(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami za použití zkušebních kyselin.

(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.

(3) U zboží z drahých kovů, které je pokoveno jiným drahým kovem, se nezjišťuje ryzost povrchové vrstvy drahých kovů, nýbrž se zkouší jádro.

(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.