Přechodná ustanovení
Sociální zabezpečení vojáků z povolání

(2) Dávky důchodového zaopatření přiznané podle předpisů platných před 1. říjnem 1964 se považují za dávky podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 30. září 1964, pokud nevyplývá něco jiného z § 131 až 134, 136 a 137; přitom se výsluhový důchod považuje za starobní důchod. Další trvání nároku na tyto dávky se posuzuje podle tohoto zákona s odchylkami stanovenými v § 131, 134 a 136.

(1) Nároky na dávky, jejichž podmínky se splnily před 1. říjnem 1964, se posuzují podle předpisů o důchodovém zaopatření platných před 1. říjnem 1964, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Ustanovení § 108 odst. 4 platí obdobně.

(1) Doba služby konané v ozbrojených silách od 9. května 1945 do 31. prosince 1964 se hodnotí jako výkon funkce I. kategorie.

(2) Ministři národní obrany a vnitra stanoví, které doby před 9. květnem 1945*) a v jakém rozsahu se hodnotí jako výkon funkce I. nebo II. kategorie.

(3) Ministři národní obrany a vnitra mohou též povolovat výjimky z podmínky 20 let služby v I. nebo v II. kategorii, stanovené pro vznik nároku na starobní důchod, vojákům z povolání, kteří tuto podmínku nemohou splnit pro svůj věk a zúčastnili se intenzívní výstavby ozbrojených sil.

(5) Ustanovení § 101 platí obdobně.

b) za dobu zaměstnání po 30. září 1964 podle ustanovení o zvyšování nároku na plný starobní důchod (§ 16).

a) má-li 20 roků služby v ozbrojených silách, v dosavadní výměře výsluhového důchodu, ne však více než 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni splnění podmínek pro nárok na důchod;

b) nemá-li 20 roků služby v ozbrojených silách, v dosavadní výměře výsluhového důchodu, ne však více, než kolik by činil starobní důchod po omezení podle § 100 odst. 3.

a) za dobu zaměstnání před 1. říjnem 1964 podle předpisů platných před tímto dnem; jde-li o dobu, po kterou měl nárok na zvyšování důchodu o 4 % důchodového základu (§ 133), zvyšuje se nárok na důchod i za dobu kratší než rok, a to za každé tři měsíce zaměstnání o 1 % tohoto základu;

(1) Poživateli výsluhového důchodu, jemuž vznikl nárok na tento důchod v době od 1. ledna 1953 do 30. září 1964 podle předpisů platných před 1. říjnem 1964**) a který je starší 55 let, náleží od 1. října 1964 starobní důchod,

(3) Výplata výsluhového důchodu se zastavuje dnem 30. září 1964 důchodci, který k tomuto dni nedosáhl věku 55 let. Je-li invalidní nebo částečně invalidní, bude mu přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod. Pokud nesplní podmínky nároku na invalidní (částečný invalidní) nebo na starobní důchod, náleží mu příspěvek podle zvláštních předpisů. Po dosažení věku 60 let (výkonný letec po dosažení věku 55 let) má nárok na starobní důchod ve výši upravené podle předchozích odstavců.

(2) Pracujícímu důchodci staršímu 55 let, jemuž byl důchod upraven podle předchozího odstavce, se zvyšuje nárok na tento důchod

(4) Zaopatřovací požitky, které byly přiznány při propuštění ze služby v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů před 1. lednem 1953 a jejichž poživatelé dosáhli před 1. říjnem 1964 věku 60 let, se považují za starobní důchody.

b) v ostatních případech v částce 900 Kčs měsíčně.

b) v ostatních případech v dosavadní výměře, ne však více než 70 % průměrného měsíčního výdělku; zvýšení přesahující tuto hranici náleží, jen jde-li o zvýšení za dobu odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody. Invalidní důchod nesmí přitom přesáhnout 90 % průměrného měsíčního výdělku stanoveného podle § 131 odst. 1 písm. a) a spolu s jakýmkoli jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) ani částku 1800 Kčs měsíčně.

a) má-li 20 roků služby v ozbrojených silách nebo jestliže jeho invalidita vznikla v přímé souvislosti s výkonem této služby, v dosavadní výměře, ne však více než 90 % průměrného měsíčního výdělku stanoveného podle § 131 odst. 1 písm. a);

(1) Poživateli invalidního důchodu, jemuž vznikl nárok na tento důchod v době od 1. ledna 1953 do 30. září 1964 podle předpisů platných před 1. říjnem 1964, náleží od 1. října 1964 invalidní důchod,

(2) Poživateli částečného invalidního důchodu, jemuž vznikl nárok na tento důchod v době od 1. ledna 1953 do 30. září 1964 podle předpisů platných před 1. říjnem 1964, náleží od 1. října 1964 částečný invalidní důchod v dosavadní výměře, nejvýše však

(3) Zaopatřovací požitky, které byly přiznány při propuštění ze služeb v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů před 1. lednem 1953, se považují za invalidní důchody, jestliže jejich poživatelé nedosáhli před 1. říjnem 1964 věku 60 let.

(4) Stal-li se poživatel invalidního důchodu, na nějž vznikl nárok před 1. říjnem 1964, po tomto dni jen částečně invalidním, vyměří se částečný invalidní důchod ve výši poloviny invalidního důchodu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 3.

(5) Stal-li se poživatel částečného invalidního důchodu, na nějž vznikl nárok před 1. říjnem 1964, po tomto dni plně invalidním, vyměří se invalidní důchod podle části první tohoto zákona.

a) má-li 20 roků služby v ozbrojených silách nebo jestliže jeho částečná invalidita vznikla v přímé souvislosti s výkonem této služby, v částce 1000 Kčs měsíčně, a jde-li o výkonného letce, v částce 1100 Kčs měsíčně;

(1) Pro úpravu důchodů podle § 131 a 132, které byly přiznány podle zákona č. 33/1957 Sb., o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, ve znění zákona č. 18/1959 Sb., se považuje za průměrný měsíční výdělek dosavadní důchodový základ.

(2) Pro úpravu důchodů podle § 131 a 132, které byly přiznány podle zákona č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil, se považuje za průměrný měsíční výdělek dosavadní důchodový základ upravený obdobně podle předpisů uvedených v předchozím odstavci.

(4) Ustanovení § 120 platí obdobně.

(3) Další trvání nároku na vdovský důchod se posuzuje podle § 30; prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech zůstává zachován nárok na vdovský důchod vdově, jejíž manžel zemřel následkem úrazu utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách.

(2) Vdovské důchody přiznané podle předpisů o důchodovém zaopatření platných před 1. lednem 1957 a vdovské důchody vyměřené i po tomto dni z důchodů přiznaných podle těchto předpisů nesmí přesahovat částky uvedené v předchozím odstavci a snížené o zvláštní daň z důchodu.

1200 Kčs měsíčně, jde-li o vdovu po vojáku z povolání (důchodci), který měl nejméně 20 roků služby v ozbrojených silách, nebo jestliže k jeho úmrtí (invaliditě) došlo v přímé souvislosti s výkonem této služby;
(1) Vdovský důchod, který byl přiznán podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil platných po 31. prosinci 1956 a na nějž vznikl nárok před 1. říjnem 1964, nesmí činit více než
1080 Kčs měsíčně v ostatních případech.
1320 Kčs měsíčně, jde-li o vdovu po výkonném letci;

d) hranice věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod je aspoň 55 let, u žen bez zřetele na počet vychovaných dětí a u mužů bez zřetele na ustanovení § 99,

b) doba zaměstnání potřebná pro vznik nároku na starobní důchod činí nejméně 20 roků,

c) průměrným měsíčním výdělkem je důchodový základ podle předpisů platných před 1. říjnem 1964,

e) výše starobního důchodu, invalidního (částečného invalidního) důchodu a invalidního (částečného invalidního) důchodu při pracovním úrazu se stanoví podle předpisů platných před 1. říjnem 1964; výše těchto důchodů však nesmí přesahovat výměru stanovenou v § 131 a 132.

a) dobou zaměstnání a náhradní dobou je započitatelná doba podle předpisů platných před 1. říjnem 1964,

(2) Občanům, kterým byl podle předpisů platných před 1. říjnem 1964 snížen (odňat) výsluhový důchod v důsledku odnětí vojenské hodnosti nebo hodnosti příslušníka bezpečnostního sboru, může být po 60. roce věku přiznán starobní důchod až do plné výměry podle tohoto zákona, jestliže svou prací pro společnost prokázali snahu odčinit skutečnosti, jež byly důvodem pro snížení nebo odnětí (nepřiznání) důchodu, nebo jsou-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(1) Ustanovení § 111, 112, 122 až 125 platí obdobně též pro nároky na dávky z důchodového zaopatření v ozbrojených silách.

(2) Zvláštní dani z důchodu nepodléhají odpočivné (výsluhové) a invalidní (částečné invalidní) důchody přiznané podle zákona č. 89/1952 Sb., jejichž výměra nebyla upravena podle § 131 až 133; tyto důchody však nesmějí přesahovat výměru starobního, popřípadě invalidního důchodu stanovenou podle § 131 a 132 a sníženou o částku rovnou zvláštní dani z důchodu.

b) na odpočivné a invalidní (částečné invalidní) důchody přiznané podle zákona č. 89/1952 Sb., jejichž výměra byla upravena podle § 131 až 133;

c) na vdovské důchody uvedené v § 134 odst. 1;

d) na sirotčí důchody přiznané podle zákona č. 33/1957 Sb.;

e) na osobní důchody.

a) na výsluhové a invalidní (částečné invalidní) důchody přiznané podle zákona č. 33/1957 Sb.;

(3) Ustanovení § 126 odst. 2 až 4 platí obdobně.

(1) Ustanovení § 63 až 65 o zvláštní dani z důchodu se vztahují též