(1) Doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod činí u družstevníků ve věku

nad 20 let do 22 let	1 rok
nad 22 let do 24 let	2 roky
nad 24 let do 26 let	3 roky
nad 26 let do 28 let	4 roky
nad 28 let	5 roků.

U družstevníků ve věku nad 28 let se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na důchod zjišťuje z posledních 10 let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). U družstevníka mladšího než 20 let stačí i doba důchodového zabezpečení kratší než rok.

(2) Získal-li družstevník potřebnou dobu důchodového zabezpečení v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li poté nepřetržitě důchodově zabezpečen, považuje se za získanou doba důchodového zabezpečení potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.

(3) Stane-li se invalidní (částečně invalidní) vdova, jejíž nárok na vdovský důchod v době vzniku invalidity již netrvá a ani z důvodu invalidity nemůže vzniknout, považuje se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod vždy za získanou, jestliže vdova byla družstevnicí v době smrti svého manžela nebo se jí stala nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v pracovní činnosti v družstvu (§ 5 odst. 3) až do dne, kdy se stane invalidní (částečně invalidní).

(4) Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita pracovním úrazem (nemocí z povolání), nepožaduje se, aby doba důchodového zabezpečení trvala po dobu stanovenou v předchozích odstavcích.