33/1962 Sb. — Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Oddíl 1

§ 1

Příjem z pracovní činnosti
(K § 10 zákona)

(1) Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:

a) základní odměny,

b) prémie,

c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstva nebo ze státních prostředků,^*)

d) hodnota naturálních požitků, poskytovaných družstevníku činnému v družstvu, které dosud nezavedlo peněžní odměňování.

(2) Za dobu od 1. dubna 1962 do 31. prosince 1963 se základními odměnami a prémiemi rozumějí tyto příjmy po srážce podílu družstevníka na příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení provedené podle předpisů platných do 31. prosince 1963.

(3) Naturální požitky se oceňují částkou 1500 Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125 Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4 Kčs za každý kalendářní den.

§ 2

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen „započitatelné příjmy“) zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy vznikla pracovní neschopnost nebo kdy družstevník přestal v družstvu pracovat z důvodu ošetřování člena rodiny anebo kdy družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství (dále jen „rozhodné období“); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.

(2) Při výpočtu průměrné denní pracovní odměny družstevníka, který v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, se přihlíží jen k započitatelným příjmům za dobu po skončení učebního poměru, které mu byly zúčtovány jako družstevníku za práci vykonanou v této době.

(3) Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou nebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.

(4) Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva nebo nově do družstva vstoupil, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po přestupu, popřípadě po vstupu do družstva.

(5) Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.

§ 3

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.

(2) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

(3) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru.

§ 4

(1) Do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu se družstevníku započítává

a) doba činnosti v jakémkoliv jednotném zemědělském družstvu, byl-li družstevník z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci,

b) doba činnosti v pracovním poměru nebo v členském poměru k výrobnímu družstvu anebo doba služby v ozbrojených silách zakládajících sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil,

c) doba základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a doba služby ve spojeneckých armádách,

ch) doba činnosti, která zakládá podle zvláštních předpisů nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu, pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak,^**)

d) doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem,

e) doba studia na středních všeobecně vzdělávacích školách, na odborných nebo pedagogických školách, pokud zakládala nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu,^*)

f) doba studia na vysokých školách,

g) doba vědecké nebo umělecké aspirantury,

h) doba odborného nebo politického školení,

i) doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody.

(2) Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) se započítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do 6 týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

(3) Družstevníku, který ke dni 31. března 1962 vykonával činnost v družstvu a byl z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci, se započtou do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) bez ohledu na lhůtu stanovenou v odstavci 2.

(4) Bylo-li družstvo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, započítává se družstevníkům tohoto družstva do nepřerušené činnosti v témže družstvu i doba činnosti v družstvu před tímto uznáním, pokud byli z této činnosti zabezpečeni (pojištěni) v nemoci.

§ 5

(1) Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba poslední činnosti v pracovním poměru před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu byl přeškolován na jiné povolání nebo po kterou byla u něho prováděna rehabilitace, jestliže začal v družstvu pracovat nejpozději do 6 týdnů po přiznání důchodu, popřípadě po skončení přeškolování nebo rehabilitace.

(2) Poživateli invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, který po přiznání důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.

(3) Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevníků, který po přiznání tohoto důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doba, po kterou pracoval v družstvu a byl zabezpečen (pojištěn) v nemoci, jakož i doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro družstevníka, jemuž byl odňat invalidní důchod, popřípadě invalidní důchod při pracovním úrazu, jestliže vstoupil do družstva nejpozději do 6 týdnů po odnětí důchodu.

(5) Jinak platí při počítání doby nepřerušené činnosti v témže družstvu u pracujících důchodců všeobecná ustanovení platná pro ostatní družstevníky.

(6) Doba požívání důchodu, po kterou důchodce v družstvu nepracoval, se nezapočítává do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 6

Družstevnici, která přestala v družstvu pracovat v době těhotenství nebo pro to, aby pečovala o své dítě, se započte doba její činnosti v družstvu do nepřerušené činnosti v témže družstvu, jestliže započne pracovat v družstvu do 6 týdnů poté, kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději však do 6 týdnů poté, kdy dítě dosáhlo 8 let; to platí obdobně též o započtení doby činnosti v pracovním poměru pro družstevnici, která z některé z uvedených příčin skončila pracovní poměr.

§ 7

Lhůta 6 týdnů stanovená v § 4 až 6 pro vstup do družstva se považuje za dodrženou, potvrdí-li okresní národní výbor, že se pracovník ucházel o vstup do družstva a nemohl do něho v této lhůtě vstoupit bez svého zavinění; to platí též, jestliže se pracovník, který se stal družstevníkem, v této lhůtě ucházel o umístění do pracovního poměru.

§ 8

(1) Byla-li družstevníku do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i předchozí doby, které mu byly jako družstevníku nebo pracovníku v pracovním poměru započítány.

(2) Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

(3) Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala sociální zabezpečení (§ 5 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná,^*) se nezapočítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 9

Družstvo je povinno vydat družstevníku potvrzení o tom, jak dlouho byl v družstvu činný (pojištěn) a které doby mu zde byly započteny do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, a to při skončení činnosti v družstvu nebo kdykoliv na jeho žádost.

§ 10

Procentní sazba
(K § 11 zákona)

(1) Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů (§ 21 odst. 3 zákona) se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.

(2) Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu (§ 21 odst. 3 zákona).

(3) Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

Oddíl 2

§ 11

Nastala-li nová pracovní neschopnost dříve, než uplynul jeden kalendářní měsíc od skončení předchozí pracovní neschopnosti, stanoví se nemocenské z téže průměrné denní pracovní odměny, z jaké bylo stanoveno při předchozí pracovní neschopnosti. Jestliže však člen družstva s vyšší úrovní hospodaření před vznikem nové pracovní neschopnosti přestoupil do jiného družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo jestliže měl v této době neomluvenou přestávku v práci, určí se průměrná denní pracovní odměna způsobem stanoveným v § 2 a 3.

§ 12

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách. Podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(2) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud tato vznikla nejdéle do 6 týdnů po dni propuštění.

(3) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev s vyšší úrovní hospodaření uvedených v odstavcích 1 a 2 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 5.

§ 13

Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

§ 14

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za pracovní dny spadající do doby, za kterou člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny než pro pracovní neschopnost, nařízenou karanténu nebo pro ošetřování člena rodiny.

§ 15

Nemocenské při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)

(1) Okresní posudková komise sociálního zabezpečení rozhoduje o invaliditě (částečné invaliditě) člena družstva s vyšší úrovní hospodaření

a) na podkladě žádosti člena družstva o invalidní (částečný invalidní) důchod,

b) z podnětu lékařské poradní komise, jestliže člen družstva neschopný práce nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno jeho takové žádosti.

(2) Byl-li členu družstva neschopnému práce, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod, zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve.

(3) Rozhodne-li okresní posudková komise, že člen družstva neschopný práce, jemuž se vyplácí nemocenské a jenž nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo jehož žádosti o takový důchod nebylo vyhověno, je invalidní (částečně invalidní), zastaví se mu výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí okresní posudkové komise doručeno družstvu. Podá-li člen družstva neschopný práce odvolání a namítá, že není invalidní (částečně invalidní), a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je invalidní (částečně invalidní), zastaví se mu výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy bylo doručeno toto rozhodnutí, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li práce neschopný člen družstva s vyšší úrovní hospodaření odvolání proti rozhodnutí okresní posudkové komise, kterým byl uznán částečně invalidním, a namítá, že je invalidní, zastaví se mu výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo orgánu vyplácejícímu nemocenské doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však zákonná podpůrčí doba dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení této podpůrčí doby.

(4) Rozhodnutí vydaná podle ustanovení odstavce 3 se doručují též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí; pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.

Oddíl 3

§ 16

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru jednotné preventivní a léčebné péče.^*)

§ 18

Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla podkladem pro stanovení nemocenského.

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky je:

a) výchova dorostu k povolání v učebním poměru,

b) příprava mládeže pro povolání v pracovním poměru v závodech,

c) příprava mládeže pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,

d) studium na středních všeobecně vzdělávacích školách, na odborných a pedagogických školách,

e) studium na vysokých školách.

(2) Za studium se považuje také doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce, nejdéle však doba jednoho roku.

§ 20

(1) Za vlastní příjem dítěte se považují opakující se příjmy náležející přímo dítěti, jako jsou: hrubá mzda, měsíční odměna nebo výdělek učně, hrubý příjem studentů a žáků při výrobní práci v závodech, naturální požitky, stipendium nebo jiná opakující se podpora z veřejných prostředků, výnos z majetku a pod.

(2) Nemá-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření, oceňuje se pro zjištění vlastního příjmu dítěte hodnota bezplatně poskytovaných jídel nebo ubytování těmito částkami měsíčně:

	Kčs
snídaně	20,80
přesnídávka	20,80
oběd	72,80
svačina (druhá večeře)	20,80
večeře	62,40
ubytování včetně otopu a světla	26,-

Poskytují-li se dítěti bezplatně jiné naturální požitky, oceňují se pro jeho vlastní příjem stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.

(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálních požitků, připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

§ 21

Za vlastní příjem dítěte se nepovažují:

a) stipendium nebo jeho část, pokud jsou přiznány jen za výborný prospěch,

b) výživné (alimenty) placené na dítě,

c) hodnota bezplatného plného zaopatření dítěte v léčebném nebo podobném ústavu, pokud dítě není v takovém ústavu déle než 6 měsíců,

d) hodnota bezplatně poskytovaného ošacení,

e) nahodilý výdělek za brigádu nebo výdělek za jakoukoliv práci konanou jen po dobu školních prázdnin.

§ 22

Odpracovaný den
Za odpracovaný se považuje den, v němž družstevník pracoval po celou normální pracovní dobu stanovenou pracovním řádem nebo stanovami pro družstevníky zařazené ke stejné práci. Nepracoval-li družstevník po celou tuto dobu, považuje se den za odpracovaný jen, byla-li nepřítomnost družstevníka v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

§ 23

Zápočet dnů z předchozího pracovního poměru
V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník v pracovním poměru nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají i pracovní dny, započitatelné z činnosti v pracovním poměru zakládajícím nemocenské pojištění, i pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

§ 24

(1) Pro výpočet měsíční pracovní odměny, která je rozhodná pro nárok na přídavky na děti a jejich výši (dále jen „rozhodná pracovní odměna“), se započítávají:

a) základní odměny (§ 1 odst. 2),

b) prémie (§ 1 odst. 2),

c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,

d) hodnota naturálních požitků (§ 1 odst. 3),

e) náhrada za ušlou pracovní odměnu,

f) částky poskytované družstvem družstevníku po dobu jeho vojenského cvičení.

(2) Do rozhodné pracovní odměny se započítávají tyto další příjmy družstevníka:

a) důchod, který pobírá podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle obdobných předpisů,^*)

b) hrubé příjmy z činnosti v pracovním poměru zakládajícím nemocenské pojištění zaměstnanců,

c) nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství.

(3) Přestoupil-li družstevník do jiného družstva, nehledí se k příjmům dosaženým v družstvu, v němž byl dříve činný.

§ 25

Do rozhodné pracovní odměny se nezahrnují zejména:

a) odměny poskytované za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, a to bez ohledu na jejich výši,

b) věcné a peněžité dary, odměny za významné pracovní zásluhy a jiné mimořádné odměny poskytované družstvem v souvislosti s činností družstevníka v družstvu nebo podnikem v souvislosti s činností v pracovním poměru, a to bez ohledu na jejich výši,

c) přídavky na děti a obdobná plnění na nezaopatřené děti,

d) jednorázové příjmy, které netvoří pravidelnou součást příjmů družstevníka.

§ 26

(1) Přídavky na děti za jednotlivé měsíce běžného kalendářního roku se určují podle výše rozhodné pracovní odměny, zjištěné měsíčním průměrem za předchozí kalendářní rok.

(2) Měsíční průměr za předchozí kalendářní rok se vypočte z příjmů uvedených v § 24, které byly družstevníku za tento kalendářní rok zúčtovány, a pokud jde o důchod, skutečně vyplaceny.

§ 27

(1) Při výpočtu rozhodné pracovní odměny (§ 24 až 26) se nehledí ke kalendářním měsícům,

a) v nichž družstevník ještě v družstvu nepracoval nebo pracoval v něm jen po část měsíce,

b) v nichž konal základní nebo obdobnou službu v ozbrojených silách,

c) v nichž družstevník z osobních důvodů nepracoval se souhlasem družstva.

(2) Není-li v předchozím kalendářním roce ani jeden celý kalendářní měsíc, podle něhož by bylo možno určit rozhodnou pracovní odměnu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v § 28.

§ 28

V kalendářním roce, v němž družstevník vstoupil do družstva, se přídavky na děti poskytují za každý jednotlivý kalendářní měsíc tohoto roku podle měsíční pracovní odměny za tento měsíc; jde-li o družstevníky odměňované v pracovních jednotkách, podle plánovaných odměn za tyto jednotky. Za kalendářní měsíc, v němž družstevník vstoupil do družstva a neměl v družstvu odměnu za celý měsíc, se přídavky na děti poskytují podle odměny, které by pravděpodobně dosáhl, kdyby byl v družstvu činný po celý měsíc.

§ 29

(1) Družstevníku povolanému k činné službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil účastných důchodového zaopatření těchto příslušníků, se přídavky na děti poskytují za každý kalendářní měsíc, ve kterém družstevník konal službu; výše přídavků na děti se stanoví podle výše jeho pracovní odměny v družstvu za příslušný kalendářní měsíc. Neměl-li družstevník v kalendářním měsíci žádnou pracovní odměnu, považuje se za měsíční pracovní odměnu částka do 1400 Kčs.

(2) Začal-li družstevník opět pracovat v družstvu po skončení základní nebo obdobné činné služby v ozbrojených silách, postupuje se u něho při určení výše přídavků na děti za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž služba skončila, jako u družstevníka, který nově vstoupil do družstva (§ 28).

§ 30

Zameškal-li družstevník neomluveně práci v období, za něž se určuje rozhodná pracovní odměna, připočte se k příjmům, které byly za toto období skutečně zúčtovány, jejich poměrný díl, který by připadl na zameškanou dobu.

§ 31

Zemědělská půda - Uživatel

(1) Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, prutníky, zahrady (i domovní), ovocné sady, školky, trvalé louky a pastviny.

(2) Za uživatele zemědělské půdy se považuje každý, kdo na ní hospodaří anebo je povinen na ní hospodařit, tedy i uživatel záhumenku.

(3) Pro zjištění, zda jde o uživatele zemědělské půdy ve výměře vyšší než připouštějí vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, se sčítá zemědělská půda, které užívá družstevník i všichni členové jeho rodiny, se kterými žije ve společné domácnosti.

§ 32

Ochrana zájmů dítěte při souběhu nároků
Jestliže by důsledné použití ustanovení o souběhu nároků na přídavky na totéž dítě (§ 64 zákona) poškozovalo zájem dítěte, zejména neplní-li oprávněný, z jehož zabezpečení (pojištění) by se měly přídavky na děti podle nich poskytovat, řádně své povinnosti a ohrožuje tak pravidelné poskytování přídavků na děti, dohodnou se příslušné orgány, z kterého zabezpečení (pojištění) mají být přídavky na děti přiznány.

§ 33

Přídavky na vnuky, sourozence nebo schovance
Družstevníku mohou být přiznány přídavky na jeho vnuka nebo sourozence, i když nejsou oboustranně osiřelí, nebo na schovance, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence, schovance) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění, z materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů tohoto dítěte.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech
V odůvodněných případech mohou být přiznány přídavky

a) na dítě starší 15 let, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být z vážných příčin přijato do pracovního nebo do učebního poměru, nejdéle však do konce školního roku následujícího po skončení povinné školní docházky, nebo

b) za kalendářní měsíc, v němž družstevník nemohl splnit podmínku 20 odpracovaných dnů proto, že v souvislosti s přiznáním invalidního nebo starobního důchodu přestal pracovat v družstvu nebo že během měsíce zemřel.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

(1) Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny ostatní stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky z důvodů léčení, rekreace nebo studia,

b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je zaměstnán v cizině na přechodnou dobu, nebo

c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

§ 36

Přídavky na dvě nebo více dětí, jsou-li děti v přímém zaopatření různých osob
Jsou-li děti, na které náležejí přídavky ze zabezpečení téhož družstevníka, v přímém zaopatření různých osob, vyplácejí se přídavky na každé z těchto dětí stejnou poměrnou částí z celkové částky přiznané tomuto družstevníku.

Oddíl 4

§ 37

Pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny (§ 38) se započítávají:

a) základní odměny (§ 1 odst. 2),

b) prémie (§ 1 odst. 2),

c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,

d) hodnota naturálních požitků (§ 1 odst. 3),

e) mimořádné odměny vyplacené v souvislosti s pracovní činností družstevníka,

f) náhrady za ušlou pracovní odměnu.

§ 38

(1) Průměrnou měsíční pracovní odměnou je měsíční průměr pracovních odměn, kterých družstevník (družstevnice) dosáhl

a) za posledních 10 kalendářních let před vznikem nároku na důchod, nebo

b) za posledních 5 kalendářních let před vznikem nároku na důchod, nebo

c) za posledních 10 kalendářních let před dovršením věku 60 let, nebo

d) za posledních 5 kalendářních let před dovršením věku 60 let, a to podle toho, co je pro družstevníka příznivější.

(2) Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do družstva důchodově zabezpečen (zaopatřen) z činnosti v pracovním poměru nebo jako člen výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se stanoví z pracovních odměn a z hrubých výdělků (služebních příjmů) z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod nebo před dovršením 60. roku věku, pokud doba, za kterou tyto hrubé výdělky (služební příjmy) byly získány, spadá do období těchto posledních 10, popřípadě 5 let. Jde-li o družstevníka činného v družstvu s odměňováním podle pracovních jednotek, stanoví se průměrná měsíční pracovní odměna též z hodnoty naturálních požitků (§ 1 odst. 3).

(3) Za hrubý výdělek se pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny družstevníka považuje veškerý hrubý příjem z činnosti v pracovním poměru v rozsahu stanoveném předpisy o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

(4) Byl-li družstevník v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod důchodově pojištěn též jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, považuje se doba tohoto důchodového pojištění za dobu náhradní.

(5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) platí i tehdy, jestliže družstevník dosáhl uvedeného věku před 1. dubnem 1962 a nevznikl mu nárok na důchod před tímto dnem.

§ 39

Jestliže se družstevník stal účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) poprvé v období 10 (5) kalendářních let před vznikem nároku na důchod, vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna z pracovních odměn (z hrubých výdělků, ze služebních příjmů) dosažených jen za kalendářní léta po vzniku důchodového zabezpečení.

§ 40

(1) Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti
Nehledí-li se k těmto dobám pracovní činnosti, nepřihlíží se ani k pracovním odměnám (hrubým výdělkům, služebním příjmům) za ně dosaženým.

a) v kalendářním roce, v němž družstevník začal pracovat,

b) v kalendářním roce, v němž družstevníku vznikl nárok na důchod, popřípadě v němž dosáhl věku 60 let.

(2) Je-li kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna za celou dobu pracovní činnosti a z pracovních odměn (z hrubých výdělků, služebních příjmů) za ni dosažených; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, v němž se stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření).

§ 41

Do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, se zahrnují také období, v nichž družstevník neměl žádnou pracovní odměnu ani výdělek; nezahrnují se však do ní

a) náhradní doby (§ 32 odst. 2 zákona),

b) doby, po které družstevník pobíral invalidní důchod,

c) doby, po které byla pracovní činnost přerušena z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem podle § 34 odst. 2 zákona, a

d) u družstevníka činného v družstvu, které není družstvem s vyšší úrovní hospodaření, též doba uznané pracovní neschopnosti.

§ 41a

Odborníci a přední pracovníci
(k § 37 odst. 2 zákona)

(1) Odbornými pracovníky v jednotných zemědělských družstvech jsou předseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom (účetní), vedoucí dílen, vedoucí výrobních úseků, vedoucí komplexních mechanizačních brigád a čet, vedoucí výrobních skupin, vedoucí chovů, vedoucí stavební skupiny, vedoucí přidružené výroby, skladník, zemědělec mechanizátor (traktorista, kombajnér, řidič), meliorační technik a inseminační technik.

(2) Za předního pracovníka může okresní národní výbor k návrhu sociální komise družstva projednanému na členské schůzi uznat pracovníka, který dosahuje soustavně ve své práci mimořádně dobrých výsledků.

§ 42

(1) Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil, jimž se neposkytuje starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod, posuzuje se doba jejich důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) jako doba důchodového zabezpečení družstevníků; to platí též, vstoupila-li nebo vstoupí-li do družstva osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, bylo-li za celou dobu trvání jejich dosavadního důchodového pojištění zaplaceno pojistné.

(2) Náhradní doby započitatelné podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započítávají pro vznik nároku na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevníků; jestliže však družstevník byl pracovníkem v pracovním poměru alespoň po dobu 1 roku, započte se náhradní doba jako doba činnosti v pracovním poměru. Doba vojenské služby před 1. říjnem 1948, doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách a doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody (§ 32 odst. 2 zákona) se započítávají i pro výši nároků.

(3) Nesplňuje-li družstevník, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru nebo členem výrobního družstva nebo příslušníkem ozbrojených sil, podmínky stanovené v § 43 anebo není-li úprava nároků družstevníka, který splňuje podmínky stanovené v tomto paragrafu, příznivější než úprava podle předpisů platných pro ostatní družstevníky, zvyšuje se základní výměra starobního nebo invalidního důchodu družstevníka z důchodového zabezpečení družstevníků za každý rok důchodového zabezpečení zaměstnanců o 2 %, 1,5 % nebo 1 % základní výměry důchodu podle toho, ve které pracovní kategorii byl družstevník činný.

§ 43

(1) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let, byl poté vyslán okresním národním výborem do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu ke kádrovému posílení družstva, a plní v družstvu své poslání podle zjištění okresního národního výboru, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; přitom nesmí být důchod vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činila dvanáctina průměrného ročního výdělku vypočteného ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Činnost v družstvu se posuzuje pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců jako činnost ve III. pracovní kategorii.

(2) Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a vstoupil poté bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro doosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; jinak platí i zde ustanovení odstavce 1 o výši průměrné měsíční pracovní odměny a o hodnocení činnosti v družstvu pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(3) Vstoupil-li nebo vstoupí-li bezprostředně do družstva pracovník v pracovním poměru, který získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a jde-li o nárok na starobní důchod, alespoň 10 let, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro něho příznivější; přitom se průměrný roční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl za posledních 10 popřípadě 5 let před vznikem nároku na důchod.

(4) Za bezprostřední vstup do družstva se považuje, jestliže pracovník v pracovním poměru vstoupil do družstva do tří měsíců od skončení činnosti v pracovním poměru. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též, jestliže se pracovník v pracovním poměru stal jednotlivě hospodařícím rolníkem jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté vstoupil do družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně též o nárocích družstevníků, kteří byli před vstupem do družstva členy výrobních družstev nebo příslušníky ozbrojených sil; neplatí však pro družstevníky, kterým vznikl a trvá nárok na starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod z činnosti před vstupem do družstva.

§ 44

Nároky družstevníků, kteří byli osobami samostatně hospodařícími nebo spolupracujícími členy rodiny
Nároky družstevníka, který byl před vstupem do družstva důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, se posuzují podle předpisů platných pro družstevníky.

Oddíl 5

§ 45

Příspěvek na úhradu nákladů
(K § 74 zákona)

(1) Za peněžní pracovní odměny se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu sociálního zabezpečení veškeré peněžní pracovní odměny družstevníků poskytované jim družstvem; za peněžní pracovní odměny se nepovažují peněžní náhrady za nevydané naturálie.

(2) Družstvo je povinno samo vypočítat příspěvek z úhrnu peněžních pracovních odměn za kalendářní měsíc, za který se vyplácejí peněžní pracovní odměny a jde-li o doplatky peněžních pracovních odměn, za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(3) Příspěvek je splatný vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu peněžních pracovních odměn od pobočky Státní banky československé za každé výplatní období.

(4) Družstvo odečte od příspěvku vypočteného podle předchozích odstavců, popřípadě zvýšeného o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplácených ze státních prostředků za uplynulé výplatní období. Na zbývající částku příspěvku včetně náhrad přeplacených dávek vydá družstvo převodní příkaz k převodu této částky ze svého běžného účtu u pobočky Státní banky československé na příjmový účet okresního národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období vyšší než příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců, vydá družstvo převodní příkaz k převodu rozdílu z provozního účtu okresního národního výboru na svůj běžný účet u pobočky Státní banky československé.

(5) Družstvo vyhotoví vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předloží je pobočce Státní banky československé spolu s převodním příkazem k převodu příspěvku včetně náhrad nebo k výběru prostředků na peněžité dávky (odstavec 4).

(6) Splátky příspěvku odvádí družstvo současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny. Pobočka Státní banky československé neuvolní prostředky na výplatu peněžních pracovních odměn družstevníků, jestliže družstvo nepředložilo převodní příkaz na úhradu příspěvku na příjmový účet okresního národního výboru, nebo převodní příkaz na výběr prostředků z provozního účtu okresního národního výboru a jestliže nepředložilo vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek.

(7) Splatný příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků má na běžném účtě družstva u Státní banky československé přednostní pořadí.

Oddíl 6

§ 46

(1) Okresní národní výbor přenese rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na sociální komisi družstva po předchozím vyjádření místního národního výboru v sídle družstva.

(2) Pokud nejsou vytvořeny předpoklady k přenesení rozhodování podle odstavce 1 na sociální komisi družstva, může okresní národní výbor přenést toto rozhodování na místní národní výbor, a to zpravidla na místní národní výbor v sídle družstva; i v tomto případě připravuje podklady pro rozhodnutí místního národního výboru a provádí výplatu dávek družstvo.

§ 47

Sociální komise družstva je tří až pětičlenná. Počet členů komise stanoví a členy, jakož i předsedu komise z členů představenstva družstva volí členská schůze družstevníků. Tajemníkem komise je ekonom (účetní) družstva. K jednání o věcech sociálního zabezpečení družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce místního národního výboru.

§ 48

(1) Sociální komise družstva rozhoduje, pokud byla na ni přenesena působnost podle § 46 odst. 1:

a) o nemocenském,

b) o podpoře při ošetřování člena rodiny,

c) o pohřebném,

d) o peněžité pomoci v mateřství,

e) o podpoře při narození dítěte,

f) o přídavcích na děti.

(2) Sociální komise družstva

a) podává okresnímu národnímu výboru návrhy pro účely důchodového zabezpečení na zápočet kalendářního roku, v němž družstevník nesplnil pracovní úvazek (§ 32 odst. 4 zákona), a návrhy na poskytnutí lázeňské péče,

b) sleduje vývoj nemocnosti a pečuje o to, aby dávek sociálního zabezpečení nebylo zneužíváno,

c) vyjadřuje se k žádostem družstevníků (jejich rodinných příslušníků) o dávky a služby, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo Státní úřad sociálního zabezpečení,

d) dbá o řádné a včasné vyúčtování výdajů na dávky, které jsou uhražovány ze státních prostředků a o řádné a včasné odvádění příspěvku na sociální zabezpečení,

e) kontroluje, zda sociální a zdravotnická zařízení družstva plní řádně své poslání.

(3) Při plnění těchto úkolů vykonává sociální komise družstva působnost orgánu sociálního zabezpečení.

§ 49

Působnost místního národního výboru

(1) Místní národní výbor zejména

a) poskytuje družstvům pomoc při plnění úkolů sociálního zabezpečení,

b) kontroluje ve spolupráci s okresním národním výborem správnost poskytování peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a správnost evidenčních podkladů pro účely sociálního zabezpečení a účetních dokladů o prováděných výplatách dávek sociálního zabezpečení,

c) rozhoduje o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a o dávkách a službách sociální péče, pokud rozhodování o těchto dávkách a službách bylo na něj přeneseno,

d) vysílá k jednání komise družstva, pokud projednává věci sociálního zabezpečení družstevních rolníků, předsedu komise sociálního zabezpečení nebo jiného jejího člena, který není členem družstva.

(2) Místní národní výbor přibírá k jednání o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ekonoma (účetního) družstva.

§ 50

Působnost okresního národního výboru
Okresní národní výbor při plnění svých úkolů na úseku sociálního zabezpečení družstevních rolníků zejména

a) pomáhá družstvům a jejich sociálním komisím při provádění sociálního zabezpečení především tím, že pro ně organizuje školení, instruktáže, že zajišťuje výměnu zkušeností a pod.,

b) kontroluje činnost sociální komise družstva ve věcech sociálního zabezpečení, správnost evidenčních podkladů pro stanovení dávek, jakož i účetní a statistickou evidenci družstev pro účely sociálního zabezpečení družstevníků,

c) rozhoduje ve sporných otázkách o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevníků, o povinnosti družstva nahradit dávky (hodnotu služeb), jež byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši (§ 81 odst. 3 zákona) a o odvoláních proti rozhodnutím sociálních komisí družstev o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte,

d) schvaluje rozhodnutí sociální komise družstva o přeplatku na dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte (§ 60 odst. 2 zákona),

e) zaujímá stanovisko v případech, v nichž ekonom (účetní) družstva neprovede rozhodnutí o dávce proto, že není v souladu se zákonem.

§ 52

Administrativa

(1) Družstva vedou

1. evidenci o družstevnících, která musí obsahovat zejména tyto údaje:

a) jméno, příjmení, data a místo narození a rodné číslo;

b) přesná data vzniku a zániku sociálního zabezpečení a dobu, od kdy se družstevník stal poživatelem důchodu, kterého a jaká je jeho výše;

c) úhrnnou výši pracovní odměny, rozsah splnění pracovního úvazku (počet pracovních dní, výkonových norem, pracovních jednotek), popřípadě důvody, pro které jeho nesplnění sociální komise družstva omluvila či nikoliv;

d) údaje potřebné k určení výše dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dobu pracovní neschopnosti pro nemoc (úraz) nebo mateřství;

e) druh a výši vyplácených dávek zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a povolení lázeňské péče jednotlivým družstevníkům;

f) dobu vojenské služby;

g) jméno a příjmení a data narození nezaopatřených dětí, na něž se poskytují přídavky na děti;

h) neomluvené pracovní dny (směny);

2. statistickou evidenci.

(2) Družstevník je povinen sdělit družstvu údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

(3) Administrativní práce spojené s prováděním sociálního zabezpečení zajišťuje ekonom (účetní) družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.

Oddíl 7

§ 53

Uplatnění nároku na peněžité dávky zabezpečení v nemoci

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí podle předpisů ministerstva zdravotnictví.^**) Pro výplatu nemocenského za určité období je mimo to třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

(2) Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem podle předpisů ministerstva zdravotnictví na zvláštním tiskopise. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

(4) Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o úmrtí.

§ 54

Uplatnění nároku na dávky zabezpečení matky a dítěte

(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje družstevnice způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(2) Nárok na podporu při narození dítěte uplatňuje družstevnice, popřípadě rodinná příslušnice družstevníka předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o narození dítěte.

(3) Nárok na přídavky na děti uplatňuje družstevník na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí osvědčit doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

§ 55

Zahájení řízení o dávce

(1) Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

(2) Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

(3) Ekonom (účetní) družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

§ 56

Jednání sociální komise

(1) Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

(2) Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí družstva slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

(3) Sociální komise družstva jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem (účetním) družstva. Ekonom (účetní) učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom (účetní) zato, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [§ 50 písm. e)].

(4) Vyhoví-li sociální komise družstva žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje. Jestliže sociální komise družstva dávku nepřizná vůbec nebo v žádaném rozsahu, nebo jestliže dávku odejme, sníží její výši nebo zastaví její výplatu, anebo rozhodne o povinnosti vrátit družstvu neprávem poskytnutou dávku nebo její část, vydá sociální komise družstva vždy písemné rozhodnutí.

(5) Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise družstva znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom (účetní) zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom (účetní) nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.

(6) O jednání sociální komise družstva vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

(7) Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom (účetní) družstva. Podpisuje je předseda sociální komise družstva a ekonom (účetní).

§ 57

Výplata dávek

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom (účetní) družstva.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být v tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžní dávky se vyplácejí běžně.

(3) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti. Nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

(4) Doklady a písemnosti účetní evidence vedené družstvem o sociálním zabezpečení družstevníků se považují za účetní doklady, pro jejichž ukládání a úschovu platí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.

§ 58

Opravné řízení

(1) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí, snížení nebo zastavení výplaty dávky (§ 46) nemá odkladný účinek.

(2) Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a nebylo-li vyhotoveno písemné rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení u sociální komise družstva.

(3) Nevyhoví-li sociální komise družstva sama odvolání v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je bez průtahu k rozhodnutí okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla družstva.

(4) Rozhodnutí o odvolání se vydává písemně; doručuje se odvolateli a sociální komisi družstva, která ve věci rozhodovala.

§ 59

(1) Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.

(2) Ekonom (účetní) družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom (účetní) za to, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom (účetní) je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [§ 50 písm. e)].

Oddíl 8

§ 60

Osobní rozsah
Ustanovení tohoto oddílu se vztahují

a) na žadatele o dávky důchodového zabezpečení nebo o dávky (služby) sociální péče podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, na důchodce, kterým byl přiznán důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, a na rodinné příslušníky těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (dále jen „posudková komise“),

b) na průvodce osob uvedených pod písm. a), uzná-li vyšetřující lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise,

c) na zákonné zástupce mladistvých s těžkými zdravotními vadami, jestliže doprovázejí tyto mladistvé na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

§ 61

(1) Osobám uvedeným v § 60 náleží náhrada jízdních výdajů při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvolány, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než 2 km.

(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže osoba uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musila nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohla včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

(3) Měla-li oprávněná osoba možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jí náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného jí nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li vyšetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřované osoby nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy.^*)

(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen tehdy, jsou-li tyto výdaje prokázány.

§ 62

Stravné a nocležné

(1) Denní stravné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže řízení v místě mimo jejich bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin	částkou 5 Kčs,
více než 10, avšak nejvíce 14 hodin	částkou 8 Kčs,
více než 14 hodin	částkou 14 Kčs.

(2) Nocležné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob by se nemohly vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

§ 63

Náhrada jiných nutných výdajů
Jiné nutné výdaje, které měly osoby uvedené v § 60 v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byly předvolány (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

§ 64

Náhrada ušlé pracovní odměny

(1) Družstevníkům, kteří se v řízení o dávkách důchodového zabezpečení nebo o dávkách (službách) sociální péče na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim z této příčiny ušla pracovní odměna, její náhrada.

(2) Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši poměrné části základní odměny družstevníka, vyplacené v předchozím zúčtovacím období za vykonanou práci v družstvu.

(3) Náhrada ušlé pracovní odměny nenáleží za dobu, za kterou družstevníku náleží nebo bylo vyplaceno nemocenské nebo byla nebo bude nahražena ušlá pracovní odměna (podpora) družstvem.

(4) Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši a za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 také družstevníkům, kteří jako průvodci provázejí osoby, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li vyšetřující lékař, že předvolaná osoba se nemohla dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

(5) Nárok na náhradu ušlé pracovní odměny lze uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením vydaným sociální komisí družstva, které obsahuje všechny údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlé pracovní odměny a její výše.

§ 65

Nárok na náhrady podle tohoto oddílu lze uplatnit u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor je také příslušný rozhodnout o její náhradě a provést její výplatu.

Oddíl 9

§ 66

Ustanovení této vyhlášky platná pro družstevníky platí též pro osoby pracující trvale v jednotném zemědělském družstvu, které nejsou jeho členy ani nejsou v pracovním poměru k družstvu (§ 91 zákona).

Oddíl 10

§ 67

Příklady:

(1) Vznikla-li dočasná neschopnost člena družstva k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz před 1. dubnem 1962 a trvá-li nepřetržitě i po tomto dni, posuzuje se nárok na nemocenské tak, jako by zákon platil již v době vzniku této neschopnosti, avšak výplata nemocenského započne nejdříve až ode dne 1. dubna 1962; to platí též o podpoře při ošetřování člena rodiny.

(2) Vznikla-li dočasná neschopnost člena družstva k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz přede dnem, k němuž bylo uznáno družstvo za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, a trvá-li i po tomto dni, posuzuje se nárok na nemocenské tak, jako by zákon platil již v době vzniku této neschopnosti a družstvo bylo v tento den družstvem s vyšší úrovní hospodaření, avšak výplata nemocenského započne až dnem, k němuž bylo uznáno družstvo za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, nejdříve však od 1. dubna 1962; to platí též o podpoře při ošetřování člena rodiny.

(3) Porodila-li družstevnice před 1. dubnem 1962, posuzuje se její nárok na peněžitou pomoc v mateřství tak, jako by zákon již platil v době porodu, pokud již přede dnem účinnosti zákona neuplynulo více než 14 týdnů po dni porodu; výplata peněžité pomoci v mateřství započne však nejdříve až ode dne 1. dubna 1962.

1. Dočasná neschopnost člena družstva s vyšší úrovní hospodaření k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz vznikla dne 10. února 1962 a trvá i po 31. březnu 1962. Člen družstva byl v družstvu nepřetržitě činný 6 let. Od 1. dubna 1962 obdrží ze státních prostředků nemocenské ve výši 80 % průměrné denní pracovní odměny. Průměrná denní pracovní odměna se vypočítá z příjmu z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před 10. únorem 1962. Do jednoroční podpůrčí doby, po kterou je nárok na nemocenské, se započítává i doba od 10. února do 31. března 1962 bez ohledu na to, zda a v jaké výši dostával člen družstva nemocenské v této době od družstva.

2. Družstevnice porodila dne 11. března 1962. Před tímto dnem byla v družstvu v posledních dvou letech před porodem činna způsobem zakládajícím sociální zabezpečení po dobu delší než 270 dní. Peněžitá pomoc v mateřství náleží podle zákona ode dne porodu po dobu 14 týdnů. Poněvadž od 11. března uplynuly do počátku platnosti zákona (1. dubna 1962) tři týdny, počne se vyplácet peněžitá pomoc v mateřství ze státních prostředků od 1. dubna 1962 po dobu 11 týdnů bez ohledu na to, zda a v jaké výši družstevnice obdržela peněžitou pomoc v mateřství od družstva v době před 1. dubnem 1962.

3. Dočasná neschopnost člena družstva, který je činný 11 let v některém z ostatních družstev, vznikla 5. února 1962 a trvá nepřetržitě i přes 1. duben 1962. Družstvo bylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření od 1. dubna 1962. Od tohoto dne obdrží člen družstva ze státních prostředků nemocenské ve výši 80 % průměrné denní pracovní odměny. Do jednoroční podpůrčí doby, po kterou je nárok na nemocenské, se započítá doba od 5. února do 31. března 1962 bez ohledu na to, zda a v jaké výši dostával člen družstva nemocenské v této době od družstva. Průměrná denní pracovní odměna se vypočítá z příjmu z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před 5. únorem 1962.

§ 68

Naturální požitky se oceňují stejně jako v § 1 odst. 3 i za dobu před počátkem účinnosti této vyhlášky.

§ 69

(1) Vyhláška č. 63/1960 Sb., kterou se upravuje rozhodování o některých dalších dávkách důchodového zabezpečení (pojištění) národními výbory jihomoravského kraje, se považuje za vydanou podle zákona.

(2) Zrušují se:

1. ustanovení § 5 a 6 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 77/1957 Ú. l., o zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění),

2. § 3 a 10 vyhlášky č. 205/1957 Ú. l., o zhodnocení nároků příslušníků ozbrojených sil ze sociálního zaopatření při přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění).

§ 70

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1962.

Příloha k vyhlášce č. 33/1962 Sb.
Doporučení
jednotného postupu při hospodaření s prostředky sociálního fondu jednotných zemědělských družstev
Novou úpravou sociálního zabezpečení družstevních rolníků přejímá stát v širším rozsahu než dosud péči o družstevníky a jejich rodiny, pokud jde o preventivní a léčebnou péči, zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení. Tím se však nesnižuje význam sociálního fondu, který i po nové úpravě zůstává výrazem družstevní solidarity a plní významnou funkci při uspokojování sociálních potřeb družstevníků a jejich rodin.
Správné užívání prostředků sociálního fondu je jedním ze základních předpokladů pro upevňování členské základny družstva. Družstevník, který je se svojí rodinu plně zabezpečen, není odváděn od plnění povinností, vyplývajících ze stanov a pracovního řádu družstva, což příznivě ovlivňuje jeho pracovní morálku. Proto se družstvo - jako řádný hospodář - stará o to, aby družstevníkům byly ze sociálních fondů vypláceny podpory a příspěvky ve všech případech, kdy toho jejich sociální situace vyžaduje.
Pro jednotné hospodaření se sociálními fondy jednotných zemědělských družstev vydává předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení a ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství toto doporučení:
Náměstek ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství:
Mestek v. r.
Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Erban v. r.

Článek 1

1. Družstva oddělí každoročně do sociálního fondu potřebnou částku, a to

a) na úhradu příspěvku na sociální zabezpečení podle Zásad pro placení a vyúčtování příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků,^*)

b) k zajištění sociálních potřeb družstevníků a jejich rodin nejméně 1 % celkových peněžních výnosů a potřebnou část naturálií,

2. Prostředků sociálního fondu, které zbudou po zaplacení příspěvku na sociální zabezpečení družstevníků, použije družstvo k zajištění ostatních sociálních potřeb družstevníků podle zásad dále uvedených.

Článek 2
Peněžních prostředků sociálního fondu - po úhradě příspěvku družstva na sociální zabezpečení družstevníků - se použije na:

1. doplnění přídavků na děti,

2. nemocenské,

3. příspěvek rodině družstevníka po dobu výkonu jeho vojenského cvičení,

4. příspěvek k nízkým důchodům družstevníků,

5. příspěvek na výstavbu a provoz jeslí a mateřských škol,

6. příspěvek na výstavbu jiných zařízení sociální péče,

7. příspěvek na společné stravování družstevníků,

8. podporu družstevníkům v sociálně odůvodněných naléhavých případech,

9. jinou pomoc.

Článek 3

I. Dávky, příspěvky a podpory uvedené v článku 2 se poskytují za těchto podmínek:

1. Doplnění přídavků na děti
Družstva, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření a nesplnila vlastním zaviněním státní plán nákupu zemědělských výrobků (§ 27 odst. 2 zákona) doplňují každý měsíc z prostředků sociálního fondu přídavky na děti poskytované ze státních prostředků nejvýše do částek, které jsou poskytovány v družstvech s vyšší úrovní hospodaření. Částky určené na doplnění přídavků na děti mají být po celý rok stejné a mají být určeny s ohledem na peněžní situaci sociálního fondu.

2. Nemocenské
Nemocenské může být poskytnuto, jen bylo-li předloženo hlášení o pracovní neschopnosti, vydané družstevníku příslušným lékařem, popřípadě lékařskou poradní komisí, podle předpisů ministerstva zdravotnictví o způsobu potvrzování pracovní neschopnosti.

a) Členům družstev s vyšší úrovní hospodaření, kteří mají nárok na nemocenské podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se vyplácí ze sociálního fondu nemocenské za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz.
Výše nemocenského je stanovena zákonem a odstupňována podle délky nepřerušené činnosti v témže družstvu příslušným procentem z průměru denní pracovní odměny zjištěné za posledních 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících vzniku pracovní neschopnosti, a činí: při nepřerušené činnosti do 1 roku - 60 %, nad 1 rok do 5 let - 70 % a nad 5 let - 80 % z průměrné denní pracovní odměny; za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí při nepřerušené činnosti do 1 roku - 50 %, nad 1 rok do 5 let - 60 %, nad 5 let - 65 % z průměrné denní pracovní odměny. Jak se určuje průměrná denní pracovní odměna, stanoví zákon a prováděcí vyhláška k němu. Do nepřerušené doby činnosti v témže družstvu se započítává i činnost v jiném družstvu nebo v pracovním poměru, jestliže družstevník nejpozději do 6 týdnů po jejich skončení začal pracovat v družstvu.

b) Ostatním družstevníkům se může poskytovat nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti do jejího skončení nebo do dne uznání invalidity (částečné invalidity) nebo do přiznání invalidního (částečného invalidního) důchodu, nejdéle však po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti.
Nemocenské se poskytuje nejvýše do částek stanovených v zákoně o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. Při výpočtu nemocenského se postupuje obdobně jako u členů družstev s vyšší úrovní hospodaření; průměrná denní pracovní odměna, podle které se stanoví výše nemocenského, se zjišťuje ze základních odměn a prémií, které byly družstevníku zúčtovány za posledních 12 kalendářních měsíců včetně hodnoty naturálních požitků oceněných jednotně částkou 1500 Kčs ročně.
Nemůže-li družstevník pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, poskytuje se mu za podmínek stanovených zákonem podpora při ošetřování člena rodiny ve výši nemocenského.

3. Příspěvek rodině družstevníka po dobu jeho vojenského cvičení^*)
Příspěvek se poskytuje:

a) při pevném peněžním odměňování ve výši jedno- až dvojnásobku základní denní odměny družstevníka stanovené pro první třídu;

b) při odměňování podle pracovních jednotek částkou v hodnotě 1 až 2 pracovních jednotek.

4. Příspěvek k nízkým důchodům družstevníků
Příspěvek může být přiznán jako pravidelný přídavek, jehož výše se stanoví individuálně podle povahy konkrétního případu. Při stanovení výše příspěvku je třeba přihlížet k pracovním zásluhám důchodce a jeho rodinným a sociálním poměrům.

5. Příspěvek na výstavbu a provoz jeslí a mateřských škol
Příspěvek se může poskytnout podle potřeb a možností družstva.

6. Příspěvek na výstavbu jiných zařízení sociální péče
Příspěvek se může poskytnout podle potřeb a možností družstva.

7. Příspěvek na společné stravování družstevníků
Příspěvek mohou poskytovat družstva družstevníkům stravujícím se v zařízeních společného stravování mimo družstvo, a to nejvýše v rozsahu platném pro pracovníky v pracovním poměru.

8. Podpora v sociálně odůvodněných naléhavých případech
Družstvo může poskytnout družstevníkům, ocitne-li se družstevník nebo jeho rodina nezaviněně ve finanční tísni, podporu. Podpora má být přiměřená celkovým hospodářským, zdravotním a rodinným poměrům družstevníka.

II. Při určování výše dávek, příspěvků, podpor nebo jiných druhů pomoci přihlíží družstvo k celkové výši prostředků sociálního fondu. Pokud není v předpisech o sociálním zabezpečení družstevních rolníků stanoveno jinak, dodržuje družstvo zásadu, aby ze sociálního fondu neposkytovalo opakující se peněžní podpory ve vyšší výměře ani po delší dobu, než se poskytují zákonné dávky ze sociálního zabezpečení, které sledují obdobný účel.

Článek 4
Naturální podpory ze sociálního fondu se poskytují zejména důchodcům a výměnkářům, jestliže se ten, kdo má výměnek poskytovat, stal členem družstva. Podpory se poskytují v rozsahu nepřesahujícím odůvodněné osobní potřeby rodiny důchodce, popřípadě výměnkáře.

Článek 5
O poskytování dávek, příspěvků a podpor ze sociálního fondu rozhoduje sociální komise družstva.

Článek 6
Přídavky na děti za měsíc březen 1962 vyplatí družstva ze sociálního fondu nejpozději do konce dubna 1962, pokud je nevyplatila již dříve.