PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Projektový úkol, jeho účel, funkce a obsah
Projednání a předkládání návrhů projektového úkolu

Investiční náklady v projektovém úkolu

(1) Projektový úkol komplexně vymezuje a odůvodňuje požadavky na další přípravu a provedení stavby v požadovaném čase a místě, na její provoz (užívání) a výsledný účin; stanoví technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň stavby, podmínky a prostředky pro ni. Zahrnuje vždy celou stavbu.**)

(2) Projektový úkol je podkladem
- k ověřování nutnosti, technické reálnosti a efektivnosti stavby
- k rozhodnutí investora o další přípravě a realizaci stavby,
- k projednání stavby ve výběrovém řízení, zejména k projednání příslibu a podmínek pro poskytnutí úvěru, popřípadě
- dotace podle zvláštních předpisů,
- pro další přípravu stavby, zejména vypracování projektu na podkladě hospodářských smluv***)
- k projednání dovozu licencí ze zahraničí, popřípadě dovozu strojů a zařízení a podle potřeby k upřesnění požadavků na vývoj.

(3) Projektového úkolu, popř. jeho částí se použije též jako dokladu k návrhu na vydání územního rozhodnutí podle zvláštních předpisů a pro účely plánování investiční výstavby.

(1) Projektový úkol výrobní stavby obsahuje
- vyhodnocení, vyjadřující souborně efektivnost stavby na základě rozboru, vycházejícího ze zhodnocení využití dosavadních základních prostředků, z uvažované výrobní kapacity a velkoobchodní ceny výrobků a možností jejich odbytu a zahrnujícího zejména vztah maximálně možných investičních nákladů a úplných vlastních nákladů výroby, životnost stavby a návratnost vložených prostředků s přihlédnutím k vyvolaným a doplňkovým investicím+) a vlivu faktoru času, vlivu stavby na životní prostředí a jejím mimoekonomickým účinkům
- písemné doklady o projednání podle § 7 a přehled o tom, jak bylo vyhověno závěrům dokumentů uvedených v § 6 odst. 5.
- zdůvodnění a účelové vymezení stavby; údaje o technologii a údaje o zabezpečení výroby; uvažovaný systém organizace řízení a správy; údaje o stavebním řešení a nástin výtvarného řešení; zastavovací studii a vyhodnocení účinků provozu na okolí; rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jeho zdůvodnění a vyhodnocení; orientační rozčlenění stavby na provozní soubory a objekty, popřípadě rozdělení stavby na provozně ucelené části; investiční náklady (zpracované podle oddílu druhého); orientační časový program další přípravy a realizace stavby a údaje o možnosti jejího zabezpečení z dodavatelských hledisek (včetně možností dovozu)

(2) Projektový úkol nevýrobní stavby obsahuje
- vyhodnocení, vyjadřující souborně efektivnost stavby na základě rozboru vycházejícího ze zhodnocení využití dosavadních základních prostředků, z uvažované účelové kapacity a zahrnujícího vztah maximálně možných investičních nákladů na užívání a údržbu a přihlížejícího k životnosti stavby, k jejímu vlivu na životní prostředí a jejím mimoekonomickým účinkům,
- písemné doklady o projednání podle § 7, jakož i přehled o tom, jak bylo vyhověno závěrům dokumentů uvedených v § 6 odst. 5.
- zdůvodnění a účelové vymezení stavby; údaje o stavebním řešení a nástin výtvarného řešení, zastavovací a objemovou studii, rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jeho odůvodnění a vyhodnocení, orientační časový program, orientační rozčlenění, popřípadě rozdělení stavby, investiční náklady a údaje o možnostech zabezpečení stavby

(3) Součástí prací na projektovém úkolu je též

a) provedení průzkumů potřebných pro určení staveniště, popřípadě trasy stavby, využívajících již známých skutečností a zpracovaných územně technických podkladů a územních plánů,

b) zpracování dalších nezbytných podkladů, požadovaných orgánem územního plánování pro vydání územního rozhodnutí.

(4) Součástí projektového úkolu jsou souběžné údaje stavby (zpracovávané podle části páté).

(1) Vypracování projektového úkolu zabezpečuje investor u odborných organizací nebo jej zpracovává sám. Organizace oprávněné k projektové činnosti nebo inženýrské organizace mohou přijmout závazek k zpracování projektového úkolu, jestliže se současně zaváží dodat, bude-li to investor požadovat, projekt podle jimi dodaného projektového úkolu.

(2) Vypracování projektového úkolu zabezpečuje investor u odborných organizací buď přímo nebo formou poptávkového řízení nebo soutěže. U společensky významných staveb financovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu může Státní komise pro techniku, orgán jí pověřený, nebo orgán nadřízený investorovi stanovit formou poptávkového řízení nebo soutěže jako povinnou. Tyto orgány mohou též stanovit, že alespoň jedním z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže musí být organizace, jejímž hlavním posláním je projektová činnost.

(3) Státní komise pro techniku (Slovenská komise pro techniku) může usměrnit volbu zpracovatele projektového úkolu pro určité obory nebo oblasti výstavby, vyžadují-li to důležité národohospodářské nebo jiné celospolečenské zájmy, určením organizací, které mohou funkci generálního projektanta v uvedených oborech nebo oblastech výstavby převzít.

(4) Organizace, přicházející v úvahu jako dodavatel pro stavbu, může být zpracovatelem projektového úkolu jen jako jeden z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže; účastní-li se taková organizace poptávkového řízení nebo soutěže, nemůže z tohoto důvodu odmítnout poskytovat technicko-ekonomické informace a podklady o svých hmotných dodávkách, potřebné pro vypracování projektového úkolu, ostatním účastníkům poptávkového řízení nebo soutěže.

b) zpracovaných podle potřeby k objasnění základních požadavků na stavbu a podmínek pro ni;**)

(5) Při vypracování projektového úkolu se vychází ze závěrů dokumentů

c) zpracovaných k objasnění souboru staveb, je-li stavba jeho součástí (studie souboru staveb podle § 9).

a) zpracovaných pro potřeby plánování dlouhodobého rozvoje podniků, oborů, odvětví, měst, krajů a oblastí, přičemž se využívá též dosažených výsledků výzkumu a vývoje a zpracovaných územně technických podkladů, oblastních plánů, územních plánů a provedených průzkumů;*)

b) u nevýrobních staveb požadovaný účel stavby, účelové (měrné) jednotky, standard, orientační investiční náklad na účelovou (měrnou) jednotku nebo orientační celkový investiční náklad, místo stavby.

(6) Zajišťuje-li investor vypracování projektového úkolu u odborné organizace, vyjádří svůj záměr základními požadavky na stavbu, které zahrnují zpravidla

a) u výrobních staveb požadovaný sortiment a jakost výrobků, kapacitu výroby, velkoobchodní cenu výrobků, termín uvedení do provozu, místo nebo oblast stavby,

(7) Údaje a ukazatele projektového úkolu stavby se uvádějí v dosažitelné míře v porovnání s nejvyšší světovou úrovní.

(8) Zjistí-li odborná organizace při zpracování projektového úkolu, že rozhodující dodávky nelze zajistit v tuzemsku nebo že rozhodující tuzemské dodávky nedosahují světové úrovně, uplatní v projektovém úkolu zahraniční dodávky nebo dovoz licencí, které jsou na světové úrovni, nebo zpracuje projektový úkol v alternativách předpokládajících tuzemské a zahraniční dodávky (licence).

(9) Údaje projektového úkolu se podle povahy věci vyjadřují graficky nebo popisem.

(10) Od vypracování projektového úkolu může investor upustit a zajistit přípravu stavby přímo v projektu (bez předchozího vypracování přípravné dokumentace), jde-li o jednoduchou stavbu, která je v souladu s dokumenty, uvedenými v odstavci 5, nevyvolává nežádoucí účinky v území a nepodléhá výběrovému řízení ani posouzení či schválení nadřízených orgánů.

(1) Investor nebo jím pověřený zpracovatel projektového úkolu je povinen projednat

a) na počátku prací na projektovém úkolu základní údaje, charakterizující v hlavních rysech zamýšlenou stavbu z hlediska oblastní proporcionality,*) s orgány oblastního pláno-

- s orgány územního plánování,
- s ostatními dotčenými orgány, které hájí při přípravě, provádění a provozu staveb společenské zájmy podle zvláštních předpisů
- s organizacemi, popřípadě též s občany, jejichž zájmy mohou být stavbou nebo jejími účinky dotčeny, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
b) v průběhu prací na projektovém úkolu umístění, účinky, potřeby a důsledky stavby

(2) Orgány a organizace uvedené v odstavci 1 sdělí v průběhu zpracování projektového úkolu investorovi nebo jím pověřenému zpracovateli projektového úkolu své stanovisko a na požádání potřebné informace, zejména o podmínkách umístění, připojení na inženýrské sítě, provedení a provozu stavby - včetně možnosti vybudovat společná zařízení - v míře odpovídající stavu přípravy stavby. Orgán územního plánování mu též sdělí, jaké podklady bude požadovat pro vydání rozhodnutí o umístění stavby; v případě, že jde o stavbu se složitými vazbami na dosavadní základní prostředky, jíž má být dosaženo významným architektonických a urbanistických účinků, může podmínit projednání projektového úkolu, popřípadě vydání rozhodnutí o umístění stavby předložením urbanisticko-architektonické studie.

(3) Zpracovatel projektového úkolu dále projedná v průběhu prací na projektovém úkolu možnost zajištění rozhodujících dodávek, popřípadě použití licencí pro uskutečnění i provoz stavby s organizacemi, přicházejícími v úvahu jako dodavatelé, dovozci popřípadě přepravci, popřípadě též přípravu a provedení společných zařízení a vyvolaných investic s jinými partnery.

(4) Je-li zpracovatelem projektového úkolu investor nebo organizace, nemající oprávnění k projektové činnosti, projedná jeho návrh s organizací, přicházející v úvahu jako generální projektant.

(1) Je-li rozhodnutí investora o další přípravě a realizaci stavby podmíněno jejím posouzením či schválením orgány centrálního řízení, předkládá investor k tomuto řízení projektový úkol, doložený rozhodnutím o umístění stavby.

(2) Orgány, jimž přísluší posouzení či schválení stavby, mohou rozhodnout, že pro tento účel postačí souhrnné údaje stavby (část pátá).

(1) Je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též zpracování studie souboru staveb.

(2) Studie souboru staveb vyjadřuje v souladu se zpracovanými územními plány urbanistické, hlavní ekonomické, technické a architektonické souvislosti celkové výstavby, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě, objasňuje věcnou a časovou koordinaci přípravy a realizace jednotlivých staveb.

(3) Studie souboru staveb musí být zpracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby. Postupně se zpřesňuje na základě projektových úkolů a projektů jednotlivých staveb. Je nezbytným dokladem návrhů projektových úkolů staveb souboru.

(4) Současně s projektovým úkolem na prvou stavbu souboru musí být v potřebném rozsahu zpracován projektový úkol společných inženýrských sítí.

(5) Zpracování studie souboru staveb zajišťuje

c) národní výbor, jde-li o soubor staveb různých investorů, tvořící ve svém souhrnu soustředěnou výstavbu (obytné a průmyslové aglomerace, obytné soubory, administrativní a obchodní centra, soubory dopravních staveb a podobně) a jestliže je to z hlediska zpracovaných územních plánů třeba.

b) zpravidla investor s rozhodující účastí na výstavbě, jde-li o stavby několika investorů, kteří se dohodli na společné výstavbě,

a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,

(6) Ustanovení o zpracování, projednávání a předkládání návrhu projektového úkolu se vztahují přiměřeně na zpracování, projednávání a předkládání studie souboru staveb.

(1) Investiční náklady se v projektovém úkolu určují pomocí rozborů, cenových porovnání s obdobnými dříve vyprojektovanými nebo realizovanými stavbami, cenových informací a nabídek dodavatelů, odborných odhadů, soustav technicko-hospodářských ukazatelů, ostatních ukazatelů apod.

(2) Investiční náklady se v projektovém úkolu sestavují ve finančním propočtu (vzor v příloze) a člení shodně s členěním stanoveným pro souhrnný rozpočet stavby tak, aby byly dostatečným podkladem pro ověření celkové efektivnosti investice a bylo možné srovnání s rozpočtovými náklady v projektu. Zvlášť se v investičních nákladech uvede předpokládaná potřeba devizových prostředků.

(1) Součástí investičních nákladů v projektovém úkolu je rezerva, která se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu investičních nákladů provozních souborů a objektů. U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí 7-14 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí), 5-10 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).

(2) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti, popřípadě rizikovosti a složitosti stavby a specifickým podmínkám jejího provádění, jakož i k účelu a zamýšlenému způsobu použití rezervy.

(3) Rezervy se použije zpravidla v souladu s postupným upřesňováním technického řešení k upřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu stavby. U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze rezervy použít na věcné rozšíření stavby. U ostatních staveb nelze rezervy použít na takové věcné změny, které by se dotkly závazných podmínek a stanovisek vydaných příslušnými orgány.

(4) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí mohou určit rozmezí pro dohody o rezervě jinak než je stanoveno v odstavci (1).