Prostředky na odměňování
Soulad mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd a společenská záruka mezd

(1) V podnicích, v nichž je uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu, se z fondu pracujících vytvořeného podle § 22 a § 35 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství (dále jen „vládní nařízení“) se vyplácejí

(2) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu mzdy za individuální výsledky práce, rozumí se tím pro účely této vyhlášky mzdy podle odst. 1 písm. a), b), c).

(1) V podnicích, v nichž je uplatněna hmotná zainteresovanost na zisku, se stanoví základní mzdový fond, z něhož se vyplácejí mzdy, náhrady mzdy a odměny (ostatní osobní výdaje) uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c), e).

(2) Prémie, odměny, podíly na hospodářských výsledcích a peněžité odměny v socialistickém soutěžení [§ 2 odst. 1 písm. b), d)] se vyplácejí z fondu odměn vytvářeného podle § 22 a § 35 vládního nařízení.

(1) Do fondu pracujících (fondu odměn) se převádějí prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelové dotace a převody z rezervního fondu (§ 35 odst. 3 vládního nařízení). Převody prostředků z jiných fondů a od jiných orgánů, než jsou uvedeny v § 35 vládního nařízení do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících podniků nejsou dovoleny.

(2) Zdroje fondu pracujících (fondu odměn), nevyčerpané v běžném roce, se převádějí do následujícího roku.

(1) K zajištění ekonomicky odůvodněné výše prostředků na odměňování ve vztahu k prostředkům na rozvoj a ostatní potřeby podniků a k nezbytnému regulování mzdových proporcí v národním hospodářství mezi odvětvími, obory a podniky se využívá v nedílné jednotě nástrojů řízení mzdové politiky podle části druhé této vyhlášky, odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku, stabilizačního odvodu (§ 25 vládního nařízení), pohyblivé části zemědělské daně v zemědělských organizacích, nástrojů finanční a úvěrové politiky, usměrňování vývoje cen, popřípadě odčerpání prostředků podle § 12 a § 27 vládního nařízení.

(2) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých oborech a podnicích se využívá též kolektivních smluv, které obsahují ustanovení zabezpečující společensky žádoucí proporce mzdového vývoje. Směrnice pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv vydává Ústřední rada odborů, pokud jde o jejich obsah v otázkách odměňování v dohodě se Státní komisí pro finance, ceny a mzdy.

(3) Nadřízené hospodářské orgány v součinnosti s příslušnými odborovými orgány v období přípravy kolektivních smluv působí k tomu, aby obsah ustanovení kolektivních smluv byl v souladu s předpoklady státního plánu a dlouhodobých koncepcí o vývoji mezd. Mohou odmítnout registraci kolektivních smluv, jejichž obsah je v rozporu s těmito předpoklady.

(1) Povinností podniku je zajišťovat trvalý soulad mezi tvorbou zdrojů a potřebou prostředků na výplatu mezd.

(2) Nestačí-li fond pracujících (fond odměn) podniku na výplatu mezd za individuální výsledky práce a na úhradu výdajů podle § 2 odst. 1 písm. e), může podnik fond pracujících (fond odměn) v nutném rozsahu doplnit převodem ze svého rezervního fondu (§ 31 vládního nařízení), popřípadě může mu tento fond doplnit nebo poskytnout půjčku nadřízený orgán ze svých zdrojů. Tento orgán stanoví podmínky, za kterých doplnění provede a podle okolností uloží podniku provést opatření k odstranění nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd.

(3) V zemědělských organizacích, kde nelze zjišťovat skutečnou tvorbu hrubého důchodu v průběhu roku, stanoví odchylný způsob čerpání prostředků na mzdy během roku ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě se Státní bankou československou (dále jen „banka“).

(4) Pokud není zachována stanovená minimální výše rezervního fondu a fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí podnik vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

(5) Při vývoji hospodaření, který ohrožuje plnou výplatu mezd za individuální výsledky práce, zejména při čerpání rezervního fondu, musí vedení podniku v součinnosti s odborovými orgány projednat příčiny tohoto vývoje a učinit opatření k odstranění nedostatků, které nepříznivě ovlivňují vytváření zdrojů na odměňování nebo jejich efektivní využívání, a zabezpečovat obnovení souladu mezi hospodářskými výsledky a objemem vyplácených mezd. Za tím účelem provede vedení podniku především racionalizační opatření k zlepšení řízení výroby, její struktury a úrovně a ke zvýšení produktivity práce, popřípadě revizi nezdůvodněných a zastaralých výkonových norem, nezbytné změny v zaměření a podmínkách prémiování, zejména zpřesnění prémiových ukazatelů, úpravu prémiových sazeb, poskytování odměn, upraví výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování apod. V součinnosti s odborovou organizací vedení podniku informuje kolektiv pracujících o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách i o nutných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění. Nezabezpečí-li vedení podniku tato opatření, může nadřízený orgán odmítnout poskytnutí půjčky ze svých zdrojů podle odstavce 2.

(1) Nestačí-li podniku vytvořený fond pracujících (fond odměn) na výplatu mezd za individuální výsledky práce, vyplácí podnik tyto mzdy v rozsahu vytvořeného zdroje, popřípadě doplněného podle ustanovení § 7 odst. 2, nejméně však v zaručeném objemu. Nestačí-li fond pracujících (fond odměn) ani po doplnění podle ustanovení § 7 odst. 2 na výplatu zaručeného objemu mezd, poskytne banka podniku úvěr na překlenutí nedostatku zdrojů ve fondu pracujících (fondu odměn). Ve výjimečných a odůvodněných případech může banka poskytnout úvěr i nad rozsah zaručeného objemu mezd.*)

(2) Zaručeným objemem mezd podle předcházejícího odstavce je částka odpovídající 92 % výchozí průměrné mzdy a počtu pracovníků v podniku, upravená podle počtu dnů v příslušném měsíci, za něž se vyplácí mzda, popřípadě náhrada mzdy. Takto vypočtený objem se zvyšuje o částku výplat předem vypsaných prémií a odměn tvůrčím pracovníkům za úspěšné vyřešení státních úkolů vědy a techniky a ostatních osobních výdajů podle § 2 odst. 1 písm. e). Výplata složek mzdy zaručených jednotlivým pracovníkům (§ 9 odst. 1) musí být vždy zajištěna.

(3) Zaručeným objemem mezd ve smyslu odstavce 1 je v zemědělských organizacích hospodařících na půdě roční úhrn mezd uvedených v § 9 odst. 1, zvýšený o 4 % ročního plánovaného objemu mezd uvedených v témž paragrafu pod písm. a) a b); nadřízený orgán rozvrhne v dohodě s bankou toto zvýšení na jednotlivé měsíce roku s ohledem na sezónní výkyvy.

(4) Výchozí průměrnou mzdou pro stanovení zaručeného objemu mezd je dvanáctina roční průměrné mzdy určené způsobem uvedeným v § 25 vládního nařízení. Tímto způsobem se určí výchozí průměrná mzda pro výpočet zaručeného objemu mezd i u hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny a u projektových organizací bez ohledu na ustanovení § 61 odst. 1 písm. c) vládního nařízení.

(5) V odvětvích, v nichž se výrazně projevují vlivy sezónnosti, dohodnou oborová ředitelství (řídící národní výbory) s bankou rozvržení výchozí průměrné mzdy na jednotlivé měsíce.

(6) Zjistí-li se na základě hodnocení celoroční činnosti, že podnik výplatou mezd v průběhu roku překročil celoroční fond pracujících (fond odměn), je povinen jej doplnit podle ustanovení § 7 odst. 2; nelze-li fond pracujících (fond odměn) takto doplnit, je podnik povinen uhradit překročení tvorbou zdrojů v následujícím roce.

(1) Při omezení výplaty mezd podle § 8 odst. 1 se jednotlivým pracovníkům zaručují

(2) O použití prostředků, o které zaručený objem mezd podle § 8 odst. 2 převyšuje úhrn mezd zaručených jednotlivým pracovníkům, rozhoduje vedení podniku v dohodě s odborovou organizací podle zásad dohodnutých v kolektivní smlouvě. Přitom postupuje diferencovaně s ohledem na výsledky práce vnitropodnikových útvarů a podle míry odpovědnosti, úsilí a zásluh jednotlivých pracovníků nebo kolektivů.

(1) Podnik, jemuž byl stanoven základní mzdový fond a pravidla pro jeho přepočet, může čerpat prostředky na mzdy do výše přepočteného základního mzdového fondu. Ukazatele a pravidla pro přepočet stanoví orgán nadřízený podniku v dohodě s bankou.

(2) Překročí-li podnik přepočtený základní mzdový fond (relativní překročení), je povinen použít ke krytí překročení rezervy základního mzdového fondu. Nemá-li volnou rezervu, váže částku relativního překročení ve fondu odměn nebo v rezervním fondu. Nemá-li volné zdroje ve fondu odměn ani v rezervním fondu, může mu poskytnout krytí nadřízený orgán ve svých rezervách (§ 80 odst. 3 vládního nařízení).

(3) Nelze-li částku relativního překročení základního mzdového fondu krýt způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci, provede podnik potřebná opatření, aby ve lhůtě dohodnuté s bankou uspořil neuhrazenou částku překročení, popřípadě dodatečně pokryl vázáním zdrojů fondu odměn, resp. rezervního fondu v následujících obdobích, a to i po uplynutí kalendářního roku.

(4) Neuspoří-li podnik částku relativního překročení základního mzdového fondu ve lhůtě dohodnuté s bankou, převede se částka vázaná na krytí překročení ve fondu odměn, popřípadě v rezervním fondu podniku nebo v rezervách nadřízeného orgánu do státního rozpočtu po zhodnocení výsledků za uplynulý rok.

(5) Podnik, jemuž byl stanoven základní mzdový fond bez možnosti jeho přepočtu, může čerpat prostředky na mzdy do výše základního mzdového fondu rozepsaného na příslušné období roku. Překročí-li podnik tuto výši (absolutní překročení), platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 4.

(6) V odůvodněných případech může generální ředitel banky povolit výjimky a odchylky z ustanovení předcházejících odstavců.

a) časové a úkolové mzdy dělníků, základní mzdy technickohospodářských pracovníků a osobní platy,

b) prémie a odměny za individuální výsledky práce včetně prémií a odměn za řešení úkolů vědy a techniky,

c) příplatky a náhrady mzdy,

d) podíly na hospodářských výsledcích a peněžité odměny v socialistickém soutěžení,

e) odměny za práce vykonávané pracovníky podniku jako vedlejší činnost, popřípadě externími pracovníky na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (ostatní osobní výdaje).**)

a) v časové mzdě mzdové tarify, osobní příplatky zvlášť kvalifikovaným dělníkům, osobní platy a základní platy stanovené v rozpětí nejnižších a nejvyšších sazeb,

b) v úkolové (podílové) mzdě stanovené úkolové sazby (sazby podílu); tím nejsou dotčeny povinnosti podniku podle § 25,

c) příplatky a náhrady mzdy, na které mají pracovníci nárok podle příslušných předpisů. To platí obdobně o odměnách, které se zahrnují do ostatních osobních výdajů podle § 2 odst. 1 písm. e).