Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin jsou pojištěni na dávky důchodového pojištění podle této vyhlášky, pokud nejsou pracovníky v trvalém pracovním poměru ani nepožívají starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění); pracovní poměr se považuje za trvalý, jestliže trvá nepřetržitě aspoň šest měsíců po sobě jdoucích, a to v takovém rozsahu, že zakládá nárok na přídavky na děti*).

(2) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je v zemědělském závodě osobně výdělečně činný na vlastní vrub a výdělek je jeho jediným nebo převážným zdrojem příjmů. Pokud není prokázán opak, má se za to, že obhospodařování zemědělské půdy nepřesahující 0,40 ha není výdělečnou činností podle předchozí věty. Jestliže zemědělský závod provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo závod spravuje; ostatní členové rodiny jsou pojištěni jako spolupracující členové rodiny. V pochybnosti se má za to, že závod spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (vdova), nejstarší člen rodiny.

(3) Spolupracujícími členy rodiny jsou rodiče, tchán, tchýně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti od skončení povinné školní docházky a od 1. ledna 1969 též manželka jednotlivě hospodařícího rolníka a manželka spolupracujícího člena rodiny, jestliže

(1) Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků vzniká

(2) Pojištění spolupracujících členů rodiny vzniká dnem, k němuž byly splněny všechny podmínky pro jejich pojištění; ustanovení předchozího odstavce písm. b) a c) platí obdobně.

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci jsou povinni podat u okresního národního výboru na předepsaném tiskopise za sebe a spolupracující členy svých rodin do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.

(2) Zavinil-li jednotlivě hospodařící rolník nesplněním nebo nesprávným splněním ohlašovací povinnosti, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než v jaké náležela, platí o povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky obdobně ustanovení zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků*).

(1) Invalidní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který získal potřebnou dobu pojištění, jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stal plně invalidním.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník je plně invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stal neschopným vykonávat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

(1) Starobní (invalidní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí:

při průměrném ročním vyměřovacím základu Kčs	do 6 roků pojištění měsíčně Kčs	po 6 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 8 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 10 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 15 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 20 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 25 a více rocích pojištění měsíčně Kčs
do 2 100	210	230	230	230	245	260	275
od 2 101 do 3 300	225	245	260	270	280	300	320
od 3 301 do 4 500	234	260	276	294	315	340	365
od 4 501 do 5 700	243	269	298	318	350	380	410
od 5 701 do 7 800	252	284	314	340	380	420	460
od 7 801 do 10 200	261	299	336	370	410	460	510
nad 10 200	270	308	350	390	440	500	560

(2) Průměrný roční vyměřovací základ se stanoví průměrem vyměřovacích základů za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro jednotlivě hospodařícího rolníka výhodnější.

(3) Je-li starobní (invalidní) důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní (invalidní) důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na starobní (invalidní) důchod, který je jediným zdrojem příjmu důchodce, odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být starobní (invalidní) důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a družky).

(4) Důchod podle předchozího odstavce lze zvýšit, jen nemůže-li si důchodce (rodinný příslušník) pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací. Při zvýšení důchodu podle uvedeného ustanovení se nehledí k výchovnému, zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost, k příspěvkům z doplňkové sociální péče, k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let. Zvýšení důchodu se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.

(5) Nejnižší výměra důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, stanovená v odstavci 3, může být za splnění ostatních podmínek zvýšena z částky 500 Kčs na 550 Kčs a z částky 850 Kčs na 900 Kčs osobám, které při provozu zemědělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nezaměstnávaly soustavně cizí pracovní síly.

(1) Vyměřovací základ stanovený pro provozovatele zemědělského závodu ke dni 30. června 1964 podle předpisů platných toho dne platí nadále pro dosavadního i každého pozdějšího provozovatele tohoto zemědělského závodu, a to i v případě, že se změní rozsah započtené zemědělské půdy změnou její výměry nebo změnou druhu pěstovaných zemědělských plodin.

(2) Nebyl-li vyměřovací základ stanoven do 30. června 1964, stanoví jej po tomto dni okresní národní výbor se zřetelem na místní podmínky a na rozsah obhospodařované půdy podle předpisů platných před 1. červencem 1964*).

(1) Vdovský a sirotčí důchod náležejí pozůstalým po jednotlivě hospodařícím rolníku za podmínek stanovených v § 64, 65 a 68 zákona.

(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařicího rolníka, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 12 odst. 1.

(3) Vdovský důchod činí 60 % starobního (invalidního) důchodu; ustanovení § 66 odst. 4 a 5 zákona platí obdobně. Je-li vdovský důchod jediným zdrojem příjmu vdovy, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně. Má-li vdova též jiný příjem (důchod), může být vdovský důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li však tímto jiným příjmem starobní (invalidní) důchod, lze zvýšit jen tento důchod ( § 9 odst. 3). Ustanovení § 9 odst. 4 platí obdobně.

(4) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka, nejméně však 200 Kčs měsíčně. Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí 450 Kčs měsíčně. Je-li však důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem příjmu dítěte, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně. Má-li dítě též jiný příjem (důchod), může být sirotčí důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Ustanovení § 69 odst. 5 zákona a § 9 odst. 4 této vyhlášky platí obdobně.

(5) Nejnižší výměra důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, stanovená v odstavcích 3 a 4, může být za splnění ostatních podmínek zvýšena z částky 500 Kčs na 550 Kčs pozůstalým po osobách, které při provozu zemědělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nezaměstnávaly soustavně cizí pracovní síly.

(1) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu, může být invalidní důchod zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal následkem pracovního úrazu částečně invalidním, může být poskytnut částečný invalidní důchod ve výši 50 % invalidního důchodu spolu se zvýšením o 30 Kčs měsíčně.

(3) Jednotlivě hospodařící rolník je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jeho pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.

(4) Zemřel-li jednotlivě hospodařící rolník následkem pracovního úrazu, může být pozůstalým (§ 17 odst. 1 zákona), kteří vypravili pohřeb, poskytnuto pohřebné ve výši 1 000 Kčs. Vypravil-li pohřeb někdo jiný než pozůstalý, může být pohřebné poskytnuto až do výše prokázaných výloh, nejvýše však částkou 1 000 Kčs.

(5) Pracovním úrazem je úraz utrpěný v souvislosti s provozem vlastního zemědělského závodu. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz utrpěný

(1) Výchovné náleží na každé dítě poživatele starobního nebo invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka nárok na sirotčí důchod (§ 68 zákona).

(2) Výchovné činí měsíčně

	na jedno dítě	na dvě děti	na tři děti	na čtyři děti
k důchodu invalidnímu	140	430	880	1280
jinému	90	430	880	1280

a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jinak platí o výchovném ustanovení § 73 zákona.

(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků člen jednotného zemědělského družstva, pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení (pojištění) jako doba důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků; doba důchodového pojištění družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 se však takto posuzuje, jen bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné. Průměrný roční vyměřovací základ z období posledních 10 (5) roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, se stanoví z úhrnu

(2) Získal-li jednotlivě hospodařící rolník, který byl bezprostředně před započetím samostatně výdělečné činnosti pracovníkem v pracovním poměru anebo členem výrobního družstva, ke dni přestupu dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání**), posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou roků od výstupu ze zaměstnání (z výrobního družstva) podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky.

(1) Pojistné za pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka činí 10,8 % jeho vyměřovacího základu a za pojištění spolupracujících členů rodiny 11,4 % jejich vyměřovacího základu.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník platí pojistné za sebe a spolupracujícího člena rodiny okresnímu národnímu výboru bez zvláštního vyměření.

(3) Pojistné za uplynulý měsíc je splatné do 15. dne následujícího měsíce. Nebylo-li splatné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, je plátce pojistného povinen platit od 16. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se platí, penále ve výši 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení. Okresní národní výbor může povolit, aby pojistné bylo odváděno v jiných než měsíčních lhůtách.

(4) Manželka (manžel) bydlící s plátcem pojistného ve společné domácnosti ručí za pojistné, které se stalo splatným v době trvání společné domácnosti. Spoluprovozovatelé zemědělského závodu ručí za pojistné navzájem.

(1) Předchozí ustanovení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí obdobně též pro spolupracující členy jejich rodin, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3 a v § 18 až 20.

do 18 let činí	- vyměřovací základ 1200 Kčs ročně,
	- pojistné 11,40 Kčs měsíčně,
nad 18 let do 21 let činí	- vyměřovací základ 1800 Kčs ročně,
	- pojistné 17,10 Kčs měsíčně,
nad 21 let činí	- vyměřovací základ 5040 Kčs ročně,
	- pojistné 47,90 Kčs měsíčně.

(2) Jde-li o spolupracujícího člena rodiny ve věku

(3) Jestliže by vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny byl podle předchozího odstavce vyšší než vyměřovací základ jednotlivě hospodařícího rolníka, v jehož závodě spolupracující člen rodiny pracuje, stanoví se vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny částkou rovnající se vyměřovacímu základu jednotlivě hospodařícího rolníka.

(1) Rodinným příslušníkům jednotlivě hospodařících rolníků a rodinným příslušníkům spolupracujících členů jejich rodin (dále jen „rodinní příslušníci“), kteří se stali plně invalidními nebo částečně invalidními následkem pracovního úrazu (§ 12), může být poskytnut v případech hodných zřetele invalidní (částečný invalidní) důchod.

(2) Za rodinné příslušníky se považují osoby uvedené v § 36 odst. 1 a 2 zákona, jestliže nejsou samy důchodově pojištěny podle této vyhlášky nebo důchodově zabezpečeny podle jiných předpisů.

(3) Invalidita (částečná invalidita) rodinného příslušníka se posuzuje obdobně jako invalidita (částečná invalidita) jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 8 odst. 2 a § 12 odst. 3).

(1) Invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 210 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Částečný invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 105 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně.

(3) Rodinným příslušníkům povinným školní docházkou může být poskytnut až do skončení povinné školní docházky invalidní (částečný invalidní) důchod jen ve výši poloviny důchodu podle předchozích odstavců.

(4) Výchovné k důchodům rodinných příslušníků nenáleží.

(1) Ustanovení části první o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí s výjimkou ustanovení § 10, 12, § 16 odst. 1 a § 18 až 20 též pro důchodové pojištění jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin.

(2) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které nejsou jednotlivě hospodařícími rolníky, činí:

(3) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost bez spolupracovníků a prokáží, že jejich roční základ daně z příjmů obyvatelstva nepřevyšuje 16 000 Kčs, činí 600 Kčs měsíčně; nepřevyšuje-li však roční základ daně z příjmů obyvatelstva 6 000 Kčs nebo tuto částku nepřevýšil před stanovením daně paušální částkou, činí vyměřovací základ 400 Kčs měsíčně. Vyměřovací základ se stanoví podle ročního základu daně z příjmů obyvatelstva připadajícího na předchozí kalendářní rok. Poplatníkům, jimž je daň z příjmů obyvatelstva stanovena paušální částkou, stanoví se vyměřovací základ ve výši rozdílu mezi dosaženým příjmem a výdaji vynaloženými na dosažení tohoto příjmu za předchozí rok. Okresní národní výbor může v případech sociálně odůvodněných vyměřovací základ snížit, jde-li o výdělečnou činnost vykonávanou bez spolupracovníků a nepřekročil-li roční základ daně z příjmů obyvatelstva částku 3 600 Kčs. Vyměřovací základ může být snížen, nepřesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, na 160 Kčs měsíčně, a přesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, avšak nedosahuje-li částky 3 600 Kčs, na 240 Kčs měsíčně.

(4) Za spolupracovníky osob samostatně hospodařících se pro účely vyměřovacího základu považují spolupracující členové rodiny (§ 1 odst. 3).

(5) Za vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny osoby samostatně hospodařící se považuje částka, která by náležela jako mzda pracovní síle (pracovníku), kterou spolupracující člen rodiny nahrazuje. Vyměřovací základ nesmí však činit více než vyměřovací základ osoby samostatně hospodařící.

(6) Pojistné osoby samostatně hospodařící činí 10 % jejího vyměřovacího základu a pojistné spolupracujícího člena rodiny 11 % jeho vyměřovacího základu.

(1) O zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících konajících službu v ozbrojených silách platí s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3 obdobně ustanovení § 78 až 81 a § 85 až 87 zákona a ustanovení § 60, 61, 63 a § 66 až 68 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(2) Zaopatřovací příspěvek činí

(3) Úhrn zaopatřovacích příspěvků přiznaných členům rodiny téhož vojáka nesmí přesahovat částku 720 Kčs měsíčně; kdyby úhrn zaopatřovacích příspěvků vypočtených podle předchozích odstavců přesahoval tuto částku, poskytne se manželce vojáka zaopatřovací příspěvek v plné výši a ostatním členům rodiny se sníží o stejnou částku.

(4) Koná-li spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící službu v ozbrojených silách, platí o zabezpečení členů jeho rodiny obdobně ustanovení předchozích odstavců.

(5) Zaopatřovací příspěvek podle této vyhlášky nenáleží, jestliže jsou splněny podmínky nároku na tento příspěvek podle jiných předpisů.

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 64 let.

(1) Ustanovení zákona platná pro zabezpečení v nemoci důchodců, jimž náležejí důchody podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, platí též pro důchodce, jimž byl přiznán důchod podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a pro jejich rodinné příslušníky.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce a jejich rodinné příslušníky, jestliže jsou ze své pracovní činnosti zabezpečeni v nemoci a mateřství podle jiných předpisů.

(1) Porodí-li jednotlivě hospodařící rolnice, jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující členka jejich rodiny anebo rodinná příslušnice jednotlivě hospodařícího rolníka, jiné osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena jejich rodiny, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 2000 Kčs na každé dítě narozené po 30. září 1971. Manželce nebo družce zemřelého jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící anebo spolupracujícího člena jejich rodiny náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí.

(2) Ustanovení § 37 zákona o ochranné lhůtě platí obdobně.

(1) Přídavky na děti náležejí jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny, jestliže má nezaopatřené děti.

(2) Přídavky na děti činí měsíčně

na jedno dítě	90 Kč
na dvě děti	430 Kč
na tři děti	880 Kč
na čtyři děti	1280 Kč

a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k přídavkům na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byl důchodově pojištěn v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby.