Kázeňské odměny a tresty a zabavení věci
§ 19
Kázeňské odměny
§ 20
Kázeňské tresty
(1) Za vzorné chování, poctivý poměr k práci nebo příkladný čin může být odsouzenému udělena kázeňská odměna.
(2) Kázeňskými odměnami jsou:
(1) Zaviněné porušení stanoveného pořádku a kázně (režimu) při výkonu trestu je kázeňským přestupkem, za nějž se může odsouzenému uložit kázeňský trest.
(2) Kázeňskými tresty jsou:
(3) Propadnutí věci je možno uložit, jde-li o věc,
Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
(4) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku.
(5) Pro umístění odsouzeného do celodenního umístění do uzavřeného oddělení a samovazby je potřebné předcházející vyjádření ústavního lékaře o tom, že ze zdravotního hlediska je odsouzený schopen podrobit se tomuto kázeňskému trestu. Při umístění do samovazby odsouzený nepracuje, je omezen v účasti na zájmové činnosti a není mu dovoleno číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace a nakupovat věci osobní potřeby (§ 14) kromě základních hygienických potřeb. Stejně se postupuje i při celodenním umístění do uzavřeného oddělení s tím rozdílem, že odsouzený je povinen vykonávat práce uvedené v § 27 odst. 2. S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby nelze začít dříve, než po uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských trestů; jestliže však kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo umístění do samovazby byl znovu uložen ještě v průběhu výkonu některého z těchto kázeňských trestů, lze vykonat dva takové kázeňské tresty bezprostředně za sebou. Celodenní umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby nelze uložit odsouzené ženě. Umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době lze uložit odsouzené ženě jen do 10 dnů.
(6) Osoby umístěné do samovazby a do celodenního umístění do uzavřeného oddělení musí být nejméně jedenkrát za týden navštíveny lékařem, který posoudí, zda jsou zdravotně schopné podrobit se trestu.
§ 21
Ukládání kázeňských trestů
(1) Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil.
(2) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na nápravě odsouzených. Za kázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest s výjimkou propadnutí věci.
(3) Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba 1 roku.
§ 21a
Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu
§ 22
Stížnost
(1) Jestliže výkon kázeňského trestu, proti jehož uložení již nelze podat stížnost, není vzhledem na další chování odsouzeného potřebný, lze tento trest odpustit.
(2) Jestliže další výkon kázeňského trestu není potřebný, protože odsouzený projevuje účinnou snahu po nápravě, lze od výkonu jeho zbytku upustit.
(3) Prominutím kázeňského trestu a upuštěním od výkonu jeho zbytku se kázeňský trest považuje za vykonaný.
§ 23
Kázeňská pravomoc
Kázeňskou pravomoc nad odsouzenými vykonávají funkcionáři Vězeňské služby, pokud k tomu byli zmocněni.
§ 21b
Zahlazení kázeňského trestu
(1) Jestliže po výkonu kázeňského trestu odsouzený splní podmínky pro udělení kázeňské odměny, lze mu místo jejího udělení zahladit kázeňské potrestání, kterým byl uložen zpravidla poslední vykonaný kázeňský trest.
(2) Zahlazením kázeňského potrestání se na odsouzeného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.
§ 21c
Zabavení věci
§ 24
Kázeňské vyřizování jiných protispolečenských činů
(1) Jestliže nebylo rozhodnuto o propadnutí věci, lze rozhodnout o tom, že se taková věc zabavuje,
(1) Uložením kázeňských trestů se vyřizují též přestupky.
(2) Rozhodnutí o zabavení věci je třeba písemně oznámit pachateli kázeňského přestupku a osobě, které se přímo týká, pokud je známa; vlastníkem zabavené věci se stává stát. Zabavení věci nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba 1 roku.
(2) Kázeňským potrestáním odsouzeného se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li jeho skutek trestným činem.
(1) Odsouzený má právo do 3 dnů od oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení propadnutí věci.
(2) Proti rozhodnutí o zabavení věci má pachatel kázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabavení věci přímo týká, právo do 3 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.
(3) O stížnosti rozhodne do 3 dnů ředitel věznice nebo k tomu zmocněný jiný pracovník. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit pracovníka, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabavení věci.
a) pochvala,
b) mimořádné povolení návštěvy,
c) mimořádné povolení balíčku,
d) zvýšení kapesného,
e) peněžitá nebo věcná odměna,
f) přerušení výkonu trestu podle § 35.
a) důtka,
b) snížení kapesného nejvíce o jednu třetinu až na dobu tří měsíců,
c) zákaz přijetí balíčků až na dobu tří měsíců,
d) propadnutí věci,
e) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 20 dnů,
f) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až do 20 dnů,
g) umístění do samovazby až do 20 dnů.
a) jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupku,
b) která byla určena k spáchání kázeňského přestupku,
c) kterou odsouzený získal kázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj,
d) kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c).
a) jestliže pachatele nelze za kázeňský přestupek stíhat nebo kázeňsky potrestat,
b) jestliže mu věc nepatří nebo
c) jestliže to vyžaduje bezpečnost osob, majetku, případně jiný obdobný obecný zájem.