(1) Vypracování projektového úkolu zabezpečuje investor u odborných organizací nebo jej zpracovává sám. Organizace oprávněné k projektové činnosti nebo inženýrské organizace mohou přijmout závazek k zpracování projektového úkolu, jestliže se současně zaváží dodat, bude-li to investor požadovat, projekt podle jimi dodaného projektového úkolu.

(2) Vypracování projektového úkolu zabezpečuje investor u odborných organizací buď přímo nebo formou poptávkového řízení nebo soutěže. U společensky významných staveb financovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu může Státní komise pro techniku, orgán jí pověřený, nebo orgán nadřízený investorovi stanovit formou poptávkového řízení nebo soutěže jako povinnou. Tyto orgány mohou též stanovit, že alespoň jedním z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže musí být organizace, jejímž hlavním posláním je projektová činnost.

(3) Státní komise pro techniku (Slovenská komise pro techniku) může usměrnit volbu zpracovatele projektového úkolu pro určité obory nebo oblasti výstavby, vyžadují-li to důležité národohospodářské nebo jiné celospolečenské zájmy, určením organizací, které mohou funkci generálního projektanta v uvedených oborech nebo oblastech výstavby převzít.

(4) Organizace, přicházející v úvahu jako dodavatel pro stavbu, může být zpracovatelem projektového úkolu jen jako jeden z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže; účastní-li se taková organizace poptávkového řízení nebo soutěže, nemůže z tohoto důvodu odmítnout poskytovat technicko-ekonomické informace a podklady o svých hmotných dodávkách, potřebné pro vypracování projektového úkolu, ostatním účastníkům poptávkového řízení nebo soutěže.

a) zpracovaných pro potřeby plánování dlouhodobého rozvoje podniků, oborů, odvětví, měst, krajů a oblastí, přičemž se využívá též dosažených výsledků výzkumu a vývoje a zpracovaných územně technických podkladů, oblastních plánů, územních plánů a provedených průzkumů;*)

c) zpracovaných k objasnění souboru staveb, je-li stavba jeho součástí (studie souboru staveb podle § 9).

b) zpracovaných podle potřeby k objasnění základních požadavků na stavbu a podmínek pro ni;**)

(5) Při vypracování projektového úkolu se vychází ze závěrů dokumentů

b) u nevýrobních staveb požadovaný účel stavby, účelové (měrné) jednotky, standard, orientační investiční náklad na účelovou (měrnou) jednotku nebo orientační celkový investiční náklad, místo stavby.

(6) Zajišťuje-li investor vypracování projektového úkolu u odborné organizace, vyjádří svůj záměr základními požadavky na stavbu, které zahrnují zpravidla

a) u výrobních staveb požadovaný sortiment a jakost výrobků, kapacitu výroby, velkoobchodní cenu výrobků, termín uvedení do provozu, místo nebo oblast stavby,

(7) Údaje a ukazatele projektového úkolu stavby se uvádějí v dosažitelné míře v porovnání s nejvyšší světovou úrovní.

(8) Zjistí-li odborná organizace při zpracování projektového úkolu, že rozhodující dodávky nelze zajistit v tuzemsku nebo že rozhodující tuzemské dodávky nedosahují světové úrovně, uplatní v projektovém úkolu zahraniční dodávky nebo dovoz licencí, které jsou na světové úrovni, nebo zpracuje projektový úkol v alternativách předpokládajících tuzemské a zahraniční dodávky (licence).

(9) Údaje projektového úkolu se podle povahy věci vyjadřují graficky nebo popisem.

(10) Od vypracování projektového úkolu může investor upustit a zajistit přípravu stavby přímo v projektu (bez předchozího vypracování přípravné dokumentace), jde-li o jednoduchou stavbu, která je v souladu s dokumenty, uvedenými v odstavci 5, nevyvolává nežádoucí účinky v území a nepodléhá výběrovému řízení ani posouzení či schválení nadřízených orgánů.