Náhrada za stavby v osobním vlastnictví

(1) Při vyvlastnění přísluší za stavbu v osobním vlastnictví peněžitá náhrada ve výši ceny stavby (§ 2 až § 9) pokud není v odstavcích 2 až 4 nebo v § 13 stanoveno něco jiného.

(2) Snížení z důvodu stáří stavby činí u rodinného domku a obytné části zemědělské usedlosti (§ 2) nejvýše 70 % a u staveb uvedených v § 3 až § 8 nejvýše 80 %.

(3) Nabyl-li občan vyvlastňovanou stavbu od státu, nesmí náhrada přesahovat cenu, za kterou ji získal, zvýšenou o cenu investic, které trvale zhodnotily tuto stavbu. Toto zhodnocení se propočte podle cen platných v době vyvlastnění.

(4) Má-li být při vyvlastňovacím řízení přiznána náhrada za stavby v osobním vlastnictví vyšší než 150 000,- Kčs, vyžádá si orgán rozhodující o vyvlastnění před přiznáním náhrady souhlas ministerstva financí s výší náhrady.

(1) Na návrh vlastníka nebo vyvlastnitele může orgán rozhodující o vyvlastnění rozhodnout, že vyvlastnitel může poskytnout v dohodě s ním místo peněžité náhrady náhradu v jiné podobné stavbě, která může být v osobním vlastnictví (nikoliv však její výstavbou) nebo ve stavebních prostředcích.

(2) Náhradní stavba se ocení podle § 12 odst. 1 a 2 a případné rozdíly se vyrovnají v penězích. Rovněž se vyrovná v penězích rozdíl mezi náhradou a cenou stavebních prostředků.

(3) Nemá-li nabývající organizace náhradní stavbu, může si ji opatřit od jiné socialistické organizace.