Rozpočtová dokumentace
Rozpočtové náklady
Rozpočtové náklady nezahrnované do ceny základních prostředků (hlava IX)

(1) Rozpočtovou dokumentaci tvoří rozpočty zpracované jako součást projektu; vyjadřují rozpočtové náklady stavby, které se po projednání podle § 37 a násl. stávají odbytovou nebo rozpočtovou cenou stavby nebo jejich částí.

(2) Jako součást projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení zpracovává generální projektant

a) rozpočty provozních souborů o objektů, popřípadě členěné na dílčí rozpočty jejich ucelených částí, a rozpočty ostatních prací, dodávek a výdajů podle jejich druhů (dále jen „rozpočty“),

b) souhrnný rozpočet stavby včetně rekapitulace rozpočtových nákladů (vzor v příloze) a sestavené na podkladě rozpočtů (dále jen „souhrnný rozpočet“).

(3) Souhrnný rozpočet a rozpočty podle předchozího odstavce jsou podkladem pro zahájení řízení o ceně dodávek s dodavateli investora.

(4) Jestliže na podkladě rozpočtů podle odstavce 1 nevznikne dohoda o odbytové ceně, vypracují jako součást podrobněji propracovaného projektu

b) dodavatelé na jeho podkladě nabídkové rozpočty, popřípadě v dohodě s investorem dílčí nabídkové rozpočty ucelených částí provozních souborů a objektů (dále jen „nabídkový rozpočet“),

c) generální projektant rozpočty kusových dodávek pro technologická zařízení stavby.

a) generální projektant, nedojde-li k jiné dohodě podle § 15, rozpis prací a dodávek,

(5) Na podkladě rozpisu prací a dodávek sestaví generální projektant též kontrolní rozpočty, jestliže si jejich sestavení pro účely řízení o odbytové nebo rozpočtové ceně dodávek vyžádá investor; kontrolní rozpočet se nepředává dodavateli.

(6) Rozpis prací a dodávek obsahuje popisy strojů, zařízení, montáží, stavebních konstrukcí a prací a jejich množství (výměry). Je uspořádán

b) pro provozní soubory podle dohody.

a) pro objekty ve sledu položek stanoveném třídníkem stavebních konstrukcí a prací, popřípadě jeho agregovaných položek, pokud nedojde k jiné dohodě,

b) na soubornější měrné jednotky dohodnuté v rámci dohody o dalším propracování projektu.

(7) Rozpis prací a dodávek se zpracovává

a) na měrné jednotky, pro které jsou stanoveny velkoobchodní ceny stavebních prací a montáží a velkoobchodní (maloobchodní) ceny strojů, zařízení a jiných výrobků pro stavbu nebo

(8) Lhůty pro předkládání nabídkových rozpočtů dohodne generální projektant s dodavateli v souladu s pracemi na dalším propracování projektu a s potřebami časového průběhu stavby.

(9) Rozpočty, podle kterých je dohodnuta odbytová nebo rozpočtová cena, jsou odbytové rozpočty.

(10) Odbytové rozpočty jsou podkladem pro vypracování souhrnného odbytového rozpočtu (vzor v příloze), který dodává investorovi generální projektant.

(1) Souhrnné rozpočty obsahují a člení rozpočtové náklady zahrnované i nezahrnované do cen základních prostředků*) a do plánu investiční výstavby.**)

(2) Souhrnné rozpočty se člení takto:

(3) Skladba souhrnného odbytového rozpočtu je shodná se skladbou souhrnného rozpočtu.

(1) Rozpočtové náklady v rozpočtech zpracovaných generálním projektantem nebo v nabídkových rozpočtech dodavatelů se člení na:

a) základní rozpočtové náklady

b) doplňkové rozpočtové náklady

c) vedlejší rozpočtové náklady, pokud se pro ně nesestavují samostatné rozpočty.

(2) Základní rozpočtové náklady jsou náklady zakalkulované ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží a ve velkoobchodních (maloobchodních) cenách výrobků rozpočtovaných v seznamech (specifikacích) sestavených k rozpočtům.

(3) Doplňkovými rozpočtovými náklady se doplňují základní rozpočtové náklady v úrovni velkoobchodních cen stavebních prací a montáží nebo jiných velkoobchodních (maloobchodních) cen o náklady nezahrnuté v těchto cenách.

(4) Vedlejší rozpočtové náklady jsou náklady za dodávky, práce, služby a výdaje uvedené v § 27; jimi se doplňují rozpočtové náklady stavby jako celku, popřípadě provozních souborů a objektů.

(1) Rozpočtové náklady v rozpočtech provozních souborů a objektů určuje generální projektant podle ustanovení § 24 odst. 1; může je však též určit způsobem stanoveným pro sestavení nabídkových rozpočtů.

(2) Rozpočtové náklady v rozpočtech ostatních prací, dodávek a výdajů určuje generální projektant podle § 25 a násl., mohou však být určeny i podle nabídek dodavatelů, ukazateli nebo odborným odhadem. Nedojde-li k dohodě o jejich odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby, upřesní se na podkladě dalšího propracování projektu postupem stanoveným pro nabídkové rozpočty provozních souborů a objektů.

c) velkoobchodními (maloobchodními) cenami výrobků nezakalkulovaných ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží (seznamy - specifikace strojů, zařízení, prefabrikátů apod.).

b) velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží,

a) rozpočtovými ukazateli vyhlášenými, popřípadě upravenými, nebo vytvořenými porovnáním s rozpočty porovnatelných realizovaných popřípadě vyprojektovaných staveb (jejich částí) nebo na podkladě nabídek dodavatelů,

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a objektů (včetně mimoglobálních a jmenovitě určených objektů zařízení staveniště - hlavy II, III a VI) se určují v rozpočtech podle míry technické vyjasněnosti projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby:

(2) Rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. b), se určují v nabídkových rozpočtech velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží, které na podkladě technické kalkulace a zásad platných pro tvorbu těchto velkoobchodních cen navrhne a s generálním projektantem projedná zpracovatel rozpočtu. Nedojde-li ani po prověření technické kalkulace k dohodě o návrhu velkoobchodních cen zpracovaném dodavatelem, určí se rozpočtové náklady takovýchto konstrukcí a prací podle odstavce 3.

b) stavební a montážní práce velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží a podle pravidel pro jejich používání.

(3) Základní rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. a), se určují v nabídkových rozpočtech takto:

a) dodávky výrobků (stroje, zařízení, prefabrikáty apod.), nezakalkulované v rozpočtových cenách stavebních prací a montáží, pevnými velkoobchodními cenami a pokud nejsou stanoveny, cenami dohodnutými v nabídkovém rozpočtu, a jde-li o nově vyvíjené a dovážené výrobky, které nelze ocenit podle předcházejících ustanovení, cenovými limity popřípadě předběžnými (informativními) cenami,

(4) Cenové limity a předběžné (informativní) ceny vyvíjených a dovážených výrobků zpřesní dodavatelé v nabídkových rozpočtech ve lhůtách dohodnutých s investorem.

(5) Doplňkové rozpočtové náklady se určují podle pravidel pro používání ceníků stavebních prací a montáží.

(6) Vedlejší rozpočtové náklady, pokud nemají samostatný rozpočet, se uvádějí v rozpočtu (nabídkovém rozpočtu) provozního souboru nebo objektu a převádějí se do hlavy VI souhrnného rozpočtu; určují se podle ustanovení § 27 a násl.

a) zařízení staveniště;

- přesunem stavebních kapacit
b) územní vlivy, za něž se považuje zvýšení rozpočtových nákladů vznikající
- výplatou mzdových preferencí a preferenčního odlučného;
- prováděním staveb na území se ztíženými výrobními podmínkami
- prováděním staveb v horských oblastech

c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy);

(1) Vedlejší rozpočtové náklady staveb (hlava VI) obsahují náklady na

d) přirážky za zkrácení lhůty výstavby a za snížení rozpočtových nákladů staveb *);

e) preferenční přirážky na vybraných stavbách.

(2) Vedlejší rozpočtové náklady se určují v souladu s podmínkami sjednanými ve smlouvě o dodávce a sestavují se pro ně zpravidla samostatné rozpočty (nabídkové rozpočty).

(3) Jednotlivé druhy vedlejších rozpočtových nákladů a způsob jejich použití blíže vymezí a podrobnosti jejich dokumentování včetně rozpočtování upraví závazně směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20. prosince 1971, o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (dále jen „Směrnice“), a výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20. prosince 1971, o vedlejších rozpočtových nákladech.

(4) Vedlejší rozpočtové náklady v souhrnném rozpočtu stavby komplexní bytové výstavby**) projedná generální projektant s dodavateli podle jednotlivých objektů a provozních souborů.

a) globální metodou, tj. přirážkami stanovenými globálními sazbami, popřípadě z nich odvozenými fakturačními sazbami***), rozpočtovými náklady vyčleněných společných zařízení a rozpočtovými náklady jednotlivých mimoglobálních objektů,

(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště se stanoví

b) výjimečně individuální metodou, tj. rozpočtovými náklady jmenovitě určených objektů v plánu organizace výstavby a souhrnnými rozpočtovými náklady ostatních objektů.

(2) Individuální metoda může být použita jen tehdy, dá-li k tomu souhlas na odůvodněnou žádost ústředního orgánu investora nebo na žádost ústředních orgánů přímých vyšších dodavatelů podle příslušnosti investora buď federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR v dohodě s příslušným cenovým úřadem.

(3) Byla-li stanovena pro některou ze staveb, tvořících bytový soubor, individuální metoda rozpočtování nákladů zařízení staveniště, použije se tato metoda i pro ostatní stavby téhož souboru.

(1) Rozpočtová rezerva (hlava VIII) se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu rozpočtových nákladů provozních souborů a objektů (hlava II a III). U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí od 5 % do 10 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí) a od 3 % do 7 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).

(2) Při stanovení výše rozpočtové rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti a složitosti stavby, ke způsobu jejího ocenění a podmínkám jejího provádění. Rozpočtová rezerva je určena především na krytí nákladů, jež budou nutné pro dodržení koncepce projektu a nemohly být předvídány ve stadiu souhrnného projektového řešení; u staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze ji použít na věcné rozšíření stavby.

(3) Součástí dohody investora a generálního projektanta o výši rozpočtové rezervy podle odstavce 1. je i vymezení jejich podílu na rozhodování o použití rozpočtové rezervy, popřípadě též příslib poskytnout generálnímu projektantovi v zájmu docílení úspory rozpočtové rezervy částku z jejího zůstatku.

(4) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí může určit rozmezí pro dohody o rozpočtové rezervě jinak, než je stanoveno v odstavci 1.

(1) Po věcném a ekonomickém posouzení rozpočtů zpracovaných generálním projektantem ve stadiu souhrnného projektového řešení mohou investoři na jejich podkladě dohodnout s dodavateli za celou stavbu nebo za provozní soubory a objekty, popřípadě jejich části, které mají samostatný dílčí rozpočet, odbytové ceny a nedojde-li k dohodě o takové ceně, dohodnou na podkladě nabídkových rozpočtů odbytové ceny nebo rozpočtové ceny.

(2) Před uzavřením dohody o odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě nabídkových rozpočtů prověří generální projektant přiměřenost ceny provozního souboru nebo objektu porovnáním s rozpočtem, který vypracoval ve stadiu souhrnného projektového řešení, popřípadě s kontrolním rozpočtem. Rozdíl v ceně je povinen investorovi zdůvodnit a navrhnout technická a cenová řešení s přihlédnutím k možnostem, které dává rozpočtová rezerva.

(3) Odbytové ceny na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení dohodnou investoři s dodavateli nejpozději při uzavření smlouvy o dodávce.

(4) Odbytové a rozpočtové ceny na podkladě nabídkových rozpočtů dohodnou investoři s dodavateli nejpozději do 30 dnů před zahájením prací a dodávek uvedených v nabídkovém rozpočtu, který je podkladem pro dohodu o odbytové nebo rozpočtové ceně.

(1) Odbytové ceny se stanoví dohodou na jednotlivé provozní soubory a objekty nebo jejich části, pokud mají samostatný dílčí rozpočet (dílčí nabídkový rozpočet), popřípadě v součtu za všechny nebo některé provozní soubory a objekty.

(2) Odbytové ceny na podkladě rozpočtů (nabídkových rozpočtů) mohou dohodou stanovit též dodavatelé se svými poddodavateli na rozsah jejich poddodávek.

(3) Odbytovou cenu tvoří

(4) Riziková přirážka se stanoví dohodou investora a dodavatele nejvýše však polovinou podílu rozpočtové rezervy stanovené v souhrnném rozpočtu připadajícího na rozpočtové náklady provozního souboru nebo objektu, pro které se stanoví odbytová cena.

(5) Riziková přirážka se hradí z rozpočtové rezervy; pokrývá dodavatelům zejména rizika odchylek výměr mezi projektem a skutečným provedením a pohyby realizačních cen výrobků, které eventuálně nastanou po stanovení odbytové ceny.

a) základní a doplňkové rozpočtové náklady uváděné v rozpočtech (nabídkových rozpočtech) provozních souborů a objektů (bez rozpočtové rezervy) a

(6) Stanovená odbytová cena zahrnuje v sobě i kompletaci stavby nebo její části těmi konstrukcemi, dodávkami a pracemi, které míra technické vyjasněnosti projektu, na jehož podkladě byl vypracován rozpočet (nabídkový rozpočet), neumožňuje vyjádřit, avšak jsou smluvenou nebo obvyklou (normovanou) součástí příslušného provozního souboru, objektu, popřípadě stavby.

(8) Rozpočty, na jejichž podkladě byla sjednána odbytová cena (odbytové rozpočty), jsou podkladem pro fakturaci.

b) riziková přirážka.

(7) Odbytová cena se změní jen v tom případě, že
Odbytová cena se upraví jen v té její části, která je změnou dotčena; eventuální zvýšení odbytové ceny jde na vrub rozpočtové rezervy snížené o rizikovou přirážku.

a) investor požaduje změnu rozsahu nebo druhu dodávky proti projektové dokumentaci a jí odpovídajícímu rozpočtu (nabídkovému rozpočtu), nebo souhlasí se změnou dodávky podle návrhu dodavatele;

b) dojde k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude současně rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

(2) Součet rozpočtových nákladů v projednaném nabídkovém rozpočtu je rozpočtová cena, jejíž výše se zpřesňuje na podkladě skutečného provedeného množství prací a dodávek předaných dodavatelem a převzatých investorem.

(1) Nedojde-li k dohodě o odbytové ceně, projednají investor a generální projektant s dodavateli nabídkové rozpočty zejména z hlediska správného ocenění dodávek jednotlivých strojů, konstrukcí a prací a přiměřenost jejich rozpočtovaného množství.

(3) Velkoobchodní ceny stavebních prací, montáží, strojů a zařízení a ostatních dodávek jsou po uzavření dohody o rozpočtové ceně pro dodavatele závazné při fakturaci jednotlivých prací a dodávek za předpokladu, že ceny byly použity v souladu s obecnými cenovými předpisy platnými v den uzavření dohody o rozpočtové ceně, popřípadě platnými 30. den před zahájením prací a dodávek, nebyla-li dohoda o rozpočtové ceně uzavřena ve lhůtě stanovené v § 37 odst. 4.

(4) Dohodnuté ceny uvedené v předchozím odstavci se změní jen, dojde-li k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude zároveň rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.