Státní banka československá (dále jen „banka“), zřízená v roce 1950, je ústřední bankou Československé socialistické republiky.
(1) Označení banky je „Státní banka československá“ nebo „Štátna banka československá“.
(2) Sídlem banky je Praha.
(3) Banka může svým jménem nabývat práv a zavazovat se.
(1) Banka
a) má výhradní právo vydávat bankovky a řídí oběh peněz ve státě,
b) poskytuje provozní a investiční úvěry socialistickým organizacím,
c) provádí platební styk, jakož i zúčtování s organizacemi,
d) provádí financování investiční výstavby uskutečňované socialistickými organizacemi a kontrolu její přípravy a efektivnosti,
e) provádí u socialistických organizací rozbory tvorby a používání prostředků na mzdy a kontrolu, zda vyplácejí mzdy v rámci vytvořených prostředků,
f) spravuje zlaté a devizové prostředky a rezervy státu a bankovní devizový fond,
g) nakupuje, směňuje a prodává drahé kovy a cizozemské platební prostředky,
h) přijímá a poskytuje úvěry a záruky ve styku s devizovými cizozemci,
i) provádí platební styk a další bankovně obchodní činnost ve styku se zahraničím,
j) provádí pokladní plnění státního rozpočtu,
k) provádí další činnost podle pokynů vlády.
(2) Banka je oprávněna zjišťovat, a to zejména při účasti na plánovacích pracích a při poskytování úvěrů, jak socialistické organizace používají celospolečenských prostředků, popřípadě prostředků poskytovaných jim bankou.
(3) Organizace jsou povinny předkládat bance potřebné doklady, poskytovat jí požadované informace, umožnit prověrky na místě a i jinak jí umožňovat plnění jejích funkcí.
(4) Zjistí-li banka nedostatky v hospodaření socialistických organizací, je oprávněna požadovat na nich i na jejich nadřízených orgánech odstranění těchto nedostatků a popřípadě použít proti organizacím opatření stanovených ve zvláštních předpisech.
Ústředí banky
a) sestavuje a projednává s příslušnými ústředními orgány návrh úvěrového a pokladního plánu a zásad úvěrové politiky a předkládá je vládě ke schválení,
b) určuje poměr československé koruny k cizím měnám na podkladě stanoveném zákonem a stanoví ceny zlata v bankovních operacích s cizinou,
c) zastupuje stát na základě zmocnění vlády v mezinárodních finančních a bankovních institucích,
d) stanoví zásady pro uzavírání bankovně finančních dohod s devizovými cizozemci a zásady pro poskytování a přijímání zahraničních bankovních úvěrů.
Plněním některých úkolů vyhrazených bance může ústředí banky pověřit jiné peněžní ústavy nebo orgány; pokud nestanoví jinak, platí pro pověřené peněžní ústavy (orgány) obdobně předpisy platné pro banku.
(1) Banku řídí generální ředitel.
(2) Generálního ředitele a jeho náměstky jmenuje a odvolává vláda.
(3) Generální ředitel má postavení vedoucího ústředního orgánu státní správy.
(4) V zásadních finančních a měnových otázkách postupuje generální ředitel v dohodě s ministrem financí.
(5) Generální ředitel vydává právní předpisy o
- poskytování úvěrů socialistickým organizacím,
- úrokových sazbách z úvěrů poskytovaných socialistickým organizacím a z prostředků na jejich účtech u peněžních ústavů, jakož i o odměnách, náhradách a paušálech náhrad při provádění bankovních operací,
- používání dalších bankovních ekonomických nástrojů v oblasti vnitřních a zahraničních měnových vztahů,
- provádění financování a o bankovní kontrole investiční výstavby uskutečňované socialistickými organizacemi,
- platebním styku v tuzemsku i se zahraničím, jakož i o zúčtování s organizacemi,
- pokladních operacích v socialistických organizacích a o směnárenské činnosti.
Poradním orgánem generálního ředitele je bankovní správa.
Banka vykonává svou činnost ústředím v Praze, oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě, pobočkami, popřípadě jinými organizačními jednotkami.
(1) Oblastní ústav pro Slovensko řídí oblastní ředitel ve funkci náměstka generálního ředitele pro Slovensko.
(2) Oblastního ředitele jmenuje a odvolává předsednictvo Slovenské národní rady na návrh generálního ředitele.
Za banku podepisují společně generální ředitel a jeho náměstek nebo jeden z nich a člen bankovní správy. Rozsah oprávnění dalších pracovníků podepisovat za banku stanoví organizační předpisy banky.
Banka má statutární fond, všeobecný rezervní fond, popřípadě další fondy stanovené vládou.
Statutární fond činí jednu miliardu Kčs a slouží k zabezpečení závazků banky. Vláda může podle potřeby statutární fond zvýšit a určit, z jakých prostředků se zvýšená část statutárního fondu doplní.
Do všeobecného rezervního fondu plynou příděly ze zisku tak dlouho, až dosáhne výše statutárního fondu.
O použití zisku, který zůstane po přídělech fondům zřízeným podle § 11, rozhoduje vláda.
Ztráta banky se hradí ze všeobecného rezervního fondu; pokud tento fond k úhradě ztráty nestačí, hradí ji stát.
Banka sestavuje za uplynulý rok účetní závěrku a výroční zprávu. Účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda.
Banka neručí za závazky státu, pokud výslovně takovou záruku nepřevezme. Stát ručí za závazky banky, jen je-li tak výslovně stanoveno.
Spory mezi bankou a socialistickými organizacemi z úvěrových vztahů, pokud spadají do působnosti orgánů hospodářské arbitráže, mohou být předloženy těmto orgánům k rozhodnutí jen po bezvýsledném projednání věci mezi bankou a orgánem nadřízeným úvěrované organizaci.
Pro výpočet úroků z částek skládaných nebo docházejících ve prospěch účtů organizací a ze zůstatků na těchto účtech, jakož i z poskytnutých úvěrů, je rozhodné zúčtování příslušné částky v bance.
Činnost, organizaci a hospodaření banky upravuje podrobněji statut, který schvaluje vláda.
(2) Zrušují se:
b) vyhláška Státní banky československé č. 1761/1950 Ú. l. II, kterou se uveřejňuje znění organizačních pravidel schválených ministrem financí,
c) vyhláška ministerstva financí č. 383/1950 Ú. l. I, o převodu práv a závazků na Státní banku Československou,
g) § 8 zákona č. 93/1964 Sb., o určení oborů státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, a o souvisejících změnách v organizaci některých ústředních orgánů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.