(1) Na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze nařídit jen prodejem v rozhodnutí označené zástavy. Má-li zástavu u sebe zástavní věřitel nebo jiná osoba, které byla podle zástavní smlouvy odevzdána, aby ji opatrovala, jsou tyto osoby povinny umožnit soupis této věci a její ocenění a věc vydat soudu k dražbě; ustanovení § 325b a 326b pro ně platí obdobně.

(3) Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí se nepoužijí ustanovení § 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že v usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy musí být rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení, přičemž zástavní věřitel se těchto nákladů může domáhat pouze z výtěžku zpeněže…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že v řízení o soudním prodeji zástavy je vždy významné, zda je smlouva o zřízení zástavního práva platným právním úkonem, a soud k důvodu neplatnosti přihlíží, pokud vyjde najev…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě se odmítá. Soud potvrdil nařízení soudního prodeje zástavy, neboť v řízení o soudním pr…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že usnesení o nařízení prodeje zástavy v řízení o soudním prodeji zástavy nepředstavuje rozhodnutí o „přiznání práva“, které by zakládalo běh desetileté promlčecí doby. Zástavní…

  • Na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo

Zobrazit všech 46 rozhodnutí →