(1) Jako kárných opatření lze použít

(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči příslušníku použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, k okolnostem, za nichž k provinění došlo, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu služebnímu výkonu. Jde-li o porušení kázně a služebních povinností nepatrného významu, velitel je příslušníku pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.

(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.

(4) Za totéž provinění lze uložit příslušníku pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li příslušník odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen kárný trest podle jiných předpisů, nemůže mu být za tentýž čin uloženo ještě kárné opatření podle této vyhlášky. Bylo-li o činu příslušníka zahájeno řízení podle jiných předpisů, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 23 odst. 2).

a) ústní důtky,

b) veřejné důtky,

c) výstrahy pro neodpovědné plnění služebních povinností,

d) snížení základního platu až o 10 %, popř. se současným snížením hodnosti; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku.