(1) Návrhy zákonů musí obsahovat přesné znění zákona, na kterém se má Národní shromáždění usnést. K návrhu zákona musí být vždy připojen rozpočet s návrhem na úhradu potřebného nákladu.

(2) O tom, zda se má návrh zákona podaný poslanci Národního shromáždění nebo jeho výbory stát předmětem jednání pléna, rozhoduje předsednictvo Národního shromáždění. Jestliže předsednictvo Národního shromáždění návrh zamítne, mohou navrhovatelé žádat, aby návrh byl dán na program jednání nejbližší schůze pléna. O takové žádosti rozhodne plénum Národního shromáždění hlasováním.