SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Provedl-li nájemce se souhlasem pronajímatele, a jde-li o stavební úpravu též se souhlasem stavebního úřadu, vlastním nákladem stavební nebo jiné úpravy v bytě, jimiž se zlepšilo jeho vybavení, vypočte se výše nájemného podle stavu před provedením těchto úprav.

(2) Zřídil-li nájemce se souhlasem pronajímatele vlastním nákladem byt z prostor sloužících jiným účelům než k bydlení nebo z prostor nezpůsobilých k bydlení, nesmí nájemné přesáhnout nejvýše přípustnou úhradu stanovenou pro byty IV. kategorie.

(3) Změní-li se nájemce upraveného podle odstavce 1 nebo zřízeného podle odstavce 2, vypočte se nájemné podle stavu po provedení úprav.

(4) Provede-li pronajímatel stavební úpravy nebo jiné podstatné změny v bytě, které jsou rozhodné pro změnu nájemného nebo úhrady za služby spojené s užíváním bytu, změní se výše úhrady od 1. dne následujícího měsíce.

(1) Nájemce je povinen oznámit do jednoho měsíce pronajímateli skutečnosti rozhodné pro stanovení nájemného a za služby spojené s užíváním bytu.

(2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro stanovení nájemného a za služby spojené s užíváním bytu, změní se výše úhrady od 1. dne následujícího měsíce.

(1) Pro účely této vyhlášky se vymezují pojmy obytný dům, byt, služební byt a příslušník domácnosti.

(2) Obytným domem se rozumí dům, ve kterém připadají z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům. Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu a jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.

(3) Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky.

(4) Služební byty jsou

(5) Za příslušníka domácnosti nájemce se považují jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Za příslušníka domácnosti se považují také jiné osoby, které pečují o společnou domácnost nájemce nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.

(1) Zrušují se:

(2) Místnímu poplatku z bytů podle vyhlášky č. 112/1957 Ú. l. podléhají počínaje dnem 1. října 1964 jen

a) byty v domech a jiných objektech určené pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání,

b) byty vystavěné z vlastních prostředků právnických a fyzických osob, které slouží k ubytování jejich pracovníků.

a) vyhláška č. 224/1946 Ú. l., o určení úplaty za užívání bytů a jiných místností v domech konfiskovaných podle dekretu č. 108/1945 Sb. v pohraničí,

b) vyhláška č. 424/1948 Ú. l., o úplatě za používání osobního výtahu,

c) vyhláška č. 411/1950 Ú. l., o úpravě nájemného z bytů a jiných místností dokončených po 5. květnu 1945,

d) ustanovení § 24 vyhlášky č. 94/1959 Ú. l., o financování, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby,

e) všechny předpisy vydané před 5. květnem 1945, pokud upravují určování úhrady za byty přenechané do užívání občanům a za služby spojené s užíváním těchto bytů.

a) byty přenechané do užívání v rodinných domcích v osobním vlastnictví,

b) byty vlastníků obytných domů v soukromém vlastnictví,

c) byty užívané k jiným účelům než k bydlení.