HOSPODAŘENÍ NÁRODNÍCH VÝBORŮ

Ekonomické nástroje v hospodářství řízeném národními výbory

Příjmy národních výborů od ústředně řízených, popř. jiných organizací

Rozpočty národních výborů

Fond rezerv a rozvoje

(1) Pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory platí ustanovení části druhé, pokud není stanoveno v tomto paragrafu jinak.

a) nepoužívají formy odvodu ze zisku (§ 23 odst. 2);*)

(2) Státní hospodářské organizace řízené národními výbory

c) odvody z hrubého důchodu (§ 23) ze základních prostředků a ze zásob (§ 24) a stabilizační odvod (§ 25) provádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.**)

b) neplatí pro ně ustanovení § 38 o prostředcích výrobní hospodářské jednotky, § 27 odst. 2 písm. a) o příspěvcích podniků k úhradě nákladů činnosti národního výboru a § 27 odst. 2 písm. b) a c) o odvodech podniků k vytvoření centralizovaných prostředků;

d) odvod podle § 27 odst. 1 písm. f) provádějí řídícímu národnímu výboru ve výši a lhůtě jím stanovené. Řídící národní výbor (s výjimkou krajského národního výboru) odvede částku ve výši podle § 29 odst. 5 písm. a) okresnímu národnímu výboru (ve lhůtě jím stanovené) a ten pak souhrnně krajskému národnímu výboru ve lhůtě jím stanovené. Krajské národní výbory provedou odvod podle § 29 odst. 5 písm. a). Řídící národní výbory mohou centralizovat prostředky obdobně jako oborová ředitelství (§ 38 odst. 4), a to účelově ve fondu rezerv a rozvoje.

(3) V krajských podnicích knižního maloobchodu, Restauracích a jídelnách, Uhelných skladech a podnicích komunálních služeb se do 31. prosince 1970 zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků neuplatňuje. Pro podniky Restaurací a jídelen a Uhelných skladů platí též ustanovení § 59 odst. 1 písm. b). Pro podniky Sběrných surovin, odbytu a zásobování a pro ústavy kosmetiky platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Pro všechny podniky uvedené v tomto odstavci činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %; odvod ze zásob neprovádějí.

(4) Pro podniky místního průmyslu činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %. Stabilizační odvod se těmto podnikům do 31. prosince 1970 nezvyšuje podle § 8 odst. 2 zákona za tu část ročního přírůstku počtu pracovníků, která odpovídá podílu zakázkové výroby pro obyvatelstvo, údržbářské a opravářské činnosti a služeb z přírůstku celkových výkonů. Přesáhne-li podíl těchto prací z celkových výkonů 50 %, může činit celkové zvýšení stabilizačního odvodu nejvýše 2 % z objemu vyplacených mezd. Podnikům místního průmyslu nelze stanovit přirážku ke stabilizačnímu odvodu, přesáhne-li uvedený podíl činností 50 % z celkových výkonů; v ostatních případech tuto přirážku nelze stanovit z té části vyplacených mezd, na kterou se nevztahuje zvýšení stabilizačního odvodu. Za podíl uvedených činností z celkových výkonů se též neprovádí odvod ze zásob.

(5) Pro podniky Československé automobilové dopravy platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 6 %, s výjimkou základních prostředků autobusových nádraží, z nichž činí 3 %. Pro odvod z odpisů základních prostředků platí ustanovení § 26, s výjimkou základních prostředků sloužících osobní dopravě, z nichž se odvod neprovádí.

(6) Pro okresní (městské) stavební podniky, národní podniky Silnice a Československé automobilové opravny platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Národní podniky Silnice a okresní (městské) stavební podniky mohou vytvářet podnikový fond geologických prací přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 3; fond se tvoří příděly z hrubého důchodu, o které je rovněž snížen základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu. Za podíl zakázkové výroby pro obyvatelstvo, údržbářské a opravářské činnosti a služeb z celkových výkonů okresní (městské) stavební podniky neprovádějí odvod ze zásob.

(7) Pro projektové ústavy platí ustanovení § 61 odst. 1 písm. c) o určení průměrné mzdy ústavům pro výpočet základu stabilizačního odvodu. Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(8) Na podniky pro film, koncerty a estrády se vztahuje úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(9) Pro podniky bytového hospodářství neplatí ustanovení § 23*) až 26, 31, 32, 39 a 40 odst. 1 písm. a) až c). Fond pracujících (§ 35) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích. Odpisů podniky používají k úhradě vlastní investiční výstavby a zbývající část odpisů odvádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.

(10) Organizace městského hospodářství mají režim hospodaření podle toho, zda jde o hospodářské nebo rozpočtové organizace. U organizací městského hospodářství, popř. u jiných organizací se sloučenou činností hospodářskou i rozpočtovou, určí řídící národní výbor způsob hospodaření. Organizace se zařazují do odvětví (druhu činnosti), které má v organizaci největší podíl; v hospodářských organizacích se použijí ekonomické nástroje a sazby podle příslušnosti k tomuto odvětví (činnosti).

(11) Státní statky řízené národními výbory se řídí ustanoveními části třetí; platí pro ně též ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu a § 71.

(12) Pro příspěvkové organizace řízené národními výbory platí ustanovení § 69.

b) procentní přirážky a slevy k sazbě odvodu z hrubého důchodu (zejména v případech trvale odlišných podmínek a značné rozdílnosti rentability v cenách).

(1) Řídící národní výbory vůči podnikům jimi řízeným mohou za účelem nezbytného přerozdělení prostředků z odvodů z hrubého důchodu stanovit předem a dlouhodobě:

a) dodatkové odvody a mimořádné dotace, popř. půjčky podle § 39 odst. 1 až 6;

(2) Řídící národní výbory mohou v dohodě s krajským národním výborem provádět přerozdělení podle odstavce 1 rovněž u experimentujících podniků.

b) dobrovolné příspěvky organizací národním výborům (§ 86);

c) příspěvky investorů ke krytí potřebných doplňkových a vyvolaných investic (§ 40 odst. 1 písm. d);

d) pokuty, náhrady a poplatky od organizací vybírané národními výbory podle zvláštních předpisů;

(1) Příjmy národních výborů od ústředně řízených, popř. jiných organizací, tvoří zejména:

e) přirážky ke stabilizačnímu odvodu (§ 41).

f) částky ze zvláštního fondu v ministerstvu financí k úhradě vyplacených příspěvků na hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání.

(1) Základními ekonomickými nástroji pro ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů jsou zejména dlouhodobé souhrnné finanční vztahy (dotace, popř. odvod) k ústřednímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně) a účelové subvence.

(2) Dlouhodobým souhrnným finančním vztahem se rozumí dotace z rozpočtu národního výboru vyššího stupně (z ústředního rozpočtu), popř. odvod do rozpočtu národního výboru vyššího stupně (ústředního rozpočtu). Dlouhodobý souhrnný finanční vztah se stanoví zpravidla na 5 let, nejméně však na 3 roky.

(3) Při stanovení dlouhodobého souhrnného finančního vztahu se neberou v úvahu doplňkové zdroje národních výborů.

(4) Subvence mohou být poskytnuty na plánované a mimořádné úkoly celospolečenského významu a mají účelový charakter. Rozsah plánovaných subvencí z ústředního rozpočtu stanoví vláda.

(5) Nevyčerpané subvence poskytnuté z ústředního rozpočtu propadají po uplynutí období, na které byly stanoveny.

(6) Ministerstvo financí po projednání s příslušnými krajskými národními výbory může v případě potřeby provádět přerozdělení nečerpaných subvencí poskytovaných z ústředního rozpočtu mezi jednotlivými kraji.

c) příspěvky (popř. odvody) určené příspěvkovým organizacím;

a) příjmy a výdaje národních výborů (jejich orgánů) a jimi řízených rozpočtových organizací;

b) finanční vztahy hospodářských organizací řízených národními výbory;

d) příjmy od ústředně řízených, popř. jiných organizací.

(1) Národní výbory kryjí své potřeby v rozpočtu těmito zdroji:

a) vlastními plánovanými příjmy;

b) doplňkovými zdroji;

c) dotací, popř. subvencemi, z vyššího rozpočtu;

d) úvěrem.

(2) Doplňkové zdroje národních výborů tvoří:

d) další neplánované příjmy běžného roku v rozsahu stanoveném ministerstvem financí.

a) prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let;

b) docílené vyšší (nadplánové) příjmy a nevyčerpané výdajové prostředky běžného roku, s výjimkou nevyčerpaných subvencí;

c) výnos daně z důchodu placené jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky;

(3) Plánované příjmy národních výborů, s výjimkou subvencí a úvěrů, jakož i všechny doplňkové zdroje národních výborů, nejsou účelové; národní výbory mohou jich používat k financování kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.*)

(1) Národní výbory hospodaří podle jimi schválených rozpočtů. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

(2) Finanční vypořádání provádí národní výbor ve vlastní pravomoci. Přebytek hospodaření převede do fondu rezerv a rozvoje; z prostředků fondu rezerv a rozvoje uhradí případný schodek hospodaření. Nemá-li národní výbor ve fondu rezerv a rozvoje dostatek prostředků k úhradě schodku, použije úvěru nebo jej uhradí na vrub rozpočtu příštího roku. Vůči rozpočtu národního výboru vyššího stupně vyrovnává pouze dotaci nebo odvod do výše plánu a subvence podle skutečného čerpán. Obdobně postupuje krajský národní výbor vůči ústřednímu rozpočtu za hospodářství řízené národními výbory na území kraje.

(4) V závažných případech porušení finanční a rozpočtové kázně může vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí krátit národním výborům prostředky poskytované z ústředního rozpočtu, popř. stanovit národním výborům odvod finančních prostředků do ústředního rozpočtu. Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně.

(3) Ministerstvo financí stanoví zásady pro rozpočtové hospodaření národních výborů.

(1) Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje (§ 79) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.

(2) K zabezpečení potřeb rozvoje hospodářství řízeného národním výborem může se poskytovat úvěr, který uhradí národní výbor ze svých prostředků.

(1) Národní výbory všech stupňů vytvářejí fond rezerv a rozvoje.

(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje jsou v zásadě prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let a přebytky hospodaření běžného roku (§ 77 odst. 2). Národní výbory mohou převádět do fondu rezerv a rozvoje doplňkové zdroje uvedené v § 76 odst. 2 písm. b) až d) již v průběhu roku.

(3) Prostředků fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory podle svého uvážení.**) Ke zvyšování mzdových prostředků rozpočtových organizací a odměn pracovníků a funkcionářů národních výborů může však být použito prostředků fondu rezerv a rozvoje jen podle obecně platných předpisů.

(4) Zůstatky prostředků fondu rezerv a rozvoje se koncem roku převádějí do roku následujícího.