Způsob a rozsah odškodnění ostatních osob
K § 15 zákona

(1) Osoba, která v jednotném zemědělském družstvu trvale pracuje a není k němu ani v pracovním poměru ani jeho členem, se posuzuje, pokud jde o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, jako člen družstva.

(2) Původní výdělek u člena jednotného zemědělského družstva s peněžním odměňováním se stanoví přiměřeně podle § 3. U člena jednotného zemědělského družstva, které nepřešlo na peněžní odměňování, je základem pro výpočet původního výdělku počet pracovních jednotek, které odpracoval v době, za kterou se původní výdělek vypočítává; nepracoval-li z vážných důvodů po část této doby, je základem počet pracovních jednotek, které by byl odpracoval se zřetelem ke svým osobním schopnostem a pracovním možnostem družstva. Odměna za pracovní jednotku se stanoví každý rok ve výši odpovídající výši odměny za pracovní jednotky ostatních členů družstva. Ode dne, kdy družstvo přestane své členy odměňovat v pracovních jednotkách, je původním výdělkem výdělek, kterého by poškozený pravděpodobně v té době dosáhl při peněžním odměňování. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí do výroční členské schůze družstva zálohově, vyúčtování se provede současně s vyúčtováním odměn ostatním členům družstva.

(3) Úkoly souvisící s individuálním obhospodařováním záhumenku se nepovažují za plnění pracovních úkolů.

(1) Učni odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se mu přihodil při výchově k povolání, organizace, která výchovu učně prováděla v době pracovního úrazu. Došlo-li k pracovnímu úrazu v učňovské škole řízené a spravované národním výborem, odpovídá za škodu tento národní výbor.

(2) Ode dne, kdy měla skončit výchova k povolání v učebním poměru, náleží učni nárok na náhradu za ztrátu na výdělku jen

(3) U učňů je původním výdělkem

(1) Žákům a studentům odpovídá za škodu, která jim vznikla při vyučování nebo při výchově v mimoškolních výchovných zařízeních, příslušný národní výbor a studentům vysokých škol vysoká škola. Vznikla-li škoda při práci ve výrobě nebo při provozní praxi, odpovídá studentům a žákům organizace, u které tuto práci konali.

(2) Ode dne, kdy měla skončit školní docházka nebo studium, náleží žákům a studentům nárok na náhradu za ztrátu na výdělku obdobně podle § 16 odst. 2.

(3) U studentů a žáků je původním výdělkem průměrný čistý výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se student nebo žák připravoval. U žáků základních devítiletých a středních všeobecně vzdělávacích škol se přihlédne k duševním a tělesným schopnostem žáka před pracovním úrazem a určí se, v jakém povolání by se žák mohl po skončení školní docházky uplatnit.

(1) Příslušníkům Československé lidové armády odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu služby, ministerstvo národní obrany, příslušníkům vojsk ministerstva vnitra a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra odpovídá ministerstvo vnitra.

(2) Základem výpočtu původního výdělku osob povolaných k výkonu vojenské základní služby, jejichž pracovní poměr k organizaci nebo členský poměr k družstvu trvá nebo výjimečně skončil v ochranné době, je jejich průměrný čistý výdělek za 12 kalendářních měsíců před nástupem této služby. Ode dne, kdy těmto osobám byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod, je původním výdělkem výdělek vypočtený podle § 7, pokud je to pro ně výhodnější; totéž platí u osoby, která byla povolána k jiné službě v ozbrojených silách a stala se plně nebo částečně invalidní v důsledku pracovního úrazu, který utrpěla do 5 let po skončení učebního poměru nebo po skončení školní docházky nebo studia.

(3) Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku u osob povolaných k službě v ozbrojených silách po skončení učebního poměru postupuje se obdobně jako u učňů a u osob, které byly povolány k této službě po skončení studia, obdobně jako u studentů. U osob, které před nástupem této služby nebyly z vážných důvodů v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu, vychází se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku z výdělku, kterého by mohly dosáhnout vzhledem ke své kvalifikaci.

(1) Občanům plnícím veřejné funkce pro národní výbory odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu funkce, příslušný národní výbor. U funkcionářů národních výborů, kteří jsou pro výkon funkce zcela uvolněni ze svého dosavadního zaměstnání, se do hrubého výdělku podle § 3 zahrnuje celá odměna, která jim podle platných předpisů náleží za výkon jejich funkce.

(2) Funkcionářům společenské organizace odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu funkce, společenská organizace. Pokud však tito funkcionáři napomáhají touto činností zároveň k plnění politických, hospodářských nebo sociálních úkolů organizace, u níž jsou v pracovním poměru, odpovídá jim tato organizace.

(3) Soudcům místních lidových soudů zřízených na pracovišti odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu funkce, organizace, u níž je místní lidový soud ustaven, soudcům ostatních místních lidových soudů místní národní výbor, ostatním soudcům příslušný soud. Členům advokátních organizací odpovídá krajské sdružení advokátů, jehož je advokát členem.

(1) Brigádníkem je každý, kdo dobrovolně, v rámci organizované akce vypomáhá při plnění důležitých úkolů v obecném zájmu, aniž přitom jde o jeho obvyklé zaměstnání. Brigádníkem je také ten, kdo dočasně pomáhá v jednotném zemědělském družstvu s jeho vědomím, nebo kdo vypomáhá při svépomocné družstevní bytové výstavbě v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby nebo při stavebních akcích prováděných za účelem zvelebení provozoven spotřebních družstev.

(2) Brigádníku odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se mu přihodil při výkonu brigády, organizace, pro kterou brigádník v době pracovního úrazu pracoval. Dobrovolná výpomoc (brigáda), organizovaná v rámci patronátní činnosti, se však považuje za plnění pracovních úkolů; za škodu v tomto případě odpovídá organizace, u níž je postižený v pracovním poměru.

(1) Nárok na náhradu škody podle zákona mají také příslušníci veřejných nebo závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a příslušníci báňské záchranné služby, kteří utrpí úraz při výkonu služby, jakož i osoby, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů popř. s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu nebo při cvičení jednotky a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a báňské záchranné služby odpovídá v těchto případech organizace, u níž je jednotka nebo služba zřízena, příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany příslušný národní výbor.

(2) Nárok na náhradu škody podle zákona mají dále vynálezci a zlepšovatelé, kteří utrpí úraz při zkoušení, rozpracování nebo zavádění vynálezu nebo zlepšovacího námětu pro organizaci nebo v dohodě s ní. Stejný nárok mají též dobrovolní příslušníci civilní obrany, zdravotníci Čs. červeného kříže, dárci krve, členové Horské služby, jakož i osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pomocníci Veřejné bezpečnosti a Pohraniční stráže a dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu těmto osobám odpovídá vždy organizace, pro kterou byly v době úrazu činny.

(3) Za škodu vzniklou pracovním úrazem osobě se změněnou pracovní schopností, která není v pracovním poměru a jejíž příprava pro povolání se provádí podle předpisů o sociálním zabezpečení, odpovídá organizace, u níž se příprava pro povolání (činnost) provádí. U těchto osob je původním výdělkem základní mzda (spodní hranice rozpětí tarifu) příslušející postiženému v povolání, pro které se příprava provádí, vždy však nejméně částka 800 Kčs měsíčně.

a) po dobu, po kterou se následkem pracovního úrazu prodloužila jeho výchova k povolání v učebním poměru,

b) po dobu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz,

c) jestliže se stal následkem pracovního úrazu invalidním nebo částečně invalidním.

a) po dobu přípravného období odměna, která mu náleží podle zvláštních předpisů včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutého zcela nebo zčásti bezplatně,

b) po dobu odborného rozvoje, kdy nemůže konat v rámci odborného výcviku produktivní práce, průměrný čistý výdělek, kterého v této době dosahují v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní učňové téhož učebního oboru,

c) ode dne, kdy měla skončit jeho výchova k povolání v učebním poměru, průměrný čistý výdělek, kterého dosáhli v předcházejících 12 kalendářních měsících pracovníci, vykonávající v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl učeň vychováván.