Vyhláška ministerstev národní obrany a vnitra a státního úřadu sociálního zabezpečení o zhodnocení nároků příslušníků ozbrojených sil ze sociálního zaopatření při přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění).

(1) Tato vyhláška upravuje nároky
při jejich přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění).

(2) Přestupem do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění) se pro účely této vyhlášky rozumí,

(3) Za přestup se považuje též, byl-li příslušník ozbrojených sil propuštěn z vojenské služby bez nároku na důchod nebo s nárokem na důchod, kterého později pozbyl, i když nevstoupil do zaměstnání, s nímž je spojeno důchodové zabezpečení zaměstnanců, ani nenastoupil pracovní činnost, s níž je spojeno důchodové pojištění, a požádal o vyměření důchodu podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců (důchodovém pojištění); to platí též, jestliže o tento důchod požádali pozůstalí po uvedeném příslušníku niku ozbrojených sil.

(1) Přestoupil-li příslušník ozbrojených sil (poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil) do důchodového zabezpečení zaměstnanců, posuzují se

(2) Poživatel výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který se stal zaměstnancem, může požádat aby mu místo dosavadního důchodu byl poskytován důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, splňuje-li podmínky pro poskytování takového důchodu a trvalo-li zaměstnání v pracovním poměru aspoň dva roky; trvání zaměstnání aspoň po dobu dvou let se nevyžaduje, jde-li o nárok na důchod vzniklý pro následky pracovního úrazu. Učiní-li tak, vyměří se mu důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců za celou dobu jeho zaměstnání, čítajíc v to i dobu uvedenou v odstavci 1, a v rozsahu v něm stanoveném. Důchod se přizná prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo státnímu úřadu sociálního zabezpečení sdělení poživatele důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, že se rozhodl pro důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců; nárok na důchod, poskytovaný podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, tímto dnem trvale zaniká. Rozhodne-li se poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil pro ponechání svého dosavadního důchodu, nenáleží mu důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně, je-li poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který se stal zaměstnancem, též poživatelem důchodu stanoveného podle předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců platných před 1. lednem 1957.

(4) O důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců mohou požádat též pozůstalí po poživateli výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který se stal zaměstnancem. Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně.

(5) Pro poživatele důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který nepožádá o důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců, neplatí ustanovení zákona č. 55/1956 Sb. o zvýšení starobního důchodu pracujících důchodců (§ 11) a o zvýšení invalidního důchodu pracujících důchodců (§ 15).

(6) Započitatelnými dobami jsou:

(7) Za hrubý výdělek, podle něhož se stanoví průměrný roční výdělek v důchodovém zabezpečení zaměstnanců (§ 8 odst. 2 zákona č. 55/1956 Sb.), se v době, která se zhodnocuje podle této vyhlášky, považuje hrubý služební příjem příslušníka ozbrojených sil. Byl-li příslušník ozbrojených sil poživatelem důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, považuje se za jeho průměrný roční výdělek důchodový základ, z něhož mu byl tento důchod vyměřen, nejvýše však částka 36.000 Kčs ročně, je-li důchodový základ výhodnější než průměrný roční výdělek stanovený podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců za rozhodnou dobu (§ 8 zákona č. 55/1956 Sb.) a příslušník ozbrojených sil o to požádá (§ 11 odst. 2 zákona č. 33/1957 Sb.).

(1) Přestoupil-li do důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením (dále jen „družstvo”) příslušník ozbrojených sil, posuzuje se doba, která se započítává příslušníku ozbrojených sil podle § 2 odst. 1 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, jako doba pojištění na důchod, který si zvolil ke dni vzniku tohoto důchodového pojištění.

(2) Získal-li člen jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením (dále jen „družstevník”), který byl bezprostředně před vstupem do družstva příslušníkem ozbrojených sil, po zhodnocení provedeném podle § 2 odst. 1 dobu potřebnou pro nárok na starobní (invalidní) důchod a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání (§ 7 zákona č. 55/1956 Sb.), posuzuje se jeho nárok na starobní (invalidní) důchod do dvou let od propuštění z vojenské služby podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců; přitom platí ustanovení § 2 odst. 7 obdobně. Starobní nebo invalidní důchod z důchodového pojištění družstevníků, na nějž vznikl nárok družstevníku uvedenému v předchozí větě do pěti let od přestupu, nesmí být nižší než důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců, který by náležel ke dni přestupu; přitom se důchod, který by náležel podle předchozího ustanovení, zvyšuje za každý rok práce v družstvu o 1 % důchodu, na který byl družstevník pojištěn. Jestliže nárok na důchod vznikl až po uplynutí pěti let od vzniku družstevního pojištění, náleží družstevníku uvedenému v první větě důchod z důchodového pojištění družstevníků zvýšený o polovinu důchodu, který by mu náležel podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu; byl-li však družstevník po celou dobu trvání svého důchodového pojištění pojištěn na důchod 440 Kčs měsíčně, nesmí být jeho důchod podle předchozího ustanovení nižší, než je důchod, který by mu náležel podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu.

(1) Přestoupil-li příslušník ozbrojených sil do důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, posuzuje se doba, která se započítává příslušníku ozbrojených sil podle § 2 odst. 1 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

(2) Získala-li osoba samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činná), která byla bezprostředně před započetím samostatné výdělečné činnosti příslušníkem ozbrojených sil, po zhodnocení provedeném podle § 2 odst. 1 dobu potřebnou pro nárok na starobní (invalidní) důchod a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání (§ 7 zákona č. 55/1956 Sb.), posuzuje se její nárok na starobní (invalidní) důchod do dvou let od propuštění z vojenské služby podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců; přitom platí ustanovení § 2 odst. 7 obdobně.

(3) Za podklad, podle něhož se stanoví průměrný roční vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, se považuje za dobu vojenské služby hrubý služební příjem příslušníka ozbrojených sil.

(1) Předcházelo-li služebnímu poměru příslušníka ozbrojených sil zaměstnání, s nímž je spojeno důchodové zabezpečení zaměstnanců, nebo pracovní činnost, s níž je spojeno důchodové pojištění, a uplynulo-li ode dne skončení zaměstnání (pracovní činnosti) do dne vzniku poměru příslušníka ozbrojených sil více než pět let, započítává se po přestupu doba zaměstnání (pracovní činnosti) před vznikem služebního poměru příslušníka ozbrojených sil, jen jsou-li splněny podmínky § 7 zákona č. 55/1956 Sb.; přitom se doba služebního poměru příslušníka ozbrojených sil hodnotí vždy jako doba zaměstnání v pracovním poměru.

(2) Doba zaměstnání (pracovní činnosti) před 1. lednem 1957 se započítává bez ohledu na přerušení, jestliže zaměstnání (pracovní činnost) trvalo ke dni 1. ledna 1957.

(1) Kde se v této vyhlášce mluví o osobách samostatně hospodařících, rozumí se jimi též členové jednotných zemědělských družstev pro společné obdělávání půdy (I. a II. typu) a spolupracující členové rodin.

(2) Ustanovení platná pro posouzení nároku na důchod osob, které přestoupily ze sociálního zaopatření příslušníků ozbrojených sil do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění), platí též pro posouzení nároků pozůstalých po těchto osobách.

(1) Splňuje-li poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil podmínky pro nárok na důchod téhož druhu podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo členů výrobních družstev, náleží jen jeden důchod, a to vyšší nebo — použije-li takový poživatel důchodu práva volby (§ 21 odst. 3 zákona č. 33/1957 Sb.) — ten důchod, který si zvolí. Invalidní (částečný invalidní), starobní a výsluhový důchod se považují pro účely této vyhlášky za důchod téhož druhu.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na dva nebo několik důchodů různého druhu podle předpisů uvedených v odstavci 1, náleží důchod vyšší (nejvyšší) a z ostatních po jedné polovině.

(1) Orgány vojenské správy ministerstva vnitra oznámí na žádost orgánům sociálního zabezpečení okolnosti, jejichž znalosti je třeba k provádění této vyhlášky.

(2) Orgány sociálního zabezpečení oznámí orgánům vojenské správy a ministerstva vnitra, že byl přiznán důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění) poživateli důchodu ze sociálního zaopatření, a to ještě před započetím výplaty důchodu, aby mohla být výplata důchodu ze sociálního zaopatření včas zastavena.