveckým hospodářům, popřípadě zkušeným myslivcům ve svém obvodu. Při tom dbá, aby honitby, v nichž uchazeči mají praktickou přípravu absolvovat, vyhovovaly, pokud jde o jejich vzdálenost, uchazečům.

(3) Uchazeč provádí praktickou přípravu bez lovecké zbraně. Lovecké zbraně lze používat jen na uznané střelnici za přítomnosti instruktora.

(4) Zhodnocení průběhu praktické přípravy provede uživatel honitby, jehož člen, popřípadě pracovník uchazeče prakticky školil.

Oddíl druhý
Zkoušky z myslivosti

(1) Provádění zkoušek zajišťuje Československý myslivecký svaz svými okresními a krajskými výbory.

(2) Krajské výbory Československého mysliveckého svazu organizují provádění zkoušek a dozírají na řádné plnění úkolů okresních výborů Československého mysliveckého svazu s prováděním zkoušek souvisících.

(3) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu může pověřit některý okresní výbor Československého mysliveckého svazu provedením zkoušek pro uchazeče z obvodů několika okresních výborů Československého mysliveckého svazu.

(1) Žádost o připuštění ke zkoušce se podává v závěru přípravného školení u okresního výboru Československého mysliveckého svazu příslušného podle pobytu uchazeče, a to nejpozději do konce února; krajský výbor Československého mysliveckého svazu může lhůtu k podání žádosti prodloužit.

(2) K žádosti o připuštění ke zkoušce je nutno připojit:

a) krátký životopis,

b) výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce,

c) doklad o zaplacení zálohy 50.- Kčs (článek 17).

(3) Uchazeč musí dále předložit nejpozději do 10. března záznam o přípravném školení.

(1) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu připustí ke zkoušce pouze uchazeče, kteří prokáží, že úspěšně absolvovali přípravné školení; výjimku v případech zvláštního zřetele hodných může povolit krajský výbor Československého mysliveckého svazu.

(2) Ke zkoušce nesmějí být připuštěny osoby:

a) kterým není ještě 18 let, s výjimkou učňů lesnických učňovských škol,

b) zbavené zcela nebo částečně svéprávnosti,

c) které byly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro trestný čin proti životu a zdraví, spáchaný neopatrným zacházením se střelnou zbraní, pokud nebyla tato odsouzení pravomocně zahlazena,

d) o nichž je známo, že jsou notorickými alkoholiky,

e) které neabsolvovaly stanovený počet hodin kursu,

f) které nepředložily záznam o přípravném školení uchazeče.

(3) Uchazečům, kteří nebyli připuštěni ke zkoušce, doručí okresní výbor Československého mysliveckého svazu písemné rozhodnutí, které musí obsahovat důvody zamítnutí a poučení o tom, že uchazeč se může proti rozhodnutí odvolat ke krajskému výboru Československého mysliveckého svazu do 15 dnů po jeho doručení. Rozhodnutí krajského výboru Československého mysliveckého svazu je konečné.

(4) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu vyrozumí uchazeče nejméně 14 dnů předem o tom, kdy a kam se mají dostavit ke zkoušce.

(1) Zkoušky se konají jednou v roce zpravidla v měsíci březnu.

(2) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu může výjimečně stanovit náhradní termíny zkoušek pro uchazeče, kteří se bez svého zavinění nemohli podrobit zkoušce v řádném termínu. Zkoušky v náhradním termínu uspořádá okresní výbor Československého mysliveckého svazu určený krajským výborem Československého mysliveckého svazu.

(1) Zkouškou se přezkouší jak teoretické, tak i praktické znalosti uchazečů.

(2) Před započetím zkoušky prokáží uchazeči zkušební komisi svou totožnost občanským průkazem.

(3) Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů, popřípadě před tímto komisařem a předsedou komise nebo jeho zástupcem.

(4) Zkouška je veřejná. Uchazeči, kteří ještě nejsou zkoušeni, nesmějí být přítomni ve zkušební místnosti.

(1) Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:

I. skupina
politická výchova - myslivost v našem socialistickém společenském zřízení.

II. skupina
myslivecká zoologie a biologie (znalost hlavních rozpoznávacích znaků všech druhů naší zvěře a způsob jejího života; je třeba klást důraz na ty druhy zvěře, s nimiž se uchazeč pravděpodobně nejčastěji setká).

III. skupina

a) péče o zvěř (hájení, ochrana a chov zvěře),

b) choroby zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení jim, jejich léčení a zdolání).

IV. skupina
základní znalosti obvyklých způsobů lovu (včetně odchytu) zvěře, loveckých pravidel a stopařství, hubení škodné zvěře, zužitkování zvěře a úpravy loveckých trofejí.

V. skupina

a) myslivecké psářství (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy, pravidel exteriéru, výcviku, vedení a použití loveckých psů),

b) choroby loveckých psů (příznaky chorob a jejich léčení).

VI. skupina

a) předpisy o myslivosti, zbraních a střelivu,

b) předpisy o ochraně přírody,

c) myslivecké plánování, statistika a význam myslivosti pro národní hospodářství,

d) myslivecké zvyklosti a obyčeje, myslivecká mluva, chování myslivce a jeho osobní vlastnosti.

VII. skupina

a) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření) a základy první pomoci při úrazech při lovu,

b) praktické použití loveckých zbraní a pomůcek.

(2) Při zkoušení je třeba přihlížet též k výsledkům přípravného školení uchazeče a na ně navazovat.

(3) Praktická část zkoušky z používání loveckých zbraní a pomůcek a z praktické střelby se provede odděleně, a to před teoretickou částí zkoušky na střelnici příslušného okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Nemá-li okresní výbor Československého mysliveckého svazu vlastní střelnici, určí krajský výbor Československého mysliveckého svazu pro tento účel střelnici nejbližšího okresního výboru Československého mysliveckého svazu.

(1) Zkoušky provádí zkušební komise u okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Zřizuje ji krajský výbor Československého mysliveckého svazu; u okresního výboru Československého mysliveckého svazu může krajský výbor Československého mysliveckého svazu podle potřeby zřídit více zkušebních komisí.

(2) Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a sedmi zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů.

(3) Předsedu zkušební komise, jeho zástupce, zkušební komisaře a jejich náhradníky jmenuje a odvolává krajský výbor Československého mysliveckého svazu. Předseda zkušební komise ustanoví zapisovatele.

(4) U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce zpravidla 15 uchazečů v jednom dni.

(5) Členem zkušební komise může být jen ten, kdo je zapsán v listině zkušebních komisařů pro některou skupinu zkušebních předmětů. Zkušební komisař může zkoušet v témže dni jen zkušební předměty jedné skupiny.

(6) Zkoušky řídí předseda zkušební komise a jeho zástupce; nesmějí však být zároveň zkušebními komisaři.

(7) Všem členům zkušební komise náleží denní odměna 40.- Kčs a náhrada cestovních výloh (stravné, nocležné, jízdné apod.) podle platných předpisů. Tyto odměny a náhrady hradí okresní výbor Československého mysliveckého svazu. Zkušebnímu komisaři poskytne jeho zaměstnavatel potřebné placené pracovní volno. Okresní výbor Československého mysliveckého svazu uhradí zaměstnavateli zkušebního komisaře vyplacenou mzdu nebo náhradu mzdy.

(1) Předsedou (zástupcem) zkušební komise může být jmenován jen ten, kdo má kvalifikaci zkušebních komisařů pro všechny skupiny zkušebních předmětů (článek 11).

(2) Zkušebním komisařem pro první skupinu zkušebních předmětů může být jmenován jen myslivec, který má též potřebné politické znalosti a kvality.

(3) Zkušebním komisařem, s výjimkou komisaře pro politickou výchovu, může být jen ten, kdo prokáže, že složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání nebo vykonal zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku, státní zkoušku lesnickou anebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy. Zkušebním komisařem pro skupiny zkušebních předmětů II, III, V a VI mohou být jmenováni i zkušení myslivci, kteří mají vysokoškolské vzdělání přírodovědecké, ekonomické, právnické, veterinární nebo zemědělské, a pokud jde o skupinu zkušebních předmětů VII i osoby s praktickými a teoretickými znalostmi v tomto oboru.

(4) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu založí listinu zkušebních komisařů.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně i pro přednášející v teoretických kursech.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí výsledkem prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.

(3) Výsledek zkoušky se klasifikuje: prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl. Uchazeč prospěl s vyznamenáním, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze čtyř skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky neprospěl, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(4) O výsledku a průběhu zkoušky se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové komise a zapisovatel.

(5) Předseda zkušební komise nebo jeho zástupce oznámí veřejně uchazečům výsledek zkoušky. Rozhodnutí zkušební komise o výsledku zkoušky je konečné.

(6) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu zašle prvopis zápisu krajskému výboru Československého mysliveckého svazu a opis zápisu okresnímu národnímu výboru.

(7) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu vypracuje číselný přehled o provedených zkouškách v kraji, v němž uvede počet zkoušek, počet přihlášených uchazečů, kolik se jich podrobilo zkoušce a s jakým výsledkem, a zašle jej do jednoho měsíce po skončení zkoušek ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství, krajskému národnímu výboru a ústřednímu výboru Československého mysliveckého svazu.

(1) Uchazeči obdrží o vykonané zkoušce vysvědčení s uvedením výsledku zkoušky.

(2) Vysvědčení musí být podepsáno předsedou zkušební komise a ostatními členy komise a opatřeno razítkem okresního výboru Československého mysliveckého svazu.

(3) Tiskopisy vysvědčení vydá Československý myslivecký svaz.

(1) Uchazeči jsou povinni hradit výlohy spojené s provedením zkoušky a přípravným školením. Při podání žádosti o připuštění ke zkoušce se vybírá od uchazečů záloha ve výši 50.- Kčs.

(2) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu vrátí uchazeči, který z důvodů zvláštního zřetele hodných vystoupí z přípravného školení nebo od zkoušky odstoupí anebo se k ní nedostaví, na jeho žádost přiměřenou část zaplacené náhrady nákladů přípravného školení a zkušební náhrady.

(1) Českoslovenští občané, kteří se ucházejí poprvé o lovecký lístek, musí projít přípravným školením a vykonat zkoušku z myslivosti (dále jen „zkoušku“).

(2) Účelem zkoušky je zjistit, zda kandidát má postačující základní znalosti ve všech oborech myslivosti, potřebné pro řádný chov, ochranu a lov zvěře, zda dovede bezpečně zacházet s loveckou zbraní a zda teoreticky a prakticky ovládá základy střelby.

(3) Zkoušku nejsou povinny skládat osoby, které

a) absolvovaly odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy (bývalé hájenské školy),

b) složily vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání, zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku nebo státní zkoušku lesnickou,

c) jsou posluchači odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,

d) jsou myslivci a lesníky z povolání.