(1) Organizace jsou povinny bez průtahu se domáhat náhrady mank a škod na národním majetku, který mají ve správě, proti těm, kdo za manka a škody odpovídají.

(2) Nebylo-li zjištěno, kdo za manka a škody odpovídá, anebo jde-li o manka a škody, u nichž náhradu nelze uplatňovat,**) organizace manka a škody odepíše. Ústřední orgány a krajské národní výbory stanoví podle potřeby pro organizace v oboru své působnosti, v kterých případech potřebují organizace k tomuto opatření schválení a kterého orgánu.

(3) K platnosti opatření podle předchozího odstavce je vždy třeba, aby se stala v písemné formě a byla podepsána vedoucím organizace, která opatření činí i která je schvaluje. Vedoucí organizací mohou k tomu písemně zmocnit další osoby, pokud ústřední orgány nebo krajské národní výbory v oboru své působnosti nestanoví jinak.