Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen „započitatelné příjmy“) a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(2) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.

(3) Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň
prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku. Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1, vybíral si náhradní volno za práci přesčas nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.

(4) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.

(5) Skončil-li člen družstva pracovní činnost a znovu nastoupil do práce v nejbližší navazující pracovní den, posuzuje se rozhodné období, jako by předchozí pracovní činnost stále trvala.

(6) Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva

(7) Při trvalé změně základní pracovní odměny ⁶) se zjišťují započitatelné příjmy
Pro zjištění nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou začíná rozhodné období od trvalé změny základní pracovní odměny a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných příjmů uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní pracovní odměny.

(8) Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.

(9) Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 6, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.

(10) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v § 2 odst. 6, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Jestliže pracovní neschopnost poprvé vznikla až v dalším zúčtovacím období, zjišťují se pravděpodobné započitatelné příjmy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

(11) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období.

(12) Jakmile se zjistí pravděpodobný započitatelný příjem způsobem uvedeným v předchozích odstavcích, používá se ho až do doby, dokud člen družstva neodpracuje v rozhodném období počet dnů uvedený v § 2 odst. 3, pokud nedojde k trvalé změně základní pracovní odměny, k případům posuzovaným jako vstup do družstva nebo ke změně pracovního úvazku. V případech, kdy v důsledku délky období, za které se v družstvu poskytují některé ostatní složky příjmu, je započitatelný příjem zjištěný po odpracování počtu dnů uvedeného v § 2 odst. 3 nižší než pravděpodobný započitatelný příjem zjištěný dříve podle předchozích odstavců, použije se pravděpodobný započitatelný příjem až do konce kalendářního roku; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 6 a 7.

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou, pracovní dny, za které družstevníku byla poskytována peněžitá pomoc anebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku, dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě), také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

(2) Jestliže družstevník dočasně pracoval pro jinou organizaci,²) odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které družstevník v jiné organizaci pracoval.

(3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(4) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.

(5) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(6) Částka 150 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1 a § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona) a peněžité pomoci (§ 27 zákona) nebo jako nejvyšší příjem za pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při pětidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).

(7) U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(8) Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách,³) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.

(1) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny zahrnují:

(2) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny nezahrnují:

(1) Družstevníkovi, kterému byla ze zabezpečení v nemoci poskytnuta lázeňská péče v době dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, po které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytne za pracovní dny, o které má družstevník v kalendářním roce zkrácenou dovolenou z důvodů, které sám zavinil,⁴) ani za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před nástupem lázeňské péče čerpal na jiné účely. Nemocenské se také neposkytne za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před vstupem do družstva čerpal v předchozím družstvu nebo jiné organizaci, popřípadě za dny dovolené, za které mu byla poskytnuta náhrada za nevyčerpanou dovolenou.

(2) Nemocenské se poskytuje ve výši, která jinak družstevníkovi náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.

(1) Členu družstva, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách; podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(2) Členu družstva, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud vznikla nejdéle do šesti týdnů po dni propuštění.

(3) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev uvedených v odstavcích 2 a 3 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 9.

(4) Ustanovení předchozích odstavců platí také pro člena družstva, jehož zabezpečení skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro členy družstva po skončení civilní služby.

(2) Nemocenské zvýšené při aktivní tuberkulóze se poskytuje od počátku druhého měsíce trvání pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu, a to po dobu, po kterou je družstevník neschopen práce z tohoto důvodu, nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby, popřípadě do uplynutí doby, na kterou mu bylo povoleno prodloužení výplaty nemocenského podle § 8 odst. 4 zákona.

(1) Členu družstva, který dočasně pracoval pro jinou organizaci ²) a jemuž z tohoto zaměstnání vznikl nárok na nemocenské podle předpisů platných pro pracovníky, se poskytuje nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, jen pokud toto nemocenské je vyšší, a to v částce, o kterou převyšuje nemocenské poskytované podle předpisů platných pro pracovníky. Skončila-li však výplata nemocenského jen proto, že podpůrčí doba v těchto předpisech stanovená je kratší než podpůrčí doba stanovená v předpisech o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků a již uplynula, poskytuje se od skončení výplaty nemocenského poskytovaného dosud podle předpisů platných pro pracovníky nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, a to v plné výši.

(2) Začne-li student nebo žák, který je členem družstva, po dobu školních prázdnin nebo po jejich část pracovat v družstvu, poskytuje se při pracovní neschopnosti (karanténě) nemocenské z této činnosti nejdéle do konce školních prázdnin; po skončení školních prázdnin se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání i ve studiu, v nástupu do zaměstnání nebo ve výkonu práce v družstvu po skončení studia.

(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského se rozumí úraz, který se podle předpisů o sociálním zabezpečení posuzuje jako pracovní úraz. ⁷)

(2) Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu. Nastoupil-li družstevník po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo tří let věku, a družstevnice ke dni porodu tohoto dítěte (§ 20 odst. 3 až 5 zákona), popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči (§ 25 odst. 1 zákona) splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí tato dávka při nové mateřské dovolené, a to ze stejné průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené. Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.
(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

(3) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - úprava pracovních podmínek, která spočívá

(4) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3).

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1a. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5. Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 4.

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje též

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník konal práci po celou pracovní dobu vyplývající pro něj z dohody o pracovních podmínkách; nepracoval-li po celou tuto dobu, považuje se zbývající část pracovní doby za odpracovanou, jestliže družstvo jeho nepřítomnost omluvilo.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle odstavce 1 se započítává pro účely přídavků na děti i doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.

(1) V kalendářním měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil, se mu pro splnění podmínek pracovního úvazku a odpracování doby započítávají z doby, kdy netrvalo členství v družstvu, tyto doby:

(2) Jako odpracované dny se posuzují také dny po skončení členství v jiném družstvu, jestliže mezidobí, kdy družstevník v družstvu nepracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro dny od skončení zaměstnání, popřípadě jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.

(3) V měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracovaných dnů (včetně dnů podle předchozích odstavců), přídavky na děti náležejí, i když zabezpečení družstevníka netrvalo celý měsíc.

(1) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

(2) Za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v ústavu (zařízení) v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.

(3) Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.

(4) Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35b odst. 1 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež.

(1) Jestliže družstevník pobíral na dítě přídavky, které měly být poskytovány z jiné soustavy zabezpečení, zastaví se jejich poskytování počínajíc měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, považuje se za přeplatek jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti ze zabezpečení jiného družstevníka nebo jestliže byly poskytovány přídavky, ačkoliv náleželo výchovné.

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

(1) Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

(2) Rekreací dítěte v zahraničí podle odstavce 1 se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřetržitě déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.

(1) Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které družstevník převzal do své péče z ústavu (zařízení) za účelem pozdějšího osvojení.⁵)

(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.

(1) Pro zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva (dále jen „družstevník na nepravidelnou výpomoc“), platí obecné předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, pokud se v tomto oddíle nestanoví jinak.

(2) Družstevník na nepravidelnou výpomoc je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než šest dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

(3) Jestliže družstevník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, je v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud měl v družstvu práci konat nebo ji konal déle než šest pracovních dnů a odměna za ně měla dosáhnout nebo dosáhla aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(4) Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vzniku členství v družstvu. Nebyl-li družstevník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících účasten zabezpečení proto, že nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je družstevník účasten zabezpečení znovu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Účast na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 2, popřípadě 3; zaniká vždy nejpozději dnem skončení členství v družstvu.

(1) Pro stanovení rozhodného období podle § 2 se považuje uzavření dohody o pracovních podmínkách družstevníka na nepravidelnou výpomoc za vstup do družstva.

(2) Pro zjištění denní pracovní odměny podle § 3 se započitatelné příjmy, do nichž se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž družstevník na nepravidelnou výpomoc nebyl účasten na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanovené v družstvu, v němž je pracovně činný družstevník na nepravidelnou výpomoc; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, kdy družstevnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené a dny, po které družstevník na nepravidelnou výpomoc

(3) Ustanovení § 2 odst. 5 písm. f) a odst. 8 se na družstevníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.

(1) Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvala poslední doba účasti na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

(2) Skončilo-li zabezpečení družstevnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců ode dne, kdy účast na zabezpečení naposledy ještě trvala.

(3) Družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

(1) Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá členství v družstvu.

(2) Nároky členů družstva ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody se posuzují obdobně jako nároky pracovníků z nemocenského pojištění.⁶)

(4) Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí běžně.

(3) Výsledné částky jednotlivých výplat dávek se zaokrouhlují na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

(4) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti; nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.