(1) Na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak. Rozhoduje se však vždy usnesením.

(2) Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.

(3) Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.

(4) V usnesení, jímž soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání odmítne.

(5) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.

(6) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.

(7) Není-li v této části uvedeno jinak, při rozhodování o odvolání podanému proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí, o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. a) až f), o ceně prodávané nemovité věci (§ 336a) nebo závodu (§ 338n) a o nařízení dražebního jednání (§ 336b a 338o), lze rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit jen podle § 219a odst. 1. Šetření nebo dokazování, která jsou potřebná pro potvrzení nebo změnu usnesení soudu prvního stupně, provede odvolací soud buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu.

(8) K projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání; to neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věci zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h).

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Ústavní soud IV.ÚS 3441/11
  • Nejvyšší soud 31 Cdo 958/2012

    Nejvyšší soud rozhodl, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem určeným odkazem na „rozhodčí řád“ právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, není způsobilým exekučním ti…

  • Nejvyšší správní soud 2 Afs 81/2004-54

    I. Právní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílnýc…

  • Ústavní soud IV.ÚS 128/05
  • Nejvyšší soud 31 Cdo 2184/2013

    Nejvyšší soud rozhodl, že dohoda o budoucí pohledávce v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, vázaná na odkládací podmínku poskytnutí půjčky, je platná. Pro nařízení exekuce je však nutné spl…

  • Nejvyšší správní soud 9 Afs 28/2009-124

    Exekuční řízení není ani pokračováním nalézacího řízení, ani duplicitním nalézacím řízením. Prekluze práva vyměřit celní dluh je vadou nalézacího řízení, přičemž jakékoli námitky, jež jsou svým charak…

  • Nejvyšší soud 20 Cdo 4987/2017

    Nejvyšší soud rozhodl, že exekuční soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, pokud jde o dohodu o vypořádání dědictví, a povinný musí využít nalézací řízení k řešení otázky, zda se

  • Nejvyšší soud 31 Cdo 1714/2013

    Nejvyšší soud rozhodl, že platba povinného (nebo třetí osoby) na účet soudního exekutora po doručení usnesení o nařízení exekuce je vymoženým plněním, nikoli důvodem k zastavení exekuce. Soudní exekut…

  • Ústavní soud II.ÚS 3144/14
  • Nejvyšší správní soud 1 As 36/2008-77

    Správní delikt dle § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je naplněn též tím, že exekutor zveřejnil usnesení o ceně nemovitosti, v němž označil povinného rodným číslem…

Zobrazit všech 376 rozhodnutí →