Důchodové zabezpečení
Průměrná měsíční pracovní odměna
(K § 35 zákona)
Úprava nároků družstevníků, kteří byli pracovníky v pracovním poměru
(K § 33 a 88 zákona)

(1) Průměrnou měsíční pracovní odměnou je měsíční průměr pracovních odměn, kterých družstevník (družstevnice) dosáhl

(2) Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do družstva důchodově zabezpečen (zaopatřen) z činnosti v pracovním poměru nebo jako člen výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se stanoví z pracovních odměn a z hrubých výdělků (služebních příjmů) z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod nebo před dovršením 60. roku věku, pokud doba, za kterou tyto hrubé výdělky (služební příjmy) byly získány, spadá do období těchto posledních 10, popřípadě 5 let. Jde-li o družstevníka činného v družstvu s odměňováním podle pracovních jednotek, stanoví se průměrná měsíční pracovní odměna též z hodnoty naturálních požitků (§ 1 odst. 3).

(3) Za hrubý výdělek se pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny družstevníka považuje veškerý hrubý příjem z činnosti v pracovním poměru v rozsahu stanoveném předpisy o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

(4) Byl-li družstevník v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod důchodově pojištěn též jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, považuje se doba tohoto důchodového pojištění za dobu náhradní.

(5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) platí i tehdy, jestliže družstevník dosáhl uvedeného věku před 1. dubnem 1962 a nevznikl mu nárok na důchod před tímto dnem.

(1) Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti
Nehledí-li se k těmto dobám pracovní činnosti, nepřihlíží se ani k pracovním odměnám (hrubým výdělkům, služebním příjmům) za ně dosaženým.

(2) Je-li kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna za celou dobu pracovní činnosti a z pracovních odměn (z hrubých výdělků, služebních příjmů) za ni dosažených; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, v němž se stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření).

(1) Odbornými pracovníky v jednotných zemědělských družstvech jsou předseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom (účetní), vedoucí dílen, vedoucí výrobních úseků, vedoucí komplexních mechanizačních brigád a čet, vedoucí výrobních skupin, vedoucí chovů, vedoucí stavební skupiny, vedoucí přidružené výroby, skladník, zemědělec mechanizátor (traktorista, kombajnér, řidič), meliorační technik a inseminační technik.

(2) Za předního pracovníka může okresní národní výbor k návrhu sociální komise družstva projednanému na členské schůzi uznat pracovníka, který dosahuje soustavně ve své práci mimořádně dobrých výsledků.

(1) Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil, jimž se neposkytuje starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod, posuzuje se doba jejich důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) jako doba důchodového zabezpečení družstevníků; to platí též, vstoupila-li nebo vstoupí-li do družstva osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, bylo-li za celou dobu trvání jejich dosavadního důchodového pojištění zaplaceno pojistné.

(2) Náhradní doby započitatelné podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započítávají pro vznik nároku na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevníků; jestliže však družstevník byl pracovníkem v pracovním poměru alespoň po dobu 1 roku, započte se náhradní doba jako doba činnosti v pracovním poměru. Doba vojenské služby před 1. říjnem 1948, doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách a doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody (§ 32 odst. 2 zákona) se započítávají i pro výši nároků.

(3) Nesplňuje-li družstevník, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru nebo členem výrobního družstva nebo příslušníkem ozbrojených sil, podmínky stanovené v § 43 anebo není-li úprava nároků družstevníka, který splňuje podmínky stanovené v tomto paragrafu, příznivější než úprava podle předpisů platných pro ostatní družstevníky, zvyšuje se základní výměra starobního nebo invalidního důchodu družstevníka z důchodového zabezpečení družstevníků za každý rok důchodového zabezpečení zaměstnanců o 2 %, 1,5 % nebo 1 % základní výměry důchodu podle toho, ve které pracovní kategorii byl družstevník činný.

(1) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let, byl poté vyslán okresním národním výborem do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu ke kádrovému posílení družstva, a plní v družstvu své poslání podle zjištění okresního národního výboru, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; přitom nesmí být důchod vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činila dvanáctina průměrného ročního výdělku vypočteného ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Činnost v družstvu se posuzuje pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců jako činnost ve III. pracovní kategorii.

(2) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a vstoupil poté bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro doosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; jinak platí i zde ustanovení odstavce 1 o výši průměrné měsíční pracovní odměny a o hodnocení činnosti v družstvu pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(3) Vstoupil-li nebo vstoupí-li bezprostředně do družstva pracovník v pracovním poměru, který získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a jde-li o nárok na starobní důchod, alespoň 10 let, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro něho příznivější; přitom se průměrný roční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl za posledních 10 popřípadě 5 let před vznikem nároku na důchod.

(4) Za bezprostřední vstup do družstva se považuje, jestliže pracovník v pracovním poměru vstoupil do družstva do tří měsíců od skončení činnosti v pracovním poměru. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též, jestliže se pracovník v pracovním poměru stal jednotlivě hospodařícím rolníkem jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté vstoupil do družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně též o nárocích družstevníků, kteří byli před vstupem do družstva členy výrobních družstev nebo příslušníky ozbrojených sil; neplatí však pro družstevníky, kterým vznikl a trvá nárok na starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod z činnosti před vstupem do družstva.

a) základní odměny (§ 1 odst. 2),

b) prémie (§ 1 odst. 2),

c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,

d) hodnota naturálních požitků (§ 1 odst. 3),

e) mimořádné odměny vyplacené v souvislosti s pracovní činností družstevníka,

f) náhrady za ušlou pracovní odměnu.

a) za posledních 10 kalendářních let před vznikem nároku na důchod, nebo

b) za posledních 5 kalendářních let před vznikem nároku na důchod, nebo

c) za posledních 10 kalendářních let před dovršením věku 60 let, nebo

d) za posledních 5 kalendářních let před dovršením věku 60 let, a to podle toho, co je pro družstevníka příznivější.

a) v kalendářním roce, v němž družstevník začal pracovat,

b) v kalendářním roce, v němž družstevníku vznikl nárok na důchod, popřípadě v němž dosáhl věku 60 let.

a) náhradní doby (§ 32 odst. 2 zákona),

b) doby, po které družstevník pobíral invalidní důchod,

c) doby, po které byla pracovní činnost přerušena z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem podle § 34 odst. 2 zákona, a

d) u družstevníka činného v družstvu, které není družstvem s vyšší úrovní hospodaření, též doba uznané pracovní neschopnosti.