94/1959 Sb. — Vyhláška ministra financí o financování, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby

Část I

Úvodní ustanovení

§ 1

Československý lid dosáhl pod vedením Komunistické strany významných úspěchů při socialistické výstavbě a při zvyšování životní úrovně.
Výsledky dosažené v našem hospodářství, kultuře i ve vědě umožnily, aby XI. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil jako jeden ze základních úkolů v dalším zvyšování životní úrovně vyřešit v podstatě do roku 1970 bytový problém.
Vyřešení tohoto náročného úkolu v tak krátké době vyžaduje mobilizovat obrovské materiálové i finanční zdroje, organizovat všenárodní hnutí a rozvinout vedle dosavadních forem státní a soukromé výstavby v nejširší míře nové formy bytové výstavby, organizované stavebními bytovými družstvy, podniky a jednotnými zemědělskými družstvy. Přitom je třeba vycházet z perspektiv komunistické společnosti a výstavbu provádět s nejvyšší efektivností tak, aby nově budovaný bytový fond odpovídal politickým i ekonomickým požadavkům společenského vývoje.
Nové formy bytové výstavby podstatně zvýší aktivní účast pracujících na výstavbě bytů, prohloubí spojení zájmů jednotlivců se zájmy společnosti a jejich vztah ke společenskému vlastnictví a prostřednictvím hmotné zainteresovanosti zabezpečí předpoklady pro rychlou a levnou výstavbu bytů, pro nejvyšší hospodárnost při jejich užívání a udržování, a tím i pro snižování nájemného.

§ 2

Rozsah platnosti

Tato vyhláška se vztahuje na výstavbu bytů stavebními bytovými družstvy ustavenými podle zákona č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě (dále. jen „družstevní bytová výstavba“) a na výstavbu bytů hospodářskými organizacemi státního socialistického sektoru, zejména národními podniky a podniky místního hospodářství (dále jen „podniková bytová výstavba“).

Část II

Družstevní bytová výstavba

§ 3

Účel

Družstevní bytová výstavba umožňuje, aby se pracující v nejširší míře zapojili do řešení jednoho z nejvýznamnějších celostátních úkolů, který má mimořádný význam pro zvýšení životní úrovně. Utužuje jejich vztah ke společenskému vlastnictví, podporuje jejich tvořivou iniciativu při řešení hospodářských otázek, a stává se tak významným nástrojem jejich politickoekonomické výchovy.
Pracující se na vlastních zkušenostech přesvědčí, že je možné zlevňovat pořizování základních prostředků a snižovat náklady na jejich provoz a tím i nájemné.
Zájem družstevníků o nejhospodárnější a technicky dokonalou výstavbu se projeví zejména v organizování brigádnické pomoci při výstavbě bytů a při výrobě stavebních hmot, v bedlivém dozoru na kvalitu stavebního materiálu a provedených prací, v intenzívním využívání místních zdrojů stavebních hmot a v péči o hospodárné udržování a užívání bytového fondu.

§ 4

Způsob provádění

(1) Rozsah a způsob družstevní bytové výstavby je určován plánem hospodářského rozvoje kraje, okresu nebo obce a je částkou státního příspěvku zahrnut do rozpočtu kraje. Rozdělení této výstavby v kraji stanoví krajské (ústřední) národní výbory po projednání s krajskými odborovými radami tak, aby bylo zajištěno přednostní uspokojení zájmů rozhodujících odvětví v kraji.

(2) V družstevní bytové výstavbě mohou se stavět pouze vícepodlažní bytové domy nejméně s 12 byty; výkonné orgány krajských národních výborů mohou v souladu se zastavovacími plány povolovat v odůvodněných případech výjimky, přičemž však bytový dům musí mít alespoň 4 byty.
Stavební bytová družstva mohou rovněž provádět úpravy nebytových prostorů v existujících objektech na byty, bytové nástavby nebo přístavby a výstavbu garáží.
Na výstavbu rodinných domků se tato vyhláška nevztahuje.

(3) Družstevní bytovou výstavbu lze provádět
V obou případech je žádoucí organizovat v nejširší míře svépomoc družstevníků.

a) dodavatelským způsobem,

b) ve vlastní režii družstva, přičemž některé práce mohou být pro družstvo provedeny dodavatelským způsobem.

(4) Stavební bytové družstvo je přímým investorem své bytové výstavby.
V místech soustředěné bytové výstavby vyžadující veřejné investice hrazené z rozpočtů národních výborů nebo tam, kde se to jeví účelným, vykonávají stavební bytová družstva investorskou funkci zpravidla prostřednictvím generálního investora komplexní bytové a občanské výstavby.

§ 5

Zdroje financování

Družstevní bytová výstavba se financuje

a) z členských podílů družstevníků,

b) ze státního příspěvku,

c) z dlouhodobého investičního úvěru poskytnutého bankou.

§ 6

Členské podíly

(1) Členskými podíly družstevníků, uhrazenými v penězích nebo v hodnotě osobního a věcného plnění, kryje se zásadně 40 %. z celkového nákladu na výstavbu bytového domu.
Výše členského podílu družstevníků je závislá na hospodárném provedení stavby. Členský podíl může být tudíž snížen, budou-li celkové náklady na výstavbu nižší než průměrný plánovaný náklad, podle něhož byl stanoven státní příspěvek (§ 7).

(2) Do základu pro výpočet členského podílu družstevníků se nezahrnují rozpočtové náklady na vestavěné nebytové zařízení (§ 13).

(3) Osobní a věcné plnění členů musí být s jednotlivými členy smluvně zajištěno a oceněno pro započtení do členských podílů. Členské podíly v penězích se převedou nejpozději 15 dnů před zahájením stavby bytového domu na investiční účet družstva zřízený podle zvláštních předpisů*) u pobočky Státní banky československé (dále jen „banka“) místně příslušné podle sídla stavebního bytového družstva.

(4) Závodní výbory Revolučního odborového hnutí po projednání s vedením podniků mohou poskytnout v rámci schváleného rozpočtu zaměstnancům — členům stavebního bytového družstva na složení členských podílů bezúročnou nebo zúročitelnou půjčku z podnikového fondu pracujících.

(5) Státní spořitelna může členům družstva poskytnout půjčku na složení členského podílu podle zvláštních předpisů.**)

(6) Úroky z členských podílů složených na investičním účtě náleží družstvu.
Prostředky na investičním účtě se úrokují sazbou 2,7 % a úroky se převádějí na obratový účet družstva.

(7) Člen, jehož členství ve stavebním bytovém družstvu zanikne, má nárok na vrácení zůstatkové hodnoty členského podílu podle stanov družstva. Při zániku členství úmrtím mají nárok na vrácení zůstatkové hodnoty členského podílu dědici zemřelého člena.
Členský podíl se snižuje úměrně s opotřebením bytového domu podle plánované doby jeho upotřebitelnosti, neboť v nájemném se neuhrazují odpisy na obnovu z pořizovací hodnoty domu.***)

§ 7

Státní příspěvek

(1) Stát poskytuje družstvu na bytovou výstavbu příspěvek ve výši 30 % průměrného nákladu plánovaného na byt ve státní bytové výstavbě v roce zahájení stavby družstevního bytového domu. Přitom se vychází na třetí pětiletku z bytu o obytné ploše 37 m².
Průměrným nákladem na byt se rozumí cena bytu včetně nákladů na technické zařízení bytového domu a nákladů na pozemek a projekt.

(2) Náklad na byt podle odstavce 1 plánuje se na rok 1959 v celostátním průměru částkou Kčs 73 440 a na rok 1960 částkou Kčs 69 680, takže státní příspěvek na jeden byt se stanoví pro družstevní bytovou výstavbu zahájenou v roce 1959 částkou Kčs 22 000 a v roce 1960 částkou Kčs 20 900.
Výkonný orgán krajského národního výboru odstupňuje částku státního příspěvku v rámci kraje podle velikosti obytné plochy nebo počtu obytných místností.
Jestliže stavební náklad zásluhou družstva (zejména proto, že v široké míře organizovalo svépomoc svých členů, využilo levných zdrojů místních surovin, použilo úsporných typových projektů) je nižší než náklad, který byl podkladem pro stanovení výše státního příspěvku výkonným orgánem, krajského národního výboru, zůstane tento příspěvek nezměněn, snižuje se však souhrnný podíl členských podílů a úvěru.
Družstvo rozhodne, zda se o úsporu sníží členské podíly nebo potřeba bankovního úvěru.

(3) Příspěvek se poskytuje družstvu z rozpočtu národního výboru prostřednictvím banky a dá se mu k dispozici nejpozději 15 dnů před zahájením stavby plánovaného objektu; uvolňuje se na investiční účet družstva postupně podle potřeby v pořadí stanoveném v § 9 odst. 3. Příspěvek nepropadá, jestliže nebyl v kalendářním roce vyčerpán.
Výkonný orgán krajského národního výboru rozhoduje o tom, který národní výbor družstvu příspěvek poskytne.

(4) Ve výjimečných případech, kdy vyšší rozpočtový náklad je vyvolán veřejným zájmem (provádění výstavby na místě s mimořádnými základovými podmínkami, výstavba atypickým způsobem, zástavba proluk apod.), může výkonný orgán národního výboru poskytnout další příspěvek až do výše celkových zvýšených nákladů, a to i z přebytků svého hospodaření. Přitom vezme v úvahu i výhody, které popřípadě z toho družstvu a družstevníkům vznikají. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

§ 8

Dlouhodobý investiční úvěr

(1) Banka poskytuje stavebním bytovým družstvům dlouhodobý investiční úvěr do výše 30 % celkového rozpočtového nákladu na výstavbu bytového domu. Náklad na výstavbu zahrnuje rozpočtovou hodnotu objektu, náklady na projekt a pozemek, popřípadě na technický dozor, není-li prováděn bezplatně.

(2) Úvěr se úrokuje sazbou 3 % ročně.

(3) Financující pobočka banky poskytne dlouhodobý investiční úvěr, jestliže stavební bytové družstvo prokáže,

a) že bytová výstavba je zařazena do schváleného plánu kraje (okresu),

b) že výstavba je projektově a rozpočtoví připravena a zajištěna uzavřenou smlouvou o stavebních pracích, popřípadě u prací ve vlastní režii hlavním stavebním materiálem, pracovními silami a technickým vedením,

c) že je pojištěno, pokud jde o chystanou stavbu, ode dne jejího zahájení proti škodám živelním a vodovodním a proti následkům zákonné odpovědnosti.

(4) V žádosti o úvěr družstvo uvede:

a) výši požadovaného úvěru a předběžný propočet nájemného zajišťující splacení úvěru nejdéle do 30 let,

b) celkové náklady na výstavbu a způsob jejich úhrady z členských podílů a ze státního příspěvku tak, aby bylo zřejmé, že po poskytnutí úvěru budou tyto náklady plně kryty; přitom prokáže, že má smluvně zajištěno osobní i věcné plnění svých členů při výstavbě, a uvede, jakým způsobem bylo toto plnění oceněno při započtení do členských podílů.

(5) K žádosti o úvěr družstvo připojí
Pobočka si může vyžádat od družstva další doklady potřebné k rozhodnutí o povolení úvěru.

a) schválené stanovy družstva a souhlas výkonného orgánu příslušného okresního národního výboru s jeho ustavením,

b) výpis z podnikového rejstříku o zápisu družstva,

c) výpis ze zápisu o usnesení členské schůze, ve které byl schválen rozpočet, předpokládané náklady stavby při provádění ve vlastní režii a způsob jejich úhrady, ověřený představenstvem družstva podle stanov.

(6) Družstvo projedná s financující pobočkou banky poskytnutí dlouhodobého úvěru tak, aby banka mohla povolit úvěr nejdéle do 15 dnů před zahájením stavby.

(7) Povolení úvěru a jeho podmínky oznámí banka družstvu písemně a zároveň mu předloží k podpisu prohlášení, kterým družstvo souhlasí s podmínkami úvěru. Dokud bance není vráceno toto prohlášení podepsané osobami oprávněnými družstvo zastupovat, nelze zahájit financování stavby.

(8) Pro čerpání a splácení dlouhodobého investičního úvěru otevírá financující pobočka stavebnímu bytovému družstvu podle zvláštních předpisů*) účet dlouhodobého investičního úvěru. Z tohoto účtu se přímo uhrazují platy dodavatelům na úvěrovanou bytovou výstavbu nebo skutečné náklady na bytovou výstavbu pořizovanou ve vlastní režii.

(9) Úvěr se splácí z výnosu nájemného stejnými pololetními splátkami, zahrnujícími úmor a úrok, nejdéle po dobu 30 let. První pololetní splátka je splatná do jednoho roku po uvedení objektu do trvalého užívání, nejdéle však do 2 let ode dne zahájení jeho stavby; výjimečně se povolí odklad první splátky pouze v případě, že k prodloužení doby výstavby došlo v důsledku vyšší moci, Stavební bytové družstvo je oprávněno splácet úvěr mimořádnými splátkami. Přitom se nemění výše pravidelných sjednaných splátek, zkracuje se však doba splácení.

(10) Nesplatí-li družstvo splátku na dlouhodobý investiční úvěr ve stanovené lhůtě, převede pobočka neuhrazenou splátku na investiční úvěr nesplacený ve lhůtě, který se úrokuje zvýšenou úrokovou sazbou podle zvláštních předpisů.**) Investiční úvěry nesplacené ve lhůtě uhrazuje pobočka z obratového účtu družstva bez jeho příkazu.

(11) Má-li družstvo dlouhodobý investiční úvěr nesplacený ve lhůtě, může mu být poskytnut další úvěr jen zcela výjimečně na základě rozboru hospodaření družstva, bude-li zajištěno v budoucnosti včasné splácení úvěrů.

(12) Ve výjimečných odůvodněných případech může financující pobočka povolit družstvu na jeho žádost odklad splátky, přičemž s ním projedná jako podmínku odkladu provedení opatření ke zjednání nápravy.

(13) V případě, že se úvěrované bytové domy zcizují nebo přestanou sloužit svému účelu, nebo že dojde k likvidaci veškerého majetku družstva, musí být celý úvěr splacen ihned.
Jde-li o převod družstevních bytových domů do správy jiného stavebního bytového družstva, nebo dojde-li ke sloučení stavebních bytových družstev bez likvidace, musí předávající i přejímající družstvo otázku dalšího úvěrování předem projednat s financující pobočkou banky.

§ 9

Financování výstavby

(1) Před zahájením výstavby projedná družstvo s financující pobočkou banky rozsah zamýšlené výstavby a způsob jejího finančního krytí.

(2) Podkladem financování výstavby je
Provádí-li družstvo se souhlasem stavebního úřadu výstavbu ve vlastní režii, předloží bance též průkaz o zajištění stavby hlavním stavebním materiálem, pracovními silami a technickým vedením tak, aby mohla být řádně provedena podle schváleného projektu a v termínu stanoveném krajským harmonogramem bytové a občanské výstavby.

a) schválený rozpočet stavby,

b) hospodářské smlouvy na práce a dodávky, jakož i časový plán stavby na celou dobu jejího trvání.

(3) Úhrady za práce a dodávky na bytové výstavbě provádí banka podle jednotlivých objektů především z vlastních zdrojů družstva, po jejich vyčerpání z příspěvku poskytnutého státem prostřednictvím výkonného orgánu příslušného národního výboru a konečně v posledním pořadí z dlouhodobého investičního úvěru.

(4) Stavební práce prováděné dodavatelským způsobem uhrazuje banka na základě platebních dokladů a protokolů o převzetí prací.

(5) Družstvo i dodavatelský stavební podnik sdělí financující pobočce jména svých zástupců zmocněných zjišťovat protokolárně rozsah provedených stavebních prací a podepisovat protokoly o jejich převzetí a zašle jí vzory jejich podpisů.

(6) Při stavbě ve vlastní režii uhrazuje banka skutečné náklady výstavby podle platebních dokladů. V tomto případě družstvo předkládá financující pobočce vždy do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce nebo v delších lhůtách sjednaných s bankou soupis provedených prací oceněných v rozpočtové hodnotě.

§ 10

Pomoc finančních orgánů a úloha banky

(1) Finanční orgány budou ze svých zkušeností získaných při financování investiční výstavby významnou měrou přispívat radou a pomocí k zabezpečení velikých úkolů spojených s vyřešením bytového problému.
Pomoc banky se projeví především ve spolupráci s podniky a družstvy při odkrývání a mobilizaci finančních zdrojů a při rozvoji výroby stavebních materiálů a kontrole dodržování smluvních vztahů dodavatelů stavebních prací, materiálu a zařízení vůči družstvu. Pobočky banky budou při zabezpečování těchto úkolů úzce spolupracovat s finančními odbory rad národních výborů.

(2) Banka provádí kontrolu družstevní bytové výstavby především z hlediska její společenské efektivnosti. Kontroluje namátkově, zda dodavatelské stavební podniky, dodavatelé materiálů a podniky, z jejichž zaměstnanců byla družstva ustavena, plní vůči stavebnímu bytovému družstvu přijaté závazky a zda se výstavba provádí hospodárně pod kvalifikovaným technickým dozorem. Prověřuje, zda družstvo vyrábí svépomocí stavební materiál pro potřebu vlastní výstavby a využívá místních zdrojů a jsou-li i jinak vytvářeny nejpříznivější podmínky k rychlému a efektivnímu provádění výstavby, zejména zda družstvo jako celek plní podíl svépomoci na stavbě.

(3) Financující pobočka banky je oprávněna provádět kontrolní dohlídky na stavbě. Přitom se namátkově přesvědčuje o tom, zda přímí investoři kontrolují rozsah provedených prací podle schválené projektové a rozpočtové dokumentace přímo na staveništi. Dále namátkově prověřuje správnost cen projektových prací, sazeb a cen stavebních prací, dodávek strojů a zařízení pro vnitřní vybavení bytových objektů.
Je také oprávněna provádět prověrky u družstva a nahlížet přitom do všech podkladů souvisících s činností, hospodařením a výstavbou družstva.

(4) Zjistí-li pobočka banky závažné nedostatky při výstavbě bytového domu, projedná opatření ke zjednání nápravy s představenstvem družstva i s výkonným orgánem okresního národního výboru a krajskou odborovou radou. Vykonává-li investorské funkce za družstvo útvar generálního investora, oznámí to též krajskému národnímu výboru.

(5) Za závažné nedostatky se považují zejména případy, kdy družstvo:

a) neprovádí výstavbu v souhlase s projektovou a rozpočtovou dokumentací,

b) nezajišťuje řádný technický dozor na stavbě a přejímání dodávek a prací,

c) provádí výstavbu ve vlastní režii nehospodárně,

d) nepředkládá financující pobočce včas a řádně soupisy o provedených pracích ve vlastní režii,

e) nedodržuje časový plán stavby.

(6) Nebudou-li dohodnutá opatření splněna, může pobočka podle povahy věci
Pobočka banky použije vždy nejvhodnějšího opatření (a — e), aby družstvu nevznikla neúměrná škoda.
Dříve, než pobočka banky použije opatření podle ustanovení písm. c) a d), uvědomí o tom 30 dní předem družstvo, provádějící stavební podnik a výkonný orgán okresního národního výboru. Zároveň zpraví prostřednictvím krajské pobočky též orgán, nadřízený stavebnímu podniku.

a) zvýšit úrok z poskytnutého úvěru až na dvojnásobek,

b) učinit podmínkou dalšího financování stavby ve vlastní režii, že družstvo zajistí dokončení stavby dodavatelským způsobem,

c) přerušit financování stavby po předchozím souhlasu ředitele krajské pobočky,

d) přerušit financování všech staveb (objektů) družstva po předchozím souhlasu generálního (oblastního) ředitele banky nebo orgánu jím zmocněného,

e) odmítnout financování dalších staveb družstva.

(7) Finanční odbory rad národních výborů mají účinně zabezpečovat zhospodárňování bytové výstavby, co nejefektivnější využívání místních zdrojů stavebních materiálů, rozvinutí jejich výroby, zvýšení ochrany společenského majetku a při všech těchto úkolech opírat se o rozvíjení tvůrčí aktivity pracujících.

§ 11

Ceny

(1) Provádí-li se družstevní bytová výstavba dodavatelským způsobem, fakturuje generální dodavatel provedené stavební práce a dodávky za ceny a sazby platné pro státní investiční výstavbu.
Za materiál dodaný družstvem poskytuje generální dodavatel družstvu náhradu ve státních velkoobchodních cenách, za ucelené stavební práce a konstrukční prvky provedené členy družstva poskytne náhradu podle cen a sazeb platných pro investiční výstavbu.
Za brigádnickou výpomoc členů družstva poskytne družstvu náhradu podle mzdových předpisů platných v podnicích ministerstva stavebnictví.

(2) Provádí-li družstvo bytovou výstavbu ve vlastní režii, nakupuje stavební materiál a zařízení za ceny platné pro státní investiční výstavbu. Stavební práce provedené dodavatelským způsobem hradí družstvo podle cen a sazeb platných pro státní investiční výstavbu.

(3) Poskytne-li podnik, jehož zaměstnanci jsou členy družstva, pomoc dodávkami materiálu, zapůjčením strojů, provedením dopravy apod., fakturuje družstvu tuto pomoc v cenách platných pro státní investiční výstavbu.

§ 12

Svépomoc

(1) Svépomoc je výrazem aktivní účasti družstevníků při bytové výstavbě a je také významným ekonomickým činitelem v hospodaření družstva. Svépomocí se utužují vztahy družstevníků a vytváří se kolektiv uvědomělých socialistických vlastníků, kteří úzkostlivě dbají hospodárnosti při provádění výstavby a při správě a provozu družstevního bytového fondu.

(2) Hodnotou svépomoci, k níž se členové družstva zaváží při vstupu do družstva, mohou členové zčásti uhradit stanovený členský podíl.

(3) Svépomoc může být poskytnuta zejména:

a) individuální brigádnickou výpomocí na stavbě,

b) provedením ucelených konstrukčních prvků a stavebních prací,

c) dodávkou materiálu nebo zařízení pro stavbu,

d) odborným technickým dozorem při stavbě,

e) účastí na vypracování projektové a rozpočtové dokumentace ve vedlejším pracovním poměru v projektové organizaci státního socialistického sektoru,

f) poskytnutím pozemku pro výstavbu prováděnou družstvem.

(4) Poskytnutá svépomoc se ocení takto:

a) pozemky podle platných předpisů,

b) účast člena družstva na vypracování projektové a rozpočtové dokumentace podle ceníku projektových a průzkumných prací,

c) odborný technický dozor a ostatní individuální brigádnická výpomoc při stavbě podle mzdových předpisů platných v podnicích ministerstva stavebnictví bez jakýchkoliv režijních přirážek k těmto mzdám,

d) dodávky materiálu a zařízení cenami platnými pro státní investiční výstavbu,

e) provedení ucelených konstrukčních prvků a stavebních prací podle rozpočtové soustavy platné pro investiční výstavbu.

(5) Hodnota poskytnuté svépomoci, oceněné podle odstavce 4, se na základě dokladů ověřených vedením družstva a vedením stavby vyúčtuje

a) při stavbě prováděné ve vlastní režii družstva jako vklad členského podílu družstevníka, který ji poskytl a jako náklad družstevní výstavby (jde-li o provedené práce) nebo jako majetek družstva (jestliže jde o pozemek, dodané zařízení nebo materiál); na podkladě téhož dokladu vyjádří banka hodnotu poskytnuté svépomoci jako vklad členského podílu a současně jako náklad na investičním účtě družstva,

b) při stavbě dodavatelským způsobem jako vklad členského podílu družstevníka, který svépomoc poskytl, a současně jako pohledávka vůči dodavatelskému stavebnímu podniku; ve stejné výši vyúčtuje družstvo práce a dodávky uskutečněné svépomocí dodavatelskému podniku, který je uhradí na investiční účet družstva, a to na podkladě dokladu potvrzeného vedením stavby.

(6) Družstvo rozhodne, jakým způsobem má být pohledávka za brigádnické práce nečlenů na stavbě bytového domu vyúčtována, zda na základní fond nebo na členské podíly.

§ 13

Nebytová vestavěná zařízení

(1) Jestliže se z rozhodnutí výkonného orgánu příslušného národního výboru má výjimečně zřídit v bytovém domě stavebního bytového družstva obchod, zdravotnické středisko, úřadovna státní spořitelny nebo pojišťovny, poštovní úřad a jiné zařízení spojů, transformační stanice, zařízení CO, popř. jiné nebytové vestavěné zařízení, poskytne družstvu prostředky na financování stavebního nákladu tohoto zařízení a přiměřený podíl na celkových rozpočtových nákladech stavby výkonný orgán národního výboru nebo jeho prostřednictvím příslušný ústřední úřad nebo organizace, jejichž rozpočtech nebo finančních plánech se s těmito náklady počítá.

(2) Stavební náklady na nebytová vestavěná zařízení je nutno v rozpočtech staveb uvádět odděleně tak, aby je bylo možno odečíst od celkové rozpočtové hodnoty stavby podle odstavce 1.

(3) Částku rozpočtovanou na nebytové vestavěné zařízení družstevního bytového domu sdělí výkonný orgán příslušného národního výboru bance a dá jí k dispozici potřebné finanční prostředky nejpozději do 15 dnů před zahájením jeho stavby.

(4) Nebytového vestavěného zařízení se používá na základě nájemní smlouvy mezi stavebním bytovým družstvem a uživatelem, která je ze strany družstva vypověditelná pouze se souhlasem výkonného orgánu národního výboru. Rovněž změna účelu užívání tohoto zařízení může být provedena jen se souhlasem výkonného orgánu příslušného národního výboru.

(5) Nebytové vestavěné zařízení je vlastnictvím stavebního bytového družstva. Prostředky poskytnuté na jeho financování jsou pohledávkou národního výboru vůči družstvu.
Jestliže nebytové zařízení bude přeměněno na družstevní byty, rozhodne výkonný orgán národního výboru o vrácení prostředků poskytnutých na financování tohoto zařízení a přihlédne přitom k jeho opotřebování podle plánované doby upotřebitelnosti bytového domu.

(6) Uživatel nebytového vestavěného zařízení platí pravidelně družstvu místo nájemného smluvený příspěvek na úhradu úměrné části nákladů spojených se správou a s řádným prováděním běžných a generálních oprav společné stavební části objektu.

§ 14

Nájemné

(1) Nájemné z družstevních bytů je hlavním zdrojem příjmů družstva. Družstvo je stanoví tak, aby krylo zejména

a) splátky úvěru poskytnutého družstvu bankou a úroky z tohoto úvěru,

b) náklady na řádné provádění běžných a generálních oprav družstevních bytových objektů,

c) náklady na pojištění družstevního majetku,

d) náklady spojené se správou a provozem bytových objektů.

(2) Do nájemného se tedy promítají jak náklady na výstavbu bytového domu (částkou poskytnutého úvěru s příslušným úrokem), tak i náklady na jeho provoz. Družstevníci jsou tím bezprostředně zainteresováni na levném pořízení bytového fondu a na jeho hospodárném užívání, které povede ke stálému snižování nájemného.

(3) K zajištění vyrovnaného finančního hospodaření družstva může družstvo v době, kdy splácí bance úvěr a úrok, použít volných finančních prostředků určených na generální opravy a údržbu přechodně i k zaplacení splátek úvěru. V případě, že v tomto období bude družstvo potřebovat prostředky na generální opravy, může mu banka poskytnout zvláštní úvěr na generální opravy, splatný do 10 let, výjimečně do 15 let, při 3% úroku.

§ 15

Hospodaření družstva

(1) Výdaje spojené s provozem a správou bytového hospodářství hradí stavební bytové družstvo z příjmů vybíraných od svých členů (nájemníků) ve formě zápisného, nájemného a vedlejších poplatků na úhradu výdajů nezahrnutých v základním nájemném.

(2) Kromě bytových a s nimi spojených služeb poskytovaných členům nesmí stavební bytové družstvo provozovat žádnou hospodářskou činnost.

(3) Zvláštní předpisy upravují finanční výhody poskytované družstvům a družstevníkům:

a) osvobození stavebních bytových družstev od důchodové daně družstev a jiných organizací,

b) osvobození bytových domů družstev od daně domovní,

c) osvobození bytů v družstevních domech od místního poplatku z bytů,

d) osvobození dědiců družstevníka od placení notářských poplatků z dědictví z hodnoty členského podílu, jestliže dědicem je manžel, děti nebo rodiče družstevníka a jeden z nich se stal členem družstva,

e) osvobození od správních poplatků za komisionelní řízení konané podle stavebních nebo jiných předpisů a za rozhodnutí o přípustnosti stavby a povolení k užívání stavby,

f) osvobození od notářského poplatku z převodu nemovitostí, jde-li o převod pozemku člena družstva na stavební bytové družstvo [§ 12 odst. 3 písm. f)].

(4) V případech, kdy z rozhodnutí výkonného organu národního výboru nebo s jeho souhlasem bude investorské funkce vykonávat útvar generálního investora jako zmocněnec stavebního bytového družstva, bude tato pomoc poskytována bezplatně podle pokynů Státního výboru pro výstavbu.

(5) Hospodaření družstva kontroluje banka. Zjistí-li, že družstvo neprovádí řádně a včas běžné nebo generální opravy, údržbu apod., projedná s představenstvem družstva opatření ke zjednání nápravy a dohodne lhůtu k odstranění závad. Nebudou-li závady odstraněny, je oprávněna po dobu trvání závady zaviněné družstvem zvýšit úrok z poskytnutého úvěru až na dvojnásobek.

§ 16

Bytové nástavby, přístavby a rekonstrukce a výstavba garáží

(1) Nástavby, přístavby a rekonstrukce, kterými budou získány nové byty, mohou stavební bytová družstva provádět v budovách organizací socialistického sektoru na základě smlouvy s organizací, která má objekt ve správě.

(2) Ve smlouvě se stanoví podmínky užívání a určí se zásady pro úhradu nákladů vznikajících ze společného užívání objektu.

(3) Výstavba družstevních garáží určených pro družstevníky se financuje z vlastních prostředků družstva (z členských podílů družstevníků).

(4) Banka může na stavbu garáží poskytnout úvěr do 30 % rozpočtového stavebního nákladu, splatný do 10 let při 3% úroku.

(5) Jinak platí přiměřeně ustanovení o družstevní výstavbě bytů s výjimkou ustanovení § 15 odst. 3 písm. b), pokud jde o garáže mimo bytový dům družstva.

Část III

Podniková bytová výstavba

§ 17

Účel

Účelem podnikové bytové výstavby je využít v nejširším rozsahu volných finančních i materiálových zdrojů a pracovních sil podniků k výstavbě bytů pro vlastní zaměstnance. Přitom je třeba využívat iniciativy zaměstnanců a organizovat jejich svépomoc tak, aby výstavbu bytů bylo možno provádět rychle a úsporně.

§ 18

Způsob provádění

(1) Rozsah podnikové bytové výstavby je určován plánem hospodářského rozvoje krajů a okresů. Rozdělení výstavby v kraji stanoví krajské (ústřední) národní výbory po projednání s krajskými odborovými radami tak, aby byla zajištěna preference rozhodujících odvětví v kraji. Podnikovou výstavbu organizují a řídí podniky ve spolupráci se závodními výbory odborových organizací.

(2) V podnikové bytové výstavbě se budou zásadně stavět vícepodlažní bytové domy s větším počtem bytů. Kromě toho mohou být touto formou prováděny úpravy nebytových prostorů v existujících objektech organizací socialistického sektoru na byty a bytové nástavby a přístavby.

(3) Podniková výstavba se provádí zpravidla dodavatelským způsobem. Jsou-li však předpoklady, že podnik provede výstavbu proti dodavatelskému způsobu úsporněji sám, zejména má-li vlastní stavební oddělení, může stavbu bytů provádět se souhlasem stavebního úřadu ve vlastní režii. Stavební podnik mu přitom může poskytnout strojní vybavení, stavební materiál a technickou pomoc.

(4) Při stavbě bytů dodavatelským způsobem i ve vlastní režii organizují podniky v nejširší míře svépomoc svých zaměstnanců. Zejména organizují rozvoj výroby stavebních materiálů, využívání vlastních dopravních prostředků a rozvíjením socialistické soutěže vytvářejí podmínky pro účast pracovních kolektivů při technické a odborné pomoci a při vlastní výstavbě.

(5) V zájmu rychlé a efektivní bytové výstavby mohou se podniky sdružovat a soustřeďovat své materiální a finanční zdroje. Tím se umožní účast na bytové výstavbě i těm podnikům, které nemají dostatek prostředků, aby ji prováděly samostatně.

(6) Při provádění bytové výstavby formou sdružování podniků vykonává na podkladě dohody účastníků jeden z nich funkci investora a bude mít dům ve správě.

§ 19

Zdroje financování

(1) U podniků, v nichž je zavedena obecná úprava finančního hospodaření, financuje se podniková bytová výstavba
Podniky s obecnou úpravou financování mohou tedy použít k financování své bytové výstavby všech vlastních finančních zdrojů podle vyhlášek ministra financí č. 62/1958 Ú. l., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát, a č. 85/1958 Ú. l., o finančních zdrojích hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů a o úhradě jejich ztrát, jako na financování decentralizovaných investic.
Vzhledem k tomu, že se v dlouhodobých normativech podnikové zainteresovanosti neuvažuje s výstavbou bytů, budou moci podniky na financování své podnikové výstavby použít pouze zdrojů, které vyplývají z mobilizačnějšího návrhu plánu nebo z jeho překračování; v prvém případě mohou podniky zahrnout schválenou bytovou výstavbu jíž do svých finančních plánů a provádět ji v rámci vlastních prostředků vytvořených na financování decentralizované investiční výstavby.

a) z volných vlastních finančních zdrojů určených k financování decentralizované výstavby, jestliže je i výhledově zajištěno financování potřebného rozvoje podniku; toto zajištění posuzuje orgán podniku přímo nadřízený s přihlédnutím k připomínkám pobočky banky;

b) z příspěvků podnikového fondu pracujících;

c) z bezúročných půjček zaměstnanců, pro něž se staví byt.

(2) U podniků, v nichž není zavedena obecná úprava finančního hospodaření, financuje se podniková bytová výstavba

a) z podílu na nadplánovém zisku nebo z podílu úspory dosažené snížením plánované ztráty,

b) z vlastních volných finančních prostředků na decentralizovanou výstavbu, které byly vytvořeny v nadplánu (např. výsledky z prodeje a likvidace základních prostředků, tržby za materiál těžený při výstavbě, odpisy ze základních prostředků),

c) z příspěvků podnikových fondů pracujících,

d) z bezúročných půjček zaměstnanců, pro něž se staví byt.

(3) K financování bytové výstavby ve vlastní režii může se použít též celé úspory ze snížení vlastních nákladů bytové výstavby podniku proti její rozpočtové hodnotě (§ 21 odst. 6).

(4) Prostředky ze zdrojů uvedených v odstavcích 1 a 2 převedou podniky na svůj investiční účet bytové výstavby u banky před zahájením stavby. V odůvodněných případech může banka stanovit odchylku.

§ 20

Dlouhodobý investiční úvěr

(1) Banka může poskytnout podniku jako doplňkový zdroj financování výstavby prováděné dodavatelským způsobem nebo ve vlastní režii v souladu s úvěrovým plánem dlouhodobý investiční úvěr zpravidla ve výši 20 % celkového rozpočtového nákladu na výstavbu bytového domu na dobu nejdéle 10 let při 3% úroku.

(2) Náklad podle odstavce 1 zahrnuje

a) rozpočtovou hodnotu objektu podle rozpočtové soustavy platné pro investiční výstavbu,

b) náklad na zakoupení pozemku,

c) náklad na projektovou a rozpočtovou dokumentaci.

(3) Financující pobočka poskytne dlouhodobý investiční úvěr, jestliže podnik prokáže, že
Podnik projedná s financující pobočkou banky poskytnutí dlouhodobého úvěru tak, aby banka mohla povolit úvěr nejdéle do 15 dnů před zahájením stavby.

a) bytová výstavba je zařazena do schváleného plánu kraje (okresu),

b) bytová výstavba je projektově a rozpočtově připravena a zajištěna uzavřenou smlouvou o stavebních pracích, popřípadě u prací ve vlastní režii hlavním stavebním materiálem, pracovními silami a technickým dozorem.

(4) Pro čerpání a splácení dlouhodobého úvěru poskytnutého účelově na jednotlivé objekty zřizuje financující pobočka investorovi podle zvláštních předpisů*) účet dlouhodobého investičního úvěru pro veškerou jeho bytovou výstavbu. Z tohoto účtu se uhrazuje přímo faktury dodavatelům na úvěrovanou výstavbu, popřípadě vnitropodnikové faktury při výstavbě ve vlastní režii.

(5) Podnik splácí úvěr a bezúročné půjčky zaměstnanců ze zdrojů na decentralizovanou výstavbu pravidelnými sjednanými splátkami. Podnik je oprávněn splácet úvěr tak, aby původně stanovená doba splatnosti byla zkrácena. Při poskytnutí každého dalšího úvěru se upraví výše splátek s ohledem na výši a dobu splatnosti jednotlivých úvěrů.

§ 21

Financování výstavby a bankovní kontrola

(1) Před zahájením výstavby projedná podnik se svým nadřízeným orgánem a s financující pobočkou banky rozsah zamýšlené výstavby bytů, způsob jejího provádění a finanční krytí.
Financující pobočka dbá, aby se bytová výstavba nefinancovala z prostředků určených na financování výrobních investic, aby se výstavba prováděla hospodárně a aby podnik v nejširší míře mobilizoval vnitřní zdroje.

(2) Podkladem financování výstavby je
Provádí-li podnik výstavbu ve vlastní režii, předloží bance též průkaz o komplexním zajištění výstavby hlavním stavebním materiálem, pracovními silami a technickým vedením tak, aby stavba mohla být řádně provedena podle schváleného projektu a v termínu stanoveném krajským harmonogramem bytové a občanské výstavby.

a) schválený rozpočet stavby,

b) smlouvy o stavebních pracích, jakož i časový plán výstavby na celou dobu jejího trvání,

c) vyjádření orgánu nadřízeného podniku, že zamýšlený rozsah výstavby neohrožuje finanční zajištění plánovaného rozvoje hlavní činnosti podniku.

(3) Náklady na výstavbu hradí banka v prvé řadě z vlastních finančních zdrojů podniku uložených na jeho investičním účtě a po jejich vyčerpání z povoleného úvěru.

(4) Úhrady provádí na základě platebních dokladů podle zvláštních předpisů.*)

(5) Investor i dodavatelský podnik sdělí financující pobočce jména svých zástupců zmocněných přejímat na staveništi provedené stavební práce; investor zašle rovněž vzory podpisů a plné moci svých zástupců.

(6) Při výstavbě ve vlastní režii hradí podnik náklady spojené s bytovou výstavbou až do jejího vyfakturování z provozních prostředků; nemá-li dostatek prostředků, může mu financující pobočka banky poskytnout provozní úvěr na nákup stavebního materiálu a úvěr na nedokončenou stavební výrobu. Práce a dodávky provedené podnikem uhrazuje banka z investičního účtu bytové výstavby na obratový účet podniku v sazbách a cenách podle schváleného rozpočtu na podkladě vnitropodnikových faktur.
Úsporu ze snížení vlastních nákladů bytové výstavby proti její rozpočtové hodnotě vyjádří podnik jako ostatní zdroje na financování decentralizované výstavby a příslušně peněžní prostředky může převést z obratového účtu na investiční účet bytové výstavby.

(7) Banka je oprávněna provádět kontrolní dohlídku na stavbě a prověrky u investora a jeho nadřízeného orgánu. Prověřuje namátkově ceny a sazby investičních prací a dodávek v období přípravy a provádění výstavby.

(8) Zjistí-li banka závady při výstavbě, zejména že výstavba se neprovádí hospodárně a podle schválené dokumentace, nebo že není dodržován časový plán stavby, požádá investora o provedení účinných opatření ke zjednání nápravy.
Nebude-li zjednána náprava ve stanovené lhůtě, je banka oprávněna zvýšit úrok z investičního úvěru poskytovaného podniku na bytovou výstavbu až na dvojnásobek. Zároveň projedná záležitost znovu s investorem, jeho nadřízeným orgánem, odborovou organizací podniku a výkonným orgánem příslušného národního výboru a podmíní uvolňování dalších finančních prostředků plněním sjednaných opatření.
U výstavby ve vlastní režii může učinit podmínkou dalšího financování, že podnik zajistí dokončení stavby dodavatelským způsobem.

(9) O financování, úvěrování a kontrole podnikové bytové výstavby platí, pokud tato vyhláška neobsahuje odchylnou úpravu, obecné předpisy.*)

§ 22

Ceny

(1) Výstavba bytů prováděná dodavatelským způsobem se fakturuje v cenách a sazbách podle rozpočtové soustavy platné pro investiční výstavbu.

(2) Provádí-li podnik bytovou výstavbu ve vlastní režii, nakupuje stavební materiál a zařízení za ceny platné pro státní investiční výstavbu. Stavební práce provedené dodavatelským způsobem hradí se v cenách a sazbách podle rozpočtové soustavy platné pro investiční výstavbu.
Za provedené práce, pokud nejde o bezplatnou brigádnickou výpomoc, poskytuje podnik vlastním zaměstnancům náhradu podle mzdových předpisů platných v podnicích ministerstva stavebnictví.

(3) Poskytne-li při výstavbě prováděné dodavatelským způsobem stavebník dodavatelskému stavebnímu podniku nebo při výstavbě prováděné ve vlastní režii dodavatelský stavební podnik stavebníkovi materiální nebo jinou pomoc, fakturují se

a) materiál státními velkoobchodními cenami,

b) ucelené stavební práce a konstrukční prvky podle rozpočtové soustavy platné pro investiční výstavbu,

c) brigádnické práce zaměstnanců stavebníka podle mzdových předpisů platných v podnicích ministerstva stavebnictví,

d) provedené dopravní výkony podle tarifních sazeb ČSAD,

e) technická výpomoc stavebních odborníků podle platných mzdových předpisů.

§ 23

Nebytová vestavěná zařízení

(1) Jestliže se z rozhodnutí výkonného orgánu příslušného národního výboru má výjimečně zřídit v bytovém domě podniku obchod, územní zdravotnické středisko, úřadovna státní spořitelny nebo pojišťovny, poštovní úřad a jiné zařízení spojů, transformační stanice, zařízení CO, popř. jiné nebytové vestavěné zařízení, poskytne podniku prostředky na financování stavebního nákladu tohoto zařízení a přiměřený podíl na celkových rozpočtových nákladech stavby v plné výši budoucí uživatel.

(2) Nebytové vestavěné zařízení se považuje za investici uživatele v najatém základním prostředku. Uživatel vede toto zařízení ve svých základních prostředcích a odpisy z něho zahrnuje do svých provozních nákladů.

(3) Stavební náklady na tato zařízení je nutno v rozpočtech staveb uvádět tak, aby je bylo možno odečíst od celkových rozpočtových nákladů stavby podle odstavce 1.

(4) Částku rozpočtovanou na nebytové vestavěné zařízení podnikového bytového domu převede budoucí uživatel na investiční účet podniku nejpozději do 15 dnů před zahájením jeho stavby.

(5) Uživatel nebytového vestavěného zařízení platí pravidelně podniku místo nájemného smluvený příspěvek na úhradu úměrné části nákladů spojených se správou a s řádným prováděním běžných a generálních oprav společné stavební části objektu.

§ 24

Nájemné

(1) Nájemné z podnikových bytů se stanoví tak, aby krylo

a) odpisy bytového objektu (odstavec 2),

b) úroky z poskytnutého úvěru,

c) náklady na běžné a generální opravy,

d) náklady spojené se správou a provozem bytového objektu.

(2) Základna pro výpočet odpisů na prostou reprodukci (obnovu) se přitom snižuje o příspěvek poskytnutý na podnikovou bytovou výstavbu z podnikového fondu pracujících a o úsporu dosaženou při výstavbě ve vlastní režii ze snížení vlastních nákladů výstavby proti její rozpočtové hodnotě.

(3) Půjčka, kterou poskytl zaměstnanec podniku na bytovou výstavbu, může se splácet zcela nebo zčásti snížením plateb nájemného.

Část IV

Závěrečná ustanovení

Vyhláška ministra financí o financování, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby