(1) Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele, zastavena, nebo zadržena soud vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zajišťovacím převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, dalšímu oprávněnému a dalšímu věřiteli se postupuje podle pořadí.

(2) U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek, se postupuje přiměřeně podle § 337d.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že účetní doklad ani smlouvy nemohou být předmětem zadržovacího práva, neboť nemají uhrazovací funkci a nelze je samostatně zpeněžit. Zároveň však zrušil rozhodnutí nižších soud…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že věřitel může odporovat právnímu úkonu, kterým zástavní věřitel uplatnil právo na uspokojení své pohledávky ze zástavy, nikoli však samotné smlouvě o zřízení zástavního práva.…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že vykonavatel soudního exekutora, který provádí úkony z písemného pověření exekutora, je úřední osobou ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Toto stanovisko sjed…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pokud je na majetek věřitele oprávněného ze zadržovacího práva prohlášen konkurs a probíhá spor o existenci tohoto práva formou vindikační žaloby, řízení se přerušuje. V takt…

  • Ustanovení § 203 odst. 1 daňového řádu je nutno vykládat v tom smyslu, že správce daně může do soupisu movitých věcí, které podléhají exekuci, zahrnout i movitou věc, jejíž vlastnictví převedl daňový

  • Krajský soud 52 Af 24/2017-68 zrušeno
  • Nejvyšší soud rozhodl, že účetní doklady nemohou být předmětem zadržovacího práva k zajištění pohledávky, neboť nemají vlastní užitnou hodnotu a nelze je samostatně zpeněžit. Soud potvrdil, že žaloba

Zobrazit všech 13 rozhodnutí →