Kárná odpovědnost

(1) Proti příslušníkům veřejného požárního útvaru, kteří se proviní porušením kázně nebo služebních povinností, lze použít jako výchovných prostředků kárných opatření.

(2) Kárné opatření lze uložit pouze do měsíce ode dne, kdy se o provinění příslušníka dozvěděl velitel veřejného požárního útvaru (orgán), který je oprávněn kárné opatření uložit, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se příslušník provinění dopustil.

(1) Jako kárných opatření lze použít

(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči příslušníku použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, k okolnostem, za nichž k provinění došlo, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu služebnímu výkonu. Jde-li o porušení kázně a služebních povinností nepatrného významu, velitel je příslušníku pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.

(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.

(4) Za totéž provinění lze uložit příslušníku pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li příslušník odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen kárný trest podle jiných předpisů, nemůže mu být za tentýž čin uloženo ještě kárné opatření podle této vyhlášky. Bylo-li o činu příslušníka zahájeno řízení podle jiných předpisů, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 23 odst. 2).

(1) Kárné opatření podle § 24 odst. 1 písm. a) a b) ukládá velitel veřejného požárního útvaru, ostatní kárná opatření ukládá okresní národní výbor na návrh velitele útvaru.

(2) Má-li být kárné opatření uloženo veliteli útvaru, uloží je okresní národní výbor.

(1) Poruší-li příslušník veřejného požárního útvaru své povinnosti takovým způsobem, že by mu mělo být za to uloženo kárné opatření, oznámí to jeho velitel (nadřízený) veliteli veřejného požárního útvaru.

(2) Orgán, jemuž přísluší uložit kárné opatření, vyslechne před jeho uložením příslušníka. Je-li toho třeba v zájmu objasnění jeho provinění, popř. v závažnějších případech, může pověřit některého příslušníka (zaměstnance), aby provedl podrobné vyšetření věci a vyslechl svědky a znalce.

(3) Kárné opatření podle § 24 odst. 1 písm. d) může být uloženo příslušníku podmíněně (na zkušební dobu), je-li vzhledem k jeho dřívějšímu chování a k okolnostem případu odůvodněna naděje, že účelu kárného opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu. Zkušební doba se stanoví od šesti měsíců do jednoho roku.

(4) Uložení kárného opatření kromě ústní důtky musí být uveřejněno v rozkaze a poznamenává se v osobním spisu příslušníka.

(5) Záznam o uložení kárného opatření se vyřadí z osobního spisu:

(6) Proti uloženému kárnému opatření se může příslušník odvolat do 15 dnů po jeho uložení; včas podané odvolání má odkladný účinek.

(7) Pokud z předchozích ustanovení jinak nevyplývá, platí pro kárné řízení obecné předpisy o správním řízení.

a) ústní důtky,

b) veřejné důtky,

c) výstrahy pro neodpovědné plnění služebních povinností,

d) snížení základního platu až o 10 %, popř. se současným snížením hodnosti; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku.

a) po uplynutí 2 roků, nedopustí-li se příslušník během této doby dalšího provinění,

b) při uložení kárného opatření podmíněně (na zkušební dobu) po uplynutí zkušební doby, v níž se příslušník řádně choval,

c) bylo-li kárné opatření zrušeno,

d) bylo-li kárné opatření prominuto podle § 22 odst. 1 písm. c).