Nástroje plánu

(1) Závaznými úkoly se stanoví

c) celkové úkoly vývozu a jmenovitě určené dodávky zboží, důležité pro rozvoj vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků,

a) státní úkoly vědy a techniky,

b) jmenovité investice, popř. další úkoly v investiční výstavbě,

g) úkoly rozvoje hospodářství na Slovensku a v oblastech.

f) úkoly v zabezpečení obrany a bezpečnosti státu,

e) jmenovité úkoly výroby a jiných výkonů a dodávek,

d) úkoly ve výchově kádrů,

(2) Závaznými limity se stanoví zejména

a) objem oborových investic a celkový objem nejmenovitých investic, objem stavebních prací prováděných stavebními podniky pro investice a generální opravy a objem rozpočtových nákladů zahajovaných staveb;

b) neinvestiční výdaje ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací na vědu a výzkum;

c) celkový objem dovozu zboží a dovoz jmenovitě určeného zboží, důležitého pro rozvoj národního hospodářství, vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků;

f) odběr vybraných materiálů, popř. energie.

d) počet pracovníků, tam kde je to nezbytné pro zajištění proporcionálního rozvoje národního hospodářství;

e) objem mzdových fondů, popř. další ukazatele u organizací, u nichž není vývoj mezd řízen ekonomickými nástroji;

(3) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda v nezbytném rozsahu v dlouhodobém státním plánu rozvoje národního hospodářství a podle potřeb je zpřesní, popř. stanoví další závazné úkoly a závazné limity v prováděcím státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu, popř. v úvěrovém, pokladním nebo devizovém plánu.

(4) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda ústředním orgánům a krajským národním výborům; tyto orgány v rámci své pravomoci zabezpečují závazné úkoly a závazné limity jednak ekonomickými nástroji, jednak stanovením závazných úkolů a závazných limitů podřízeným organizacím.

(5) Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů stanovených vládou v dlouhodobém nebo v prováděcím plánu jen zcela výjimečně, a to tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14).

(6) Oborové ředitelství může rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů jen za podmínek stanovených ve statutu výrobní hospodářské jednotky nebo tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14). Obdobně postupují národní výbory.

(7) Na dodávky v rozsahu závazných úkolů jsou organizace povinny za podmínek stanovených v hospodářském zákoníku uzavřít hospodářskou smlouvu. Nedodrží-li organizace závazný limit, je nadřízený orgán oprávněn odčerpat jí přiměřenou částku z fondu pracujících nebo rezervního fondu nebo zkrátit příslušný limit v příštím roce. Odčerpanou částku převede oborové ředitelství do svého rezervního fondu, ústřední orgán do své finanční rezervy, národní výbor do svého fondu rezerv a rozvoje.

(1) Při stanovení závazného státního úkolu vědy a techniky určí vláda též pracoviště odpovědné za řešení a koordinaci závazného státního úkolu vědy a techniky a rozhodující spolupracující pracoviště, lhůtu řešení, jakož i rozhodující prostředky k zabezpečení tohoto úkolu.

(2) Jako závazný úkol výroby a jiných výkonů a dodávek může být uložena jen výroba zvlášť důležitých konkrétních výrobků, a to určením množství, popř. též stanovením technickoekonomických parametrů. Výjimečně může být uložen jmenovitý úkol výroby a jiných výkonů a dodávek na širší soubor výrobků v případě, kdy

a) objektivně působící vlivy omezují účinnost ekonomických nástrojů (např. přírodní podmínky),

b) po přechodnou dobu nelze očekávat plné působení ekonomických nástrojů a tržních vztahů (např. u dodávek pro vývoz, pro vnitřní obchod, pro jmenovité stavby apod.).

(1) Ústřední orgány a národní výbory mohou limity počtu pracovníků rozepsat na podřízené výrobní hospodářské jednotky a organizace buď jako závazné limity nebo jako orientační ukazatele, jestliže zajistí v souhrnu jejich dodržení.

(2) V zájmu zajištění potřeby pracovních sil v preferovaných odvětvích mohou krajské národní výbory s ohledem na situaci ve zdrojích pracovních sil podnikům (organizacím), u nichž limit počtu pracovníků byl nadřízeným orgánem rozepsán jako orientační, stanovit po dohodě s nadřízeným orgánem tento limit jako závazný.

(3) Závazný limit počtu pracovníků je možno překročit jen výjimečně na základě písemného povolení krajského národního výboru, vydaného v dohodě s ústředním orgánem. Požadavky na povolení k překročení limitu počtu pracovníků posuzuje krajský národní výbor z hlediska společenské efektivnosti a možností ve zdrojích pracovních sil.

(4) Pro přijímání a překročení počtu pracovníků z doplňkových zdrojů pro rozšiřování služeb a pro údržbu bytového fondu platí zvláštní předpis.

(1) Orientační ukazatele nemají charakter závazných úkolů; slouží k informaci organizací o potřebách a zdrojích společnosti. Organizace průzkumem trhu, jednáním se svými odběrateli a dodavateli a zejména uzavíráním dlouhodobých a jiných smluv zpřesňují proporce státního plánu, vyjádřené orientačními ukazateli, a o zpřesnění informují nadřízený orgán.

(2) Orgány hospodářského řízení analyzují odchylky skutečného hospodářského vývoje od orientačních ukazatelů státního plánu a na základě toho činí závěry pro operativní používání ekonomických nástrojů řízení a pro opatření v oblasti využití rezerv, v oblasti dovozu, investic apod. Jestliže by odchylky skutečného vývoje od proporcí státního plánu, vyjádřených orientačními ukazateli, ohrozily podstatně splnění základních cílů státního plánu, uloží vláda další závazné limity, popř. uloží ústředním orgánům (krajským národním výborům), aby zajišťovaly proporce státního plánu mimořádnými závaznými úkoly (§ 10 odst. 5), a to v případech, kdy použití ekonomických nástrojů by nebylo účinné.

(1) Orgán hospodářského řízení, který ukládá nebo navrhuje uložení závazného úkolu výroby, jiných výkonů nebo dodávek, je povinen zjistit, zda stanovením závazného úkolu nedojde ke zhoršení hospodářského výsledku v takovém rozsahu, že by byl ohrožen žádoucí vývoj mezd. V takovém případě je povinen provést nebo navrhnout potřebné změny ekonomických nástrojů řízení, popř. zajistit též úměrné ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků.

(2) V případech, kdy na úseku výroby, jiných výkonů nebo dodávek ústřední orgány, národní výbory nebo oborová ředitelství rozšíří okruh závazných úkolů (§ 10 odst. 5 a 6), jsou tyto orgány povinny hradit skutečné škody, vzniknou-li v důsledku uložení takovéhoto mimořádného úkolu.

(3) Organizace se mohou domáhat úhrady podle odst. 2, jen ohlásí-li a zdůvodní-li nadřízenému orgánu ve lhůtě jím stanovené rozsah nepříznivých hospodářských důsledků.