Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Rodinný domek

(1) Dům se považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům.

(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu, ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (například garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.).

(1) Rodinný domek je obytný dům, u něhož aspoň dvě třetiny podlahové plochy všech místností připadají na byty. Rodinný domek může mít nejvýše 5 obytných místností, nepočítaje v to kuchyně. Větší počet obytných místností může mít, jestliže úhrn jejich podlahové plochy nepřesahuje 120 m2. Z obytných kuchyní se do tohoto úhrnu započítávají pouze plochy, o které výměra kuchyně přesahuje 12 m2.

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 se považuje za rodinný domek i obytná část zemědělské usedlosti.

(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m², kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení.

(2) Za těchto podmínek se považují za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m²; do výměry podlahové plochy obytných místností se započítává pouze ta část podlahové plochy, o kterou je kuchyň větší než 12 m².

(3) V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.

(4) Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství stanoví, jakým způsobem se zjišťuje podlahová plocha obytných místností bytů, postavených v experimentální výstavbě. Může též určit, jakým způsobem se vypočítává podlahová plocha obytných místností jiných bytů.

(1) Zdravotně nevhodný je byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti podle posudku okresního hygienika působí škodlivě na jejich zdraví.

(2) Zdravotně nevhodné jsou též byty přeplněné. Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahové plochy obytných místností na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m2 nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezbytně potřebuje.

(1) Služební byty jsou byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách nebo vystavěné při provozních objektech, zdravotnických zařízeních, při školách a školských zařízeních nebo při ústavech sociální péče, pokud tyto byty jsou užívány pro ubytování pracovníků, kteří jsou pověřeni střežením těchto budov, objektů, zařízení a ústavů, nebo jsou z jiných služebních (pracovních) důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (ústavu, zařízení) nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.

(2) Služební byty jsou též byty domovnické.

(1) Vojenské byty jsou:

(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání. Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být vojákem z povolání nebo bude přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

(1) Byty ministerstva vnitra jsou:

(2) Byty ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra, anebo byt byl přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů ministerstva vnitra.

(1) Příslušníky domácnosti uživatele bytu jsou:

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nepřestanou být příslušníky domácnosti, dlí-li z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, účast na stavebních a montážních pracích, studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně mimo své bydliště.

a) poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břemeno odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě zřízeno před 1. lednem 1957;

b) dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem a čekatelům družstevních rodinných domků.

(3) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu služebního, rozhodne okresní národní výbor po projednání s organizací hospodařící s tímto bytem a se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí.

1. byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získala nebo získá ze státní bytové výstavby;

b) které jsou v domech lidových bytových družstev nebo v rodinných domcích.

a) mají povahu podnikových bytů nebo bytů služebních, nebo

2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, avšak s výjimkou bytů, které

1. byty v obytných domech určených výhradně k ubytování příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě a jednotlivé byty, které ministerstvo vnitra získalo nebo získá ze státní bytové výstavby;

b) které jsou v domech lidových bytových družstev nebo v rodinných domcích.

2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 příslušníci ozbrojených sborů ministerstva vnitra, avšak s výjimkou bytů, které

a) mají povahu podnikových bytů nebo služebních bytů, nebo

1. jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt; při zjišťování počtu příslušníků domácnosti se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství;

2. jiné osoby, které pečují o společnou domácnost uživatele bytu nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.

(1) Místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, mohou být upraveny na byty jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu.

(2) Neprovádí-li stavební změny a práce spojené s úpravou podle odstavce 1 organizace vlastním nákladem, aby získala byty pro své pracovníky, nebo uchazeč o byt sám, hradí náklady spojené s úpravou v domech, které jsou ve státním socialistickém vlastnictví, místní národní výbor z rozpočtových prostředků.

(3) U domů, které jsou v soukromém vlastnictví se řídí úhrada nákladů zvláštními předpisy.*)

e) byty vystavěné stavebními bytovými družstvy.

b) byty v budovách, jichž pro své účely užívají orgány mezinárodních organizací a institucí a na byty členů a pracovníků těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a pracovníkům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv, sjednaných s Československou socialistickou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výsady a imunita,

a) byty v budovách, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a pracovníků a na byty těchto osob v jiných domech, pokud nejsou tyto osoby československými státními občany,

d) vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra,

c) budovy určené k přechodnému ubytování, internáty a budovy ústavů sociální péče, zdravotnické péče a jiných výchovných ústavů a zařízení,