(1) Ošetřující lékař posílá nemocného k odbornému vyšetření nebo léčení zpravidla na odborné oddělení té polikliniky, v jejímž spádovém území poskytuje služby. Je-li to však v zájmu účelného poskytování léčebně preventivní péče nebo v oprávněném zájmu nemocného, může jej výjimečně poslat ošetřující lékař ze zdravotnického zařízení příslušného podle místa pobytu nemocného na oddělení polikliniky, v jejímž spádovém území je pracoviště nemocného, popřípadě naopak ze zařízení příslušného podle pracoviště do zařízení příslušného podle místa pobytu nemocného.

(2) Nelze-li provést požadované odborné vyšetření nebo léčení v poliklinice příslušné podle předchozího odstavce, pošle lékař nemocného do polikliniky, která je vybavena potřebnými odbornými službami a je příslušná pro jejich poskytování podle stanovené rajonizace. Pokud je toho podle povahy onemocnění třeba, provede se napřed vyšetření na odborném oddělení vysílající polikliniky.

(3) Pro poskytování dalších odborných ambulantních služeb osobám, které se přechodně zdržují mimo místo trvalého pobytu, a osobám, které dojíždějí za prací nebo obdobnou činností, jsou zdravotnická zařízení příslušna obdobně podle § 4 odst. 5 a § 5 odst. 3.

(4) Ustanovení § 4 odst. 4 platí obdobně i o poskytování dalších odborných ambulantních služeb jinými lékaři v rámci téže nemocnice s poliklinikou, popřípadě v rámci vymezeného spádového území.

(5) V jiném zdravotnickém zařízení, než které je příslušné podle předchozích ustanovení, mohou být další odborné ambulantní služby poskytnuty v odůvodněných případech se souhlasem vedoucího lékaře tohoto zařízení.