PRÁCE
Plán počtu pracovníků a mezd
Počet pracovníků
Plán náboru pracovních sil
Plán kádrů
Plán přípravy odborníků ze škol

(1) Cílem plánu práce je zabezpečit optimální průběh reprodukce pracovních sil a zdravý mzdový vývoj podle potřeb rozvoje národního hospodářství, zejména pomocí nástrojů nepřímého řízení, jimiž se má v oblasti ekonomické a finanční politiky, v oblasti organizace náboru apod. dosáhnout toho, aby reprodukce pracovních sil a mzdový vývoj probíhaly v souladu s potřebami společnosti.

(2) Splnění těchto cílů vyžaduje podstatně prohloubit při pracích na plánu rozborovou činnost, zaměřit ji na co nejvyšší úsporu pracovních sil a tím na růst společenské produktivity práce.

(1) Plán práce obsahuje tyto části:

a) plán počtu pracovníků a mezd,

b) plán náboru pracovních sil,

c) plán kádrů.

(2) Plán počtu pracovníků a mezd vyjadřuje potřebu počtu pracovníků a prostředků na jejich odměňování a sestavuje se na podkladě rozborů zajištění růstu produktivity práce a propočtů mzdového vývoje v návaznosti na nástroje nepřímého řízení. Návrh se zpracovává za předpokladu pracovní doby platné ve výchozím roce. (Prováděcí plán na rok 1966 a čtvrtý pětiletý plán se vypracovávají na základě pracovní doby platné v roce 1965.) Propočet vlivu zkrácení pracovní doby na plán práce a mezd se zpracovává zvlášť.

(3) Plán náboru pracovních sil vychází z krajských bilancí pracovních sil sestavovaných na základě krajských průřezů plánu práce a obsahuje plán náboru prováděného národními výbory. Krajské bilance pracovních sil jsou též podkladem pro stanovení koncepcí hospodářského rozvoje v krajích.

(4) Plán kádrů obsahuje plán přípravy kvalifikovaných dělníků spolu s bilancemi rozdělení dorostu podle krajů a plán přípravy odborníků ze škol.
Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků a bilance rozdělení dorostu se zpracovávají v prováděcím plánu v časovém předstihu před ostatními částmi plánu.

(5) Návrhy plánu počtu pracovníků a mezd v rozpočtových organizacích musí být ve shodě s návrhy státního rozpočtu. K zajištění srovnatelnosti se v plánu uvádějí rozpočtové organizace zpravidla v obdobném členění jako v návrhu státního rozpočtu.

(1) Produktivita práce ovlivňuje rozhodujícím způsobem rozvoj celého národního hospodářství. Proto je nutno v plánu zabezpečovat její co nejvyšší růst.

(2) Produktivita práce se v návrhu plánu uvede jako průměrný roční výkon na jednoho pracovníka; vyjádří se ve stejných měrných jednotkách jako objem výroby, a to v peněžním vyjádření i v příslušných odvětvových ukazatelích. Objemy výroby, na jejichž základě se vypočítává tempo růstu produktivity práce, musí být uvedeny ve srovnatelných hodnotách a ve srovnatelné organizaci.

(3) Povinnost ústředních orgánů a krajských národních výborů učinit všechna opatření potřebná k podstatnému zlepšení metod měření produktivity práce stanoví usnesení vlády č. 220/1963, o zásadách postupu při zlepšování metod měření produktivity práce.

(4) Pokyny pro zpracování rozborů zdrojů růstu produktivity práce jsou uvedeny v části I.

(1) Počet pracovníků se plánuje na základě předpokládaného růstu objemu produkce a růstu produktivity práce a v nevýrobních odvětvích v souladu s objemem výkonů a se zlepšeným využitím pracovních sil. Plány počtu pracovníků je nutno navrhovat s náležitým zřetelem k tomu, že zdroje pracovních sil jsou mimořádně omezené.

(2) Počet pracovníků se plánuje jako průměrný evidenční počet za rok celkem. Růst počtu pracovníků v průběhu roku musí být reálný z hlediska náboru pracovníků. S výjimkou sezónních kampaňových prací nelze soustřeďovat nábor na konec roku, aby bylo dosaženo vyššího konečného stavu.

(3) Průměrným evidenčním počtem dělníků a ostatních kategorií pracovníků se rozumí ve většině organizací počet fyzických osob. V hospodářských organizacích je možno na základě písemné dohody příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí a s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky plánovat počty pracovníků v přepočtených stavech. Ve všech rozpočtových organizacích se plánují přepočtené stavy pracovníků.

(4) Ve všech organizacích je nutno podle potřeb dané oblasti přijímat do zaměstnání další ženy a osoby se změněnou pracovní schopností na zkrácenou pracovní dobu. Ke zvýšení jejich počtu je nutno přihlížet při hodnocení plnění a překračování počtu pracovníků.

(5) Jestliže se počet osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu zvýší v plánovaném roce proti skutečnosti předchozího roku, může být povoleno překročení plánovaného počtu pracovníků, a to v rozsahu, který odpovídá odchylce v pracovním úvazku navíc přijímaných osob na zkrácenou pracovní dobu proti normální pracovní době. (Například: podnik zaměstnával v roce 1965 celkem 15 osob na poloviční pracovní dobu. V roce 1966 bude zaměstnávat 35 takových pracovníků. Přijal tedy 20 pracovníků s poloviční pracovní dobou navíc a plán počtu pracovníků může překročit o 10 osob, aby nahradil ztrátu poloviny pracovního úvazku u 20 nových pracovníků.)

(6) Při větších změnách ve vývoji struktury pracovníků předkládají ústřední orgány jako součást návrhu pětiletého plánu studie, ve kterých provedou rozbor struktury pracovníků, zejména ve vztahu k růstu výroby a dále v důsledku změn v technice a technologii výroby, v organizaci výroby a práce, v mechanizaci a automatizaci administrativních prací atd. Rozbor bude proveden podle specifických podmínek každého resortu a podle dostupných podkladů.
Odvětvové ústřední orgány vypracují studii i za část svého odvětví, která náleží do hospodářství řízeného národními výbory.

(1) V období prací na návrhu plánu zajistí ústřední orgány, aby potřeba pracovníků byla před předložením návrhu nadřízenému orgánu zodpovědně projednána a zásadně dohodnuta mezi navrhujícími podniky, orgány a organizacemi a příslušnými krajskými národními výbory.
Nepodaří-li se ve výjimečných případech dosáhnout dohody, sdělí krajské národní výbory se zřetelem na další možnosti zvyšování zaměstnanosti na území kraje, popř. okresu, své připomínky podnikům, které je musí předat nadřízeným orgánům zároveň se svým návrhem plánu; v závažných případech sdělí krajské národní výbory své připomínky také přímo ústředním orgánům, které jsou povinny je s nimi projednat.

(2) Ústřední orgány zajišťují, aby rozpis plánu počtu pracovníků na podniky a organizace byl s krajskými národními výbory rovněž dohodnut a aby plánovaná potřeba pracovníků jednotlivých podniků a závodů, jakož i změny v rozpisech plánu počtu pracovníků (včetně uvolňování z rezervy plánu) uskutečněné v průběhu roku, byly předem dohodnuty s krajskými národními výbory. Eventuální rozpory budou předloženy k rozhodnutí vládě.

(3) Krajské národní výbory při posuzování požadavků podniků (závodů) na pracovní síly vycházejí z výhledových bilancí pracovních zdrojů a z koncepce rozvoje hospodářství na území kraje. Musí přitom vzít v úvahu mezikrajový pohyb pracovních sil podle dlouhodobého výhledu, potřebu pracovních sil pro nově budované a rozvojové závody na území kraje, pro rozvoj odvětví služeb a nesmí připustit oslabování zemědělské výrobní základny odlivem pracovních sil.

(1) V organizacích, kde bude uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku, zahrnuje fond pracujících:
- prostředky na mzdy za individuální výsledky práce, včetně ostatních osobních nákladů,
- prostředky na podíly na celkových hospodářských výsledcích práce podniku.

(2) V soustavě hmotné zainteresovanosti na hrubém důchodu obsahuje fond pracujících část vlastních prostředků, které podniku zůstanou z vytvořeného hrubého důchodu po provedení příslušných odvodů a úhrad.
Mzdový vývoj je nutno plánovat v rámci možností daných vývojem prostředků hrubého důchodu v souladu s mzdově politickými předpisy, a to tak, aby růst mezd za individuální výsledky práce zabezpečoval především žádoucí mzdovou diferenciaci a aby zvýšení průměrných výdělků záviselo z převážné části na růstu podílu celkových hospodářských výsledků organizací.

(3) V soustavě hmotné zainteresovanosti na zisku tvoří prostředky fondu pracujících dva fondy s oddělenou tvorbou prostředků, a to základní mzdový fond (včetně ostatních osobních nákladů) a fond odměn.
Základní mzdový fond se v plánu zásadně stanoví relativním ukazatelem k předpokládanému objemu výroby, vyjádřenému dostatečně přesnou metodou, popř. v hodnotovém ukazateli. Při zvýšení nebo snížení předpokládaného objemu výroby se základní mzdový fond přiměřeně upraví pomocí koeficientu pro jeho čerpání.

(4) V hospodářských organizacích, kde nebude uplatněna komplexní hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo zisku a v ostatních organizacích se plánem stanoví celkový mzdový fond (v dosavadní struktuře, včetně prémiového fondu plánovaného dosud samostatně, a včetně části osobních výdajů, mimo mzdový fond, připadající na ostatní osobní náklady). Ústřední orgány (KNV) mohou vyčlenit podle potřeby z celkového mzdového fondu příslušnou část připadající na odměny za celoroční výsledky hospodaření a upravit tvorbu těchto prostředků.

(5) Ústřední orgány, krajské národní výbory a ostatní řídící orgány sledují, kontrolují a analyzují mzdový vývoj v podřízených organizacích. Dodržení žádoucích mzdových proporcí zabezpečují vhodnými nástroji nepřímého řízení (cenová opatření, dodatkové odvody apod.).

(1) Zároveň s návrhem plánu vypracují ústřední orgány koncepci zkracování pracovní doby ve svých odvětvích a předloží rozbor vlivu předpokládaného zkrácení pracovní doby na plán práce a navazující části plánu. V rozboru navrhnou vhodné provozní režimy a opatření, aby úbytek fondu pracovní doby byl v zásadě plně uhrazen mobilizací vnitřních zdrojů bez vlivu na výrobní úkoly a kvalitu výrobků, bez zvýšení rozsahu přesčasové práce, bez požadavků na další investice a bez zhoršení sjednaného odběrového diagramu elektrické energie a rovnoměrnosti nakládky a vykládky železniční dopravy.

(2) Odvětvové ústřední orgány vypracují koncepci zkracování pracovní doby i za příslušné části hospodářství řízeného národními výbory.

(1) K plánovitému rozmisťování pracovních sil vypracovávají krajské národní výbory pětileté krajské bilance pracovních sil, které jsou zároveň jedním z východisek pro celou koncepci perspektivního rozvoje hospodářství v krajích. Bilance pracovních sil se zpracovávají též za jednotlivé okresy. Aby bylo možno využít těchto bilancí v co nejširší míře ke koncepčnímu řešení rozvoje výrobních sil v krajích, sestavují se na dvě až čtyři výhledová pětiletá období.

(2) Při sestavování výhledových krajských (okresních) bilancí vycházejí národní výbory z předpokládaného rozvoje hospodářství na území kraje (okresu) a zabezpečují, aby tyto bilance vymezily zdroje pracovních sil s největší možnou přesností a přispěly i k optimálnímu využití přírodních a ekonomických podmínek v krajích (okresech) a aby již od začátku prací na plánu bylo rozmístění výrobních sil řešeno ve vztahu k rozmístění zdrojů pracovních sil. Krajské (okresní) bilance proto vycházejí z rozboru souvislostí, které ovlivňují skutečnou zaměstnanost (životní úroveň, délka pracovní doby, rozvoj zařízení pro péči o děti a mládež, množství a vlastnosti pracovních příležitostí, podmínky pro přesídlení pracovníků atd.).

(3) Ústřední orgány a krajské národní výbory při sestavování koncepcí rozvoje hospodářství dbají zejména, aby rozvoj dosavadních a budování nových závodů byl v souladu se zdroji pracovních sil v příslušných oblastech.

(4) Obdobný význam pro zabezpečení souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil a stanovení mezikrajských náborových úkolů v prováděcích plánech mají roční krajské bilance pracovních sil.

(5) Krajské národní výbory zpracovávají návrhy uvedených krajských bilancí v období prací na návrhu plánu. Na jejich podkladě Státní plánovací komise předkládá vládě v návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství návrhy nezbytných mezikrajských přesunů pracovníků.
Po rozpisu plánu na podniky a organizace zpracovávají krajské národní výbory konečné bilance pracovních sil. Tyto bilance jsou v prováděcím plánu podkladem pro nábor a rozmisťování pracovních sil na území příslušných krajů.

(1) Podle zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, je získání potřebného počtu pracovníků především úkolem podniků a závodů, které jsou také povinny vytvářet podmínky pro stálost pracovních poměrů.

(2) Výjimečně plánují nábor pracovníků národní výbory

a) pro podniky a závody v krajích, v nichž je trvalý nedostatek pracovních sil; rozsah těchto mezikrajských převodů stanoví pro vybraná nejdůležitější odvětví a pro nedostatkové oblasti vláda ve státním plánu (státní plán náboru pracovních sil);

b) pro nejdůležitější podniky a závody v kraji; počty pracovníků, které mají okresní národní výbory za úkol získat ze zdrojů pracovních sil v rámci kraje, stanoví rady krajských národních výborů (krajské plány náboru pracovních sil).

(3) Podklady pro vypracování návrhu státního plánu náboru pracovních sil poskytují jednak podniky, které požadují pracovníky, jednak příslušné ústřední orgány. Krajské národní výbory posoudí požadavky podniků z hlediska situace ve zdrojích pracovních sil a naléhavosti potřeby, projednají je s navrhujícími podniky a předloží Státní plánovací komisi návrh plánu spolu s návrhem krajské bilance pracovních sil.

(1) Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků předkládají ústřední orgány a krajské národní výbory, které požadují učně. Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vychází z perspektivního rozvoje jednotlivých závodů a oborů a musí být v souladu s plánem náboru učňů v oblastním rozložení.

(2) Podniky uplatňující potřebu učňů na okresních národních výborech příslušných podle sídla jednotlivých závodů (provozoven) své požadavky uvádějí v rozdělení podle pohlaví a podle učebních oborů. Reálnost požadovaného počtu učňů zdůvodňují předpokládanou doplňkovou potřebou kvalifikovaných pracovníků v členění na náhradu přirozeného úbytku a na zvýšení stavu pracovníků. Požadavky na počet nově přijímaných učňů musí být s národními výbory dohodnuty. Nedojde-li k dohodě, řeší sporné případy nadřízené orgány (oborová ředitelství nebo ústřední orgány a krajské národní výbory, výjimečně Státní plánovací komise).

(3) Obdobně podle odstavce 2 uplatňují podniky požadavky na dorost na pracovní místa pro pomocné a méně kvalifikované práce.

(4) Pro požadované počty nově přijímaných učňů musí být zajištěna výchova v plné míře, a to jak v odborném výcviku a v teoretickém vyučování všeobecně vzdělávacím a odborným předmětům, tak i v materiálním a kádrovém zabezpečení. Z hlediska místního rozložení potřeb a zdrojů mládeže musí se při stanovení počtu učňů a popřípadě mladistvých na pracovní místa přihlížet i k možnosti ubytovací kapacity v internátech.

(5) Podniky a závody, které plánují v některých oborech menší počty učňů a které proto nemohou poskytnout samy učňům kvalitní výchovu, sjednávají o výchově těchto učňů smlouvy se závody, které mají odborná učiliště nebo učňovská střediska pro výchovu v příslušných učebních oborech (např. výuka kuchařů pro závodní a školní kuchyně apod.).

(6) Krajské národní výbory vypracovávají a předkládají návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků pro hospodářství národních výborů v členění podle jednotlivých odvětví.

(7) Krajské národní výbory vypracovávají a předkládají dále návrh bilance rozdělení dorostu v kraji a návrh plánu náboru dorostu do učebních a pracovních míst v členění podle jednotlivých resortů. Návrh bilance rozdělení dorostu musí vycházet z potřeb zabezpečení reprodukce pracovních sil jednotlivých kategorií a tuto potřebu musí zabezpečovat jak co do počtu mladistvých, tak i co do kvalifikační struktury.

(8) Krajské národní výbory předkládají v návrhu bilance rozdělení dorostu též návrhy mezikrajských přesunů dorostu, nutných ke krytí potřeb podniků v kraji. V bilanci se však uvádějí jen přesuny dohodnuté vzájemně mezi jednotlivými krajskými národními výbory.

(1) Plán potřeby odborníků je výsledným požadavkem celkové potřeby vyplývající z rozvoje odvětví, ze zlepšování kvalifikační struktury i z uvažovaného přirozeného úbytku. Úzce navazuje na plán počtu pracovníků, zejména v závislosti na celkovém růstu počtu technickohospodářských pracovníků a na jejich kvalifikační skladbě podle požadovaných stupňů vzdělání stanovených příslušnými mzdovými, platovými nebo jinými předpisy. Také zavádění nové techniky, zejména složitých, programově řízených strojů a zařízení, ovlivňuje potřebu absolventů, zvláště odborných škol, a potřebu vyšší kvalifikace i u dělníků ve vyšších třídách tarifně kvalifikačních katalogů, zejména u údržbářů, seřizovačů, montérů atd.

(2) Před sestavením návrhu plánu vypracovávají ústřední orgány, krajské národní výbory, výrobní hospodářské jednotky a organizace studie o vývoji struktury pracovníků podle kvalifikace.
Ústřední orgány a krajské národní výbory vytvářejí pro stanovení výhledové potřeby odborníků na základě uvedených studií metodické předpoklady, a to především tím, že podle potřeby prověřují stanovenou nomenklaturu funkcí s určením stupně požadovaného vzdělání a stanoví optimální podíly odborníků s vysokoškolským, středním odborným a odborným vzděláním ve vztahu k počtu dělníků v jednotlivých typech závodů nebo stanoví potřebu odborníků ve vztahu k objemu a struktuře výroby apod.

(1) Při vypracování návrhů plánu potřeby absolventů vysokých škol a středních odborných škol ústřední orgány, krajské národní výbory a výrobní hospodářské jednotky

a) přihlížejí k dlouhodobé potřebě odborníků v souvislosti s dlouhodobým rozvojem oborů; vycházejí přitom z koncepce stanovené dlouhodobým výhledem a pětiletým plánem;

b) řídí se výsledky rozborů plánovaného roku z hlediska současné věkové a kvalifikační struktury, přirozeného úbytku, celkové doplňkové potřeby, jakož i z hlediska zlepšení kvalifikačního složení pracovníků, uvádění nových kapacit do provozu, růstu výroby, produktivity práce, technické úrovně výroby, rozvoje vědy a výzkumu, rozvoje služeb a plánu počtu pracovníků;

c) berou v úvahu i počty vlastních pracovníků, kteří absolvují vysoké nebo střední odborné školy ve studiu pracujících při zaměstnání, popř. absolventů vyslaných do denního studia na krajská nebo závodní stipendia.

(2) Ústřední orgány a krajské národní výbory předkládají návrhy plánů v příslušných skupinách oborů též ministerstvům zemědělství, lesního a vodního hospodářství, zdravotnictví, školství a kultury.

(3) Ústřední orgány a krajské národní výbory

a) oznamují po schválení plánu vládou rozpis pracovišť pro přidělené absolventy ministerstvu školství a kultury a pokud jde o skupinu oborů - zemědělství a lesnictví - ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství;

b) předkládají do jednoho měsíce po schválení plánu vládou své požadavky na přijímání posluchačů (žáků) do prvních ročníků vysokých a středních odborných škol v členění podle oborů a podle krajů ministerstvu školství a kultury, a pokud jde o skupinu oborů zemědělství a lesnictví - ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(4) K zajištění přehledu o stavu a potřebách kádrů ze škol v rámci jednotlivých krajů a k postupnému vytvoření předpokladů pro krajské plánování výkonů škol předkládají podniky, závody a organizace návrhy plánu kádrů též krajskému národnímu výboru příslušnému podle sídla podniku (závodu, organizace).