Investiční náklady v projektovém úkolu

(1) Investiční náklady se v projektovém úkolu určují pomocí rozborů, cenových porovnání s obdobnými dříve vyprojektovanými nebo realizovanými stavbami, cenových informací a nabídek dodavatelů, odborných odhadů, soustav technicko-hospodářských ukazatelů, ostatních ukazatelů apod.

(2) Investiční náklady se v projektovém úkolu sestavují ve finančním propočtu (vzor v příloze) a člení shodně s členěním stanoveným pro souhrnný rozpočet stavby tak, aby byly dostatečným podkladem pro ověření celkové efektivnosti investice a bylo možné srovnání s rozpočtovými náklady v projektu. Zvlášť se v investičních nákladech uvede předpokládaná potřeba devizových prostředků.

(1) Součástí investičních nákladů v projektovém úkolu je rezerva, která se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu investičních nákladů provozních souborů a objektů. U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí 7-14 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí), 5-10 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).

(2) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti, popřípadě rizikovosti a složitosti stavby a specifickým podmínkám jejího provádění, jakož i k účelu a zamýšlenému způsobu použití rezervy.

(3) Rezervy se použije zpravidla v souladu s postupným upřesňováním technického řešení k upřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu stavby. U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze rezervy použít na věcné rozšíření stavby. U ostatních staveb nelze rezervy použít na takové věcné změny, které by se dotkly závazných podmínek a stanovisek vydaných příslušnými orgány.

(4) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí mohou určit rozmezí pro dohody o rezervě jinak než je stanoveno v odstavci (1).