Pracovní poměry příslušníků veřejných požárních útvarů
§ 1
Podmínky přijetí
§ 2
Pracovní poměr na zkoušku
§ 3
Vznik pracovního poměru
§ 4
Složení slibu
Po uplynutí zkušební doby složí příslušník veřejného požárního útvaru do rukou velitele útvaru tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a jejímu socialistickému zřízení, že budu své povinnosti plnit pilně a svědomitě, že budu poslušen rozkazů a nařízení svých velitelů, že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech a že při veškerém svém jednání budu mít na zřeteli jen zájmy služby“.
§ 5
Příbuzenství a jiné rodinné vztahy
§ 6
Dovolená na zotavenou, pracovní volno a úlevy ve službě
(1) Příslušníkem veřejného požárního útvaru se může stát československý občan, který:
(2) Tělesná a duševní způsobilost se zjišťuje lékařskou prohlídkou.
(3) Výjimku z předepsaného věku může v odůvodněných případech povolit okresní národní výbor.
(1) Příslušník veřejného požárního útvaru je nejprve přijat do pracovního poměru na zkoušku a to zpravidla na podkladě přijímací zkoušky; při nástupu práce musí být vhodným způsobem poučen o svých povinnostech, zejména o povinnosti zachovávat mlčenlivost (§ 18 zák. č. 18/1958 Sb.).
(2) Zkušební doba trvá 3 měsíce.
(1) Příslušníka veřejného požárního útvaru lze přijmout na volné funkční místo v rámci plánu práce pro veřejný požární útvar.
(2) Pracovní poměr vzniká na základě rozhodnutí okresního národního výboru dnem nastoupení práce.
(1) Osoby, jež jsou příbuzné nebo zešvagřené v přímé řadě vůbec, v řadě pobočné až do třetího stupně, dále manželé a osoby, jež jsou v poměru poručenském nebo osvojeneckém, nesmějí být zaměstnány tak, aby jedna byla přímo podřízena druhé nebo podléhala její kontrole.
(2) Uchazeči o přijetí k veřejnému požárnímu útvaru jsou povinni oznámit před přijetím příbuzenský nebo rodinný vztah uvedený v odstavci 1. Vznikne-li takový poměr nebo jiný rodinný vztah až po přijetí, je příslušník povinen tuto okolnost ihned oznámit.
(3) Vyžaduje-li toho zájem služby, může okresní národní výbor povolit z odstavce 1 výjimku.
(1) O dovolené na zotavenou platí obecné předpisy s přihlédnutím k organizaci služby.
(2) O rozsahu a podmínkách poskytování pracovního volna a úlev v práci platí tytéž předpisy jako pro zaměstnance, na něž se vztahuje zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.
§ 7
Pracovní doba
(1) Pracovní doba se řídí obecnými předpisy.
(2) Vyžaduje-li toho nutnost, je příslušník veřejného požárního útvaru povinen pracovat i mimo pravidelnou pracovní dobu. K zajištění výkonu požární služby může být pracovní doba příslušníka prodlužována nejvýše do 56 hodin týdně v měsíčním průměru. Pokud ve zcela výjimečných případech nařídí velitel v některých dnech prodloužení pracovní doby příslušníka a pracovní doba přesáhne v měsíčním průměru 56 hodin týdně, poskytne se příslušníku za každou odpracovanou hodinu nad tento průměr 1 hodina náhradního volna nebo odměna za práci přes čas.*)
§ 8
Vedlejší činnost
Placenou vedlejší činnost smí příslušník veřejného požárního útvaru vykonávat jen po předchozím povolení osobního úřadu po projednání s velitelem veřejného požárního útvaru. Udělené povolení je kdykoliv odvolatelné. Příslušník nesmí vykonávat žádnou vedlejší činnost, jež by mu překážela v řádném plnění jeho povinností, příčila se obecným zájmům nebo budila pochybnost o jeho nestranném a nezištném plnění úkolů.
§ 9
Povinnost k náhradě škody
(1) Způsobí-li příslušník veřejného požárního útvaru zaviněným porušením povinnosti státu škodu, je povinen ji nahradit.
(2) Podmínky a rozsah povinností k náhradě škody se řídí předpisy zákona č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody, způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru, popřípadě občanského zákoníka.
§ 10
Změna pracoviště
Příslušník veřejného požárního útvaru může být na svou žádost nebo ze služebních důvodů přeložen na jiné pracoviště v rámci útvaru. Při přeložení ze služebních důvodů se vezme podle možnosti zřetel k osobním poměrům příslušníka.
§ 12
Rozvázání pracovního poměru výpovědí
(1) Příslušník veřejného požárního útvaru může z vážných osobních důvodů pracovní poměr vypovědět. Přijetí výpovědi může být v obecném zájmu odepřeno do 15 dnů po jejím podání.
(2) Osobní úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr příslušníka:
(3) U příslušníků, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních příslušníků činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.
(4) U příslušníka, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti.
§ 13
Zrušení pracovního poměru bez výpovědi
Pracovní poměr příslušníka veřejného požárního útvaru se zruší bez výpovědi, dopustí-li se příslušník takového jednání, že ho nelze dále považovat za spolehlivého nebo že jeho neprodlené propuštění je v zájmu udržení pracovní kázně podle povahy věci nezbytně nutné.
§ 14
Rozvázání pracovního poměru dohodou
Dohodou mezi příslušníkem veřejného požárního útvaru a osobním úřadem může být pracovní poměr rozvázán bez dodržení výpovědní lhůty.
§ 15
Zproštění výkonu služby
§ 16
Spory z pracovního poměru
Spory z pracovního poměru příslušníků veřejných požárních útvarů se projednávají podle vyhlášky č. 184/1959 Ú. l., kterou se vydávají směrnice pro rozhodování pracovních sporů v závodech.
a) je spolehlivý a bezúhonný,
b) dosáhl 18. a nepřekročil 35. roku věku,
c) je tělesně a duševně způsobilý k provádění záchranných a hasebních prací a
d) má potřebnou politickou a odbornou způsobilost.
a) výpovědí,
b) zrušením bez výpovědi,
c) dohodou.
a) neosvědčí-li se během zkušební doby,
b) vyjde-li najevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,
c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,
d) poruší-li hrubě své povinnosti,
e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o důchodovém zabezpečení zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,
f) pozbude-li československého občanství,
g) je-li v obecném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.
b) stane-li se důvodně podezřelým z činu takové povahy, že jeho dalším setrváním ve službě by byly ohroženy důležité obecné zájmy a nevystačí-li se s přeložením příslušníka na jiné pracoviště.
a) bude-li vzat do vazby,
(1) Nedojde-li ke skončení pracovního poměru podle § 11 až 14, zprostí osobní úřad na návrh velitele veřejného požárního útvaru příslušníka výkonu služby:
(2) Po dobu zproštění výkonu služby přísluší svobodnému příslušníku 30 %, ženatému 50 % základního platu. Tato částka se zvyšuje o 10 % na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané příslušníkem v této době se započítávají na tuto částku.
(3) Zproštění se zruší, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňují. Prokáže-li se, že příslušník se nedopustil činu kladeného mu za vinu, zařídí se jeho návrat na původní pracoviště a zadržené příjmy se mu doplatí. Na doplatek se započítávají jiné příjmy získané v době zproštění služby.